Křižíkova světelná fontána na pražském výstavišti je technická památka navržená slavným českým elektrotechnikem Františkem Křižíkem (1847–1941). Poprvé rozsvítila 24. května 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy.

Historie thumb|upright|Fontána na kresbě Jana Vilímka z roku 1891|vlevo vlevo|náhled|Křižíkova fontána a Průmyslový palác z hlediště První práce začaly v říjnu roku 1890 a vznikly při nich pode dny bazénů prostory pro obsluhu včetně 150 metrů dlouhého průchodu k nedaleké strojovně, kde bylo kromě jiného umístěno i čerpadlo. Výstavba nadzemní části byla zahájena v únoru následujícího roku a skončila o tři měsíce později. Od 28. května 1891 se představení konalo každý večer.

Velkou rekonstrukcí prošla fontána v souvislosti s přestavbou Výstaviště pro Všeobecnou československou výstavu konanou v roce 1991. Kolem fontány vznikl amfiteátr pro více než 6 000 diváků.

V roce 2000 tu měl premiéru první původní muzikál pro Křižíkovu fontánu, Malá mořská víla. Ten se postupně stal nejdéle reprízovaným českým muzikálovým představením, uváděn byl 17 sezón v řadě do léta 2017, získal také ocenění Sisyfos.

V roce 2017 dostal provozovatel fontány výpověď a její obnova měla původně trvat několik let. Proti ukončení provozu fontány a za její znovuzprovoznění vznikla petice, požadující zachování více než 125 let staré kulturní památky. Od té doby je správcem fontány, stejně jako celého Výstaviště, akciová společnost Výstaviště Praha, a.s., která areál postupně obnovuje.

Technický popis Dna dolního a horního bazénku tvořila silná skla, pod nimiž byly umístěny regulovatelné obloukovky s parabolickými reflektory z hliníkového plechu, které osvětlovaly proudy vody stříkající z trysek. V dolním bazénu bylo šest střiků osvětlováno šesti lampami, v bazénu bylo 16 lamp a 14 trysek rozmístěných ve dvou soustředných kruzích kolem jedné střední trysky. Vlastní osvětlení měly i tři vodopády tvořené vodou stékající z horního bazénu do dolního.

Voda stříkala až do výše několika desítek metrů a v záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Aby se voda zabarvila, byla využívána různobarevná skla, která byla umístěna nad obloukovkami a vyměňovanými obsluhou v pravidelných intervalech. Veškeré osvětlovací zařízení pocházelo z dílen Křižíkova pražského závodu.

Odkazy

Reference

Literatura JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Co v průvodci nebývá 2, 1.vyd., Praha: MOTTO, 2007

Externí odkazy

Oficiální stránky Znovuspuštěná produkce

Kategorie:Fontány v Praze Kategorie:Kulturní zařízení v Česku Kategorie:Stavby v Bubenči Kategorie:Fontány nazvané po osobách Kategorie:Výstaviště Praha Kategorie:Vodstvo Prahy 7 Kategorie:Křižíkovy závody