Kladsko ( [kuodsko], , ) je okresní město na jihu polského Dolnoslezského vojvodství, centrum současného okresu Kladsko a historického Kladského hrabství. Město leží uprostřed Kladské kotliny na Kladské Nise. Žije zde přibližně 24,5 tisíce obyvatel

První zmínka o městu pochází od kronikáře Kosmy, který jej nazývá castellum Kladsko a uvádí, že v roce 981 byl jeho majitelem Slavník, otec svatého Vojtěcha. V Kladsku prožil své dětství první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který je zde i pochován. Dominantou města je pevnost se systémem podzemních chodeb. Pro jeho historické památky a podobnost s českou metropolí se městu občas přezdívá Malá Praha.

Geografie Největší město kladského okresu (Powiat Kłodzki), dřívější hlavní město Kladského hrabství. Leží v severovýchodní části Kladské kotliny na úpatí pohoří Góry Bardzkie (německy Warthagebirge) v nadmořské výšce okolo 290-360 m n. m. Nejnižším místem je ústí Ścinawki (čes. Stěnavy) v místní části Ustronie. Naopak nejvyšším bodem je úbočí hory Czerwoniak na jihu při hranicí s obcí Krosnowice.

Toponymie První zmínka o městě pochází z roku 981 z Kosmovy kroniky, která se zmiňuje o castelum Kladsko. Jméno českého původu pochází od dřevěných klád, které sloužily buď jako opevnění pohraniční pevnosti nebo jako můstky v neprostupném terénu.R. Majewska, Legendy i opowieści Ziemi Kłodzkiej, Kłodzko 1998.

Ve vrcholném středověku němečtí kolonisté přejali původní název v německé formě Glatz, jehož první písemná zmínka je z roku 1291.Słownik geografii turystycznej Sudetów, pod red. M. Staffy, t. 15, s. 194. Podle pozdějších teorií německých nacionalistů mělo být město založeno Římany. Tuto domněnku měly potvrdit nálezy římských mincí a název města odvozený z latinského Glacium (čes. led). Do 19. století se objevovaly názory, že město založil Jindřich I. Ptáčník nebo Karel Veliký.T. Broniewski, op. cit., s. 13

Polský název Kładzko zmínil poprvé polský spisovatel Józef Lompa v knize „Krótki rys jeografii Szląska dla nauki początkowej“ vydané r. 1847 v Horním Hlohove.Józef Lompa, „Krótki rys jeografii Śląska dla nauki początkowej”, Głogówek 1847, s. 24 Po připojení města k Polsku byl užíván název Kładzko, později ve zpolonizované formě Kłodzko.Spis stacyj i przystanków Dyrekcji Okręgowej Kolei Państwowych we Wrocławiu, Wrocław 1945, s. 10.

Symboly města náhled|vlevo|1. městská pečeť, kopie typáře Ve znaku města je stříbrný dvouocasý (český) lev se zlatou korunou v červeném poli. Tradice přisuzuje udělení znaku českému králi Přemyslu Otakarovi II. v polovině 13. století.Dzieje miasta, op. cit., s. 39. Nejstarší vyobrazení znaku se dochovalo na 1. typáři městské pečeti z konce 13. století s latinským nápisem SIGILLVM CIVIVM GLATZENSIS CIVITATIS, v českém překladu Pečeť občanů Kladské obce. Kopie pečetidla je uložena ve sbírce kladského Zemského muzea.

Vlajka města vychází z barev a vlajky Kladského hrabství. Skládá se ze dvou podélných pásů – červeného dole a zlatého nahoře. Vlajka byla schválena radou města roku 1990. Je vyvěšována při setkání partnerských měst a při místních událostech.Protokół Nr 23/253/99 z posiedzenia zarządu miasta Kłodzka w dniu 14 kwietnia 1999 r. (punkt III/1 – zakup flag).

