Miroslav Dvořáček (18. ledna 1928 Kostelec nad Orlicí – 11. března 2012 Göteborg) uprchl v roce 1949 z Československa a stal se kurýrem exilové zpravodajské služby (agent chodec). Během mise do Prahy 14. března 1950 byl zatčen. V říjnu 2008 vzbudilo velkou kontroverzi obvinění Adama Hradilka z Ústavu pro studium totalitních režimů v týdeníku Respekt, že Dvořáčka udal Milan Kundera, pozdější světoznámý spisovatel. Toto obvinění je založené na náhodném objevu záznamu SNB s Kunderovým jménem.
Dvořáčkův osud Miroslav Dvořáček se svým přítelem Miroslavem Juppou začal v roce 1947 studovat na Letecké vojenské akademii, jejíž III. ročník byl po únorovém převratu rozehnán a oni dva v lednu 1949 vyloučeni a v únoru převeleni k pěchotě. Již dříve se však rozhodli uprchnout na západ a vstoupit do letectva tam; doma si vzali civilní šaty a před přechodem západoněmecké hranice se několik dní skrývali v Praze u příbuzných Ivy Militké, což byla Dvořáčkova přítelkyně od dětství a Juppova dívka; několikrát jim přinesla jídlo a zamýšlela emigrovat za nimi. V mnichovském uprchlickém táboře vypověděli americké CIC, co věděli o čs. letectvu, a v listopadu začali pracovat pro zpravodajskou organizací generála Františka Moravce s tím, že jim později zajistí místo u letectva. Militká mezitím začala studovat na Filozofické fakultě UK, zamilovala se do komunistického kolegy Miroslava Dlaska (za nějž se později provdala) a plánu na odchod za Juppem se vzdala.
Dvořáček měl v Praze kontaktovat významného zaměstnance Chemapolu Ing. Václavíka. Po neúspěchu 27. prosince 1949 byl znovu vyslán 13. března 1950. Z obce Rittsteig byl převeden šumavskými lesy, přespal u rodiny Toušových, kteří lidem přecházejícím hranice pomáhali, na samotě u vsi Pocinovice na Domažlicku, a 14. března časně ráno vyrazil vlakem do Prahy. Zde na Mánesově mostě zahlédl Ivu Militkou a oslovil ji. Nechal si v jejím pokoji na studentských kolejích „Kolonka“ na Letné kufr a večer zde plánoval přespat. Militká to u oběda řekla Dlaskovi, který už z dřívějška o emigrantech věděl.
Večer Militkou na koleji zadrželi dva policisté, a když přišel Dvořáček na kolej, zatkli ho. Prodělal „hloubkový výslech“ ve známém Domečku ve věznici na Hradčanech, a až do poloviny dubna zapíral; v září 1950 byl za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu odsouzen k 22 letům těžkého žaláře (prokuratura žádala trest smrti), pokutě 10 000 korun, propadnutí veškerého majetku a ztrátě občanských práv na 10 let. Po věznicích na Pankráci, na Borech a jinde od března 1952 pracoval v uranových táborech Vojna a Bytíz u Příbrami; na konci roku 1963 byl podmínečně propuštěn. Brzo po sovětské invazi v roce 1968 emigroval a od roku 1975 žil ve švédském Göteborgu. O své emigraci, zatčení a věznění vždy odmítal mluvit i se svou rodinou. Když ho v létě 2008 Hradilek vyhledal, nejprve přislíbil spolupráci, ale pak změnil názor; dva měsíce po prvním kontaktu utrpěl mrtvici, v roce 2012 zemřel. Dle vyjádření jeho ženy Markéty pro Lidové noviny, on ani jeho žena o Kunderově roli (po prostudování dokumentů od Hradílka) nepochybovali.
