Alfred Kubin (pokřtěn Alfred Leopold Isidor, 10. dubna 1877 Litoměřice,Matriční záznam o narození a křtu Rakousko-Uhersko – 20. srpna 1959 Zwickledt, Wernstein am Inn, Rakousko) byl rakouský expresionistický a symbolistický grafik, ilustrátor a spisovatel narozený v Čechách. Jeho černobílé kresby mají snový, zlověstný, až morbidní charakter. Jeho nejznámějším literárním dílem je Země snivců, jeho jediný román.
Život Narodil se v severočeských Litoměřicích. Jeho otec Friedrich Kubin (1848–1907), bývalý vojenský důstojník, pracoval jako zeměměřič, jeho matka Johanna, rozená Kletzl (1848–1887), byla pianