Ludgeřovice (, ) jsou obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Obec leží mezi městy Ostrava a Hlučín. Žije zde obyvatel a stojí zde přibližně 1500 domů s popisným číslem. Ludgeřovice jsou jednou z největších obcí v ČR bez statusu města.
Název Název vesnice byl odvozen od (německého) osobního jména Liutger a znamenalo „Liutgerovi lidé“. Hláskovou změnou ľu > li vznikl tvar Lidgeřovice, který se používal střídavě s původním do 19. století (v 19. století též Lidheřovice). V němčině se používalo hláskově jen nepatrně upravené Ludgerzowitz, teprve roku 1910 byl vytvořena podoba Ludgerst(h)al („Ludgerovo údolí“).
Historie První písemná zmínka o vesnici je uvedena v zachovalé listině, sepsané dne 28. ledna 1303 na hradě Landeku. Je psána latinsky a kromě jiných svědků je stvrzena i „Balderamem, rychtářem z Rudgersdorfu“. Tímto je dokumentována existence vsi „Rudgersdorf“ (Ludgeřovice). Po celá staletí ležela ves uprostřed hlubokých hvozdů, její obyvatelé se živili prací v lese a jeho postupným klučením na zemědělskou půdu. V 19. století začali obyvatelé docházet za prací do rozrůstajících se černouhelných dolů a hutí v Ostravě. Dodnes tam za prací dojíždí většina dospělých obyvatel. Obec značně utrpěla za třicetileté války a také za druhé světové války, v níž padlo na frontách nebo bylo při bojích zabito 250 obyvatel, zejména mladých mužů.
Do 18. století patřila obec k České koruně resp. k Rakousku. Po prohrané prusko-rakouské válce patřila spolu s celým územím Hlučínska k Prusku, později Německu, a to až do 4. února 1920, kdy se toto území stalo součástí Československé republiky. Mnichovským diktátem bylo Hlučínsko od 2. října 1938 znovu přičleněno k Německé říši jako jeho integrální součást (tzv. „Altreich“). Na území obce vstoupilo asi 1200 mužů německého vojska za hlasitého vítání německých obyvatel, zejména členů SDP.
Po druhé světové válce se Hlučínsko opět stalo součástí Československé republiky, nyní České republiky. Ruská vojska vstoupila do obce 28. dubna směrem od Markvartovic. Při bojích zahynulo 18 občanů Ludgeřovic. Ačkoliv se jednalo o německé území, nepostihl obec výrazný odsun německých obyvatel. Organizovaný odsun začal v roce 1946, kdy byl také konfiskován německý majetek. Odsunuty byly pouze desítky obyvatel. V bojích, převážně na východní frontě však padlo na 250 ludgeřovických mužů.
O nesmírné pracovitosti obyvatel svědčí to, že v letech 1945 až 1990 bylo v obci postaveno nebo rekonstruováno více než 800 rodinných domků.
Obyvatelstvo
Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. března 1995. Ve znaku obce je stříbrná hlavice biskupské berly v červeném poli.
Pamětihodnosti Kostel svatého Mikuláše – novogotický chrám z let 1906–1907 Kaple zvaná Panská Kaple z počátku 20. století na Markvartovické ulici
Významní rodáci Oswald Muris (1884–1964), geograf a kartograf Eduard Kroker (1913–2007), profesor teologie, práv a filosofie, kněz Ludvík Kus (1931–2010), český kněz, krnovský děkan Eva Tvrdá (* 1963), spisovatelka Ivo Mludek (* 1964), novinář Vladimír Coufal (* 1992), fotbalista David Lischka (* 1997), fotbalista
Galerie
Partnerská města Tisovec, Slovensko Putnok, Maďarsko Nowy Żmigród, Polsko
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Sbor dobrovolných hasičů Ludgeřovice
Kategorie:Vesnice v okrese Opava Kategorie:Obce v okrese Opava Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině Kategorie:Sdružení obcí Hlučínska Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Hlučínska