Záznam a zveřejnění
Adam Hradilek, vedoucí skupiny orální historie Ústavu pro studium totalitních režimů, se v květnu 2008 dozvěděl o příběhu Militké, babičky jeho bratrance. Ve volném čase dohledával materiály o Dvořáčkovi a objevil policejní záznam popisující jeho zatčení 14. března 1950.List papíru psaný strojem a opatřený evidenčním razítkem „Obvodní velitelství NB 6, Praha 6 Dostálova (nečitelné); Došlo: (datumovka) 15. III. 1950; Č. j.: (ručně jinou barvou) 624/1950-II“ byl poprvé přetištěn v Respektu, poté zveřejněn ÚSTR na internetu (scan JPG 81 kB; větší je dostupný v ZIP archivu 10 MB na stránce o Dvořáčkovi) a převzat dalšími médii. Přepis na webu ČTK. V textu byly opraveny zjevné překlepy a chyby v interpunkci.
náhled|upright|Záznam o udání a zatčení Dvořáčka
OVNB 6 odd. II Praha 6. V Praze dne 14.3.1950 Záznam: Dnešního dne o 16 hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera nar. dne 1.4.1929 v Brně, bytem v Praze VII, Studentská kolej, Tř. Krále Jiřího VI. a udal, že v této koleji bydlí studentka Iva Militká, která sdělila studujícímu Dlaskovi s téže koleje, že téhož dne se sešla na Klárově v Praze s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem. Tento prý si k ní dal do úschovy 1 kufr s tím, že si pro něj přijde během odpoledne dne 14.3.1950. Na základě tohoto hlášení odešel na místo vstržm. Rosický společně se stržm. Hantonem, kde provedli prohlídku kufru, ve kterém byly 2 klobouky, 2 páry rukavic, 2 brýle proti slunci a krabička krému. Podle prohlášení Militké Dvořáček měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku v Německu, kam ilegálně odešel. Nahlédnutím do knihy pátrání bylo zjištěno, že týž jest hledán KNVB odd. IV v Plzni pod.č.E 2434/49-IV k zatčení. Na základě tohoto zjištění zůstali výše uvedení orgánové ve studentské koleji střežit v pokoji uvedené Militké. Kolem 20 hodiny se jmenovaný Dvořáček skutečně do tohoto pokoje dostavil a byl zatčen. Při osobní prohlídce u něho byl nalezen občanský průkaz na jméno Miroslav Petr, o kterém Dvořáček prohlásil, že jej dostal v Německu od jisté Fy, která jej poslala do Československa za účelem navázání obchodních styků této fy s ministerstvem techniky. Týž měl vejíti ve styk s jistým Ing. Solmanem z Vršovic Tolstého ulice č. 4, který jest na tomto ministerstvu zaměstnán. (podpis): Jar. Rosický
Hradilek vysvětluje Kunderovu účast tak, že mu o Dvořáčkovi řekl jeho údajný přítel Miroslav Dlask, což uvedla Iva Militká-Dlasková (paní Dlasková ale v rozhovoru pro server Aktuálně uvedla, že nějakými zvláštními přáteli nebyli – Ale přitom nevím, že by s ním nějak moc kamarádil. Od té doby se myslím vůbec nestýkali.): Dlask se vždy vyhýbal jejím otázkám, co se onoho dne stalo (takže např. její rodiče pokládali za udavače jeho), ovšem „Začátkem 90. let jsem se [Dlaska] znovu zeptala, že bych stejně ráda věděla, jak to tehdy bylo. On mi zase neřekl nic – jen že to tehdy řekl Kunderovi.“Eliška Bártová, Ludvík Hradilek: Rozhovor s Ivou Militkou-Dlaskovou, Aktuálně.cz 15. října 2008 Dlask v 90. letech zemřel.
Hradilek 10. září 2008 poslal na číslo, jež získal „z důvěryhodných zdrojů“ jako Kunderovo (Kundera je známý tím, jak si chrání soukromí a vyhýbá se médiím), fax se stručným shrnutím případu (ale bez informace, že Kunderu označí za udavače) a formulací „Z vyprávění pamětníků i archivních materiálů vyplývá, že jste se tenkrát v této věci angažoval. Obracím se na Vás s prosbou o objasnění některých okolností“;Kundera na fax nereagoval , přepis faxu na respekt.cz 15. října 9:31. Mluvčí ÚSTR Jiří Reichl opakovaně uváděl jako datum odeslání 11. září. v textu se nezmínil o ÚSTR ani Respektu. Nedostal žádnou odpověď.