Historie náhled|vlevo|Kladsko na Merianově plánu z roku 1650 Prvotní raně středověká osada v místě dnešního města vznikla na jedné z větví Jantarové stezky. Do konce 10. století oblast i hrad údajně ležely v autonomním slavníkovském knížectví. Právě první písemná zmínka v Kosmově kronice o Kladsku z roku 981K. Marcinek, W. Prorok, Ziemia Kłodzka. Informator turystyczny, s. 8. souvisí se smrtí libického knížete Slavníka,K. Bartkiewicz, Dzieje ziemi kłodzkiej w wiekach średnich, Wrocław 1977, s. otce svatého Vojtěcha. Kosmovu zprávu je však nutno chápat tak, že v Kosmově době bylo Kladsko součástí českého státu.

V 11. století bylo Kladsko předmětem sporů mezi Přemyslovci a Piastovci, kteří jej dokonce roku 1003 nakrátko opanovali. Kladským mírem, který byl uzavřen mezi českým knížetem Soběslavem I. a polským knížetem Boleslavem III. Křivoústým roku 1137 se Kladsko stalo natrvalo součástí Čech.Historia w datach, pod red. M. Czaplińskiego i J. Maronia, Warszawa 1997, s. 145.A. i A. Galasowie, Dzieje Śląska w datach, Wrocław 2001, s. 30. Od konce 12. století začala v podhradí vznikat trhová ves obývaná Čechy, severně od dnešního náměstí vznikalo německé osídlení.T. Broniewski, op. cit., s. 14. Dalším impulsem ke kolonizaci byl příchod řádu johanitů do Kladska roku 1169.

Kdy se z trhové vsi v podhradí stalo město, se neví přesně, neboť lokační listina se nezachovala. Někteří historici soudí, že se tak mohlo stát už roku 1223. První zmínka o kladském rychtáři pochází z 29. března 1275.Zob. Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 38 Jedná se tedy o vládu Přemysla Otakara II. Josef Žemlička ve své publikaci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků (s. 211–212) píše: „Městská obec převzata králem se formovala v příhraniční Žitavě (Zittau), v polovině 13. století se počal rozvíjet městotvorný proces v kladské kotlině, na předním místě obec pod hradem Kladsko.“ Na kladském hradě řídili správu kraje královští purkrabí.A. Herzig, M. Ruchniewicz, op. cit, s. 29–36. Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes. náhled|Historické centrum města náhled|Kašna se sochou českého lva z konce 17. století náhled|Náhrobní socha Arnošta z Pardubic v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Johannes Janda, 1870 náhled|Gotická madona v kostele Nanebevzetí Panny Marie, česká dřevořezba z let 1360–1380 náhled|Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie náhled|Barokní sousoší Korunování Panny Marie na mostě sv. Jana náhled|Radnice s renesanční věží, večer

V roce 1310 založili Johanité ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199. Jeho přičiněním přišli roku 1350 z Roudnice nad Labem do Kladska augustiniánští kanovníci, kteří zde založili klášter Panny Marie, fundaci Arnošta z Pardubic a jeho bratří Smila a Viléma.Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42–49 Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem oltářní archy, ze které se dochoval střední deskový obraz Kladské madony, který byl v roce 1902 prodán a je dosud ve Státních muzeích v Berlíně (Gemaeldegalerie).

Rozmach Kladska byl zastaven během husitských válek, kdy při přípravě obrany města byla pobořena předměstí. Ve stejné době ale bylo město rozšířeno až ke špitálu sv. Jiří (jižní část Frankenštejnského předměstí). K zadlužení města došlo v letech 1431–1437 za Půty III. z Častolovic, jemuž kladský kraj připsal císař Zikmund roku 1431.A. Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337 Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až panování krále Jiřího z Poděbrad, který ho roku 1458 učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku 1501 Ulrich von Hardegg.K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168 Období prosperity města ukončila až třicetiletá válka.

Té předcházelo období napětí mezi panujícím rodem Habsburků a protestantským Českým královstvím. Roku 1562 byla většina obyvatel luterány a převzali také farní kostel. V té době ukončily ve městě činnost kláštery mendikantských řeholí františkánů a bernardinů (odnož františkánů). Z jejich klášterních budov se na čas staly špitály a zahrady posloužily jako hřbitovy pro obyvatele předměstí.T. Broniewski, op. cit., s. 20–22 Na počátku třicetileté války stálo město na straně krále Fridricha Falckého. Až v roce 1622, bylo jako jedna z posledních povstaleckých pevností dobyto Habsburky. Kladský hrad i s budovami kláštera augustiniánů-kanovníků byly při dobývání pobořeny, a proto byly nahrazeny stavbou moderní pevnosti s nárožními bastiony a věncem kasemat. Fortifikační práce provedl mezi lety 1680–1702 mistr Jakub Carove.

Po prohrané První slezské válce bylo roku 1742 Vratislavským mírem Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno jako země se zvláštním postavením k Prusku.A. i A. Galasowie, op. cit., s. 145. Pruský král Fridrich II. Veliký oceňoval strategickou polohu města, proto přistoupil k celkové modernizaci a přestavbě pevnosti. Ačkoliv během sedmileté války byla roku 1760 pevnost a s ní i město dobyty zpět habsburskými vojsky, muselo být Prusům vráceno roku 1763 na základě Hubertusburského míru.Historia Śląska, pod red. M. Czaplińskiego, Wrocław 2002, s. 231. Naposled byla pevnost obléhána Napoleonovými vojsky roku 1807.Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 95

Mezi léty 1862–1905 byly vybudovány železniční tratě spojující město s Vratislaví (Wrocław), Waldenburgem (Valbřich), Chudobou (Kudowa) a s Ústím nad Orlicí přes Lichkov. Mezi léty 1864–1874 byl vybudován velký nemocniční komplex v místní části Hassitz (Jurandów).Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 202. V roce 1877 pozbylo město statutu pevnosti, což umožnilo svobodný stavební vývoj. Mezi léty 1880–1911 byly zbořeny městské brány a většina hradeb. Město se začalo rozrůstat na jih, východ i západ.Kłodzko. Dzieje miasta, s. 113–115

V meziválečném období byly postaveny další čtvrti kolem Starého města a v roce 1939 čítalo Kladsko 22 tisíc obyvatel.K. Marcinek, W. Prorok, op. cit., s. 12 Během druhé světové války byl v pevnosti zajatecký tábor a pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. Na samém konci války bylo město opět prohlášeno pevností (Festung Glatz), která se měla bránit do poslední chvíle. Nakonec se tak nestalo a sovětská vojska obsadila město 9. května 1945 bez boje. Území bývalého Kladska spolu s městem připadlo rozhodnutím Spojenců Polsku, ačkoliv si oblast z historických i národnostních důvodů nárokovalo Československo. Vznikl tak Československo-polský spor o Kladsko, který vysídlením NěmcůEdmund Jan Osmańczyk: Encyklopedia ONZ i stosunków międzynarodowych. Warszawa: Wiedza Powszechna, 1982, s. 438. . a Čechů a přílivem Poláků z východu skončil, na nátlak SSSR, ve prospěch Poláků podepsáním mezistátní smlouvy v roce 1958.

Architektura a urbanismus Urbanismus Kladsko je příkladem dobře zachovalého středověkého městského půdorysu, sevřeného terénním reliéfem a obranným systémem hradu, později pevnosti.Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 206. Nejstarší část města stojí na levém břehu řeky Kladské Nisy, na úpatí zámeckého návrší (Góra zamkowa). To je důvodem, proč se ve Starém městě vyskytují tak velké výškové rozdíly: mezi náměstím (Rynek) a hladinou řeky je to až 20 metrů, mezi pevností a řekou je to až 60 metrů. Výsledkem je strmý spád mnohých ulic, které jej překonávají často pomocí schodů. Staré město je od ostatních částí města odděleno pásem zeleně, která vyrostla v místech původního opevnění.T. Broniewski, op. cit., s. 34-36.

O málo mladší je místní část města na ostrově (wyspa Piasek), který byl ve středověku vytvořen písčitými nánosy zeminy mezi mlýnském náhonem (Młynówka) a Kladskou Nisou. Dominantou celého města je bastionová pevnost na výše zmíněné Górze Zamkowej a ještě menší pomocná pevnost na Owczej Górze. Také dříve samostatné vsi jako Ustronie, Jurandów, Leszczyny, Zagórze byl ve 20. století připojeny k městu, ale zachovaly si svůj původní půdorys lánových vsí.Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 207.

Za hranicí historických předměstí na východě města byla v druhé polovině 20. století vystavěna panelová sídliště.

Pamětihodnosti