Rod z Vrchovišť byla erbovní měšťanská rodina, působící v době pohusitské a jagellonské v Kutné Hoře, poté ve ve šlechtickém stavu v Čechách i na Moravě. Zbohatli podnikáním se stříbrnou rudou a někteří z nich patřili k význačným donátorům umění.

Historie rodu Původ rodiny je nejasný, starší literatura přídomek odvozuje z dnes již zaniklé obce Vrchoviště u Holetic, ale může jít též o zaniklé tvrziště Vrchoviště poblíž Žirovnice. První známý předek je Jan Knoch († 1420). Jeho syn Duchek je doložen v Kutné Hoře v roce 1427. S manželkou Margaretou měli čtyři syny: Václava (Vencelíka), Michala, Jana Knocha (II.) a Vavřince (Vávru). Bratři byli úspěšnými obchodníky se stříbrnou rudou (erckaféry).

Stali se erbovními měšťany a založili rodové linie Vencelíků z Vrchovišť, Knochů z Vrchovišť a Libenických z Vrchovišť. V Kutné Hoře podnikal také Jan Smíšek z Vrchovišť, jehož vztah k této rodině není jasný.Matějková, s.124-125 Tito i další příslušníci rodu bývali členy městské rady nebo působili jako mincovní úředníci. Michal z Vrchovišť a Jan Smíšek zastávali funkci šepmistra (konšela) dokonce několikrát. Úředníky kutnohorské mincovny byli Konrád Švajkar z Vrchoviště (1483–1495) a Simeon Semeneka z Vrchovišť (1472–1482).Matějková, s. 136

Smíškové z Vrchovišť vymřeli synem Jana Smíška Kryštofem již roku 1524. V roce 1599 vymírá po meči i větev Libenických, což byli potomci Michala z Vrchovišť, kteří zakoupili nedaleké Libenice. Václav z Vrchovišť si pořídil zchátralou tvrz v Nové Včelnici a hrad v Žirovnici, které přestavěl. Zámek v Žirovnici nechal vyzdobit freskami a zřídil zde i rodovou kapli, kde jsou Vencelíkové pohřbeni. Vencelíkové vlastnili také Stráž nad Nežárkou, Třešť a později Kamenici. Příslušníci této větve vymřeli po meči v roce 1680.náhled|upright|Smíškovský graduál s Pannou Marií a rodinou Michala Smíška z Vrchovišť Donátoři umění Někteří příslušníci rodu byli také humanisty a štědrými donátory výtvarného umění, prvními renesančními velmoži z této společenské vrstvy. Pro svou reprezentaci vybudovali v Kutné Hoře tři stavby.

Jan Smíšek dal v Kutné Hoře přestavět svůj dům zvaný Hrádek v přepychový šlechtický palác a skupoval také další domy. V hornické osadě jižně od Kutné Hory financoval se svým synem zásadní přestavbu trojlodního kostela Nejsvětější Trojice, který ustanovili za rodinné pohřebiště.

Michal z Vrchovišť koupil Samsonovský dům a stál od roku 1481 v čele stavby chrámu sv. Barbory jako její ředitel (director fabricae). Kromě příspěvků na stavbu chrámu Michal roku 1485 zakoupil třetí kapli na jižní straně chóru a do roku 1492 ji dal vyzdobit jako rodinnou kapli velkolepými nástěnnými malbami. Na jižní stěně je pravděpodobně vyobrazen se synem Jindřichem pod rodovým erbem, jímž modrý štít se zlatým jednorožcem ve skoku, a v klenotu helm s polovinou jednorožce. Západní stěnu dal pokrýt malbami starozákonních proroctví ve dvou patrech: Tiburská Sibyla ukazuje císaři Augustovi zjevení Panny Marie, Královna ze Sáby kráčí potokem Cedron, na břevnu jehož lávky bude ukřižován Kristus. Pro chórový zpěv chrámu sv. Barbory vznikl bohatě iluminovaný rukopis graduálu, nesprávně nazývaný Smíškovský.

Erb náhled|rodový erb Ve znaku měli od 15. století bájného jednorožce, někdy stříbrného, ale většinou zlatého v modrém poli, jako přilbový klenot polovinu zlatého jednorožce a modro-zlatá přikryvadla. Můžeme jej vidět ve Smíškovské kapli v kutnohorském chrámu sv. Barbory i kostele Nejsvětější Trojice. Tento jejich jednorožec se proto později stal i znakem měst Žirovnice a Třešť, jichž byl rod vrchností.

Tři bratry (Václava, Michala a Jana) Venclíky z Vrchovišť roku 1492 císař Fridrich III. povýšil do říšského panského stavu a polepšil jejich erb štítem rozděleným na čtvrtiny. V první a čtvrtém poli byl zlatý jednorožec ve skoku, v druhém stříbrném kráčející jestřáb přirozené barvy, ve třetím červeném stříbrný chrt ve skoku se zlatým obojkem. Tato verze erbu se dochovala vytesána na svorníku jejich domu Hrádku v Kutné Hoře, ale i chrámu sv. Barbory a Smíškovském graduálu (viz obr. výše).

V předbělohorském období 16. století rod působil v českých zemích ve stavu nižší rytířské šlechty se znakem jednorožce. Při udělení panského stavu Jindřichovi Michaelovi Venclíkovi z Vrchovišť (+1643) v roce 1630 došlo k potvrzení čtvrceného štítu erbu z roku 1492, ale v obráceném pořadí figur, v prvním poli jestřáb, ve druhém a třetím jednorožec, ve čtvrtém chrt. Navíc byl přidán čestný střední štítek (červený se stříbrným břevnem) ze znaku rakouského arcivévodství panující Habsburské dynastie. Zanedlouho však celý rod vymřel.

Odkazy

Reference

Literatura

PETRÁŇ, Josef: Stavovské království a jeho kultura v Čechách 1471 – 1526, in: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha Odeon 1978, str. 63. KRÁSA, Josef: Nástěnná malba, in: Pozdně gotické umění v Čechách. Praha Odeon 1978, str. 266-267. SEDLÁČEK, August: Vencelík z Vrchovišť. In: Ottův slovník naučný, díl XVI, Praha 1907, s. 535.

Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Vrchoviště