V pondělí 13. října vydal Hradilek o případu velký článek v rubrice „téma“ liberálního politicko-společenského týdeníku Respekt s tradiční karikaturou Pavla Reisenauera na obálce (ve spolupráci s redaktorem Petrem Třešňákem). O obsahu článku informovala Česká televize už ve zprávách předchozí večer; zpráva vzbudila mimořádnou pozornost i v zahraničí.Zahraniční média věnovala Kunderově nařčení mimořádnou pozornost, ČT24.cz 14. 10. 14:00 Hradilek a ÚSTR uvedli, že „rozsáhlejší odborný text“ o Dvořáčkovi a převaděči Josefu Toušovi vyjde v časopise ÚSTR Paměť a dějiny; ÚSTR na webových stránkách projektu Paměť a dějiny totalitních režimů zveřejnil stručný profil obou s dobovými dokumenty včetně záznamu. V době zveřejnění byl Hradilek na studijním pobytu v USA a nevyjadřoval se do médií; poskytl stručný rozhovor až po týdnu.„Napsat o Kunderovi bylo správné“, Mladá fronta DNES 21. 10.; na iDNES v odlišně zredigované verzi jako Kundera svou roli v udání Dvořáčka neobjasnil, tvrdí historik
Milan Kundera v pondělí 13. zatelefonoval ČTK, že neměl příležitost se ke kauze vyjádřit. Obvinění prohlásil za lež a dokonce „atentát“ připravený na den, kdy začíná frankfurtský knižní veletrh; řekl, že si nedokáže vysvětlit, jak se jeho jméno do záznamu dostalo.ČTK: Zkrácená verze rozhovoru ČTK s Milanem Kunderou, 13. 10. 18:28; Kundera popírá své údajné udávání 13. 10. 16:23 – obsahuje záznam telefonátu jako MP3 ke stažení; kopie záznamu na Respekt.cz v přehrávači Adobe FlashHistorici ukázali záznamy dokazující Kunderovo udání. Lžou, říká spisovatel, Novinky.cz Ve středu 15. na dotaz ČTK faxem zopakoval: „Nedostal jsem nic ani od Respektu, ani od toho ústavu. Padlo to na mne z nebe.“ČTK: Kundera: Prostor k vyjádření jsem před zveřejněním kauzy nedostal , 15. 10. 19:57
Archiv bezpečnostních složek ÚSTR vydal v úterý 14. „Vyjádření ke zpochybňování pravosti archivního dokumentu“, upřesňující původ záznamu a vylučující, že je to falzifikát; zároveň se odmítl vyjadřovat „k informacím, které obsahuje [, a ...] rovněž k jejich interpretaci“. Na podporu toho zveřejnil i personální kartu vrchního strážmistra SNB Jaroslava Rosického,http://www.abscr.cz/data/pdf/aktualne/rosicky-jaroslav.pdf který záznam podepsal; byl zařazen do oddělení pátrání, takže k prošetření udání o Dvořáčkovi věcně příslušel.14. 10. Markéta Dvořáčková k tomu dodala: „Pokud jde o údaje týkající se mého manžela přímo, tedy situací, jichž se sám účastnil a které byly zaznamenány, nenašli jsme v dokumentech nic, co by neodpovídalo skutečnosti.“
Literární historik Zdeněk Pešat ve středu 15. odpoledne prostřednictvím ČTK vydal prohlášení, že se o aféře dozvěděl z úterního tisku a vzpomíná si, jak mu Miroslav Dlask „řekl, že to oznámil bezpečnosti“; Pešatovi to oznámil jako členovi fakultního výboru KSČ, jehož znal nejlépe.V Kunderově kauze udával Dlask, tvrdí pamětník, Lidovky.cz 15. října 2008 (obsahuje stručný zvukový záznam Pešatova komentáře a scan Kunderova rukopisného faxu)ČTK: Pamětník: V Kunderově kauze udával Dlask, 15. 10. 17:17; s odkazem na Prohlášení literárního historika Zdeňka Pešata ke Kunderově kauze na samostatné stránceAgenta Dvořáčka udal komunistům student Dlask, tvrdí historik, iDNES 15. října 17:27 (uvádí celé Pešatovo prohlášení) To nevysvětluje, proč v záznamu figuruje jméno Milana Kundery. Podle Militké-Dlaskové se ale obě verze nemusejí vylučovat, Dlask mohl Kunderu požádat, aby na stanici došel.Eliška Bártová: Dlasková: Verze pana Pešata nevylučuje, že udal Kundera (dodatečně přejmenováno z Druhý rozhovor s Ivou Militkou-Dlaskovou), Aktuálně.cz 15. října 19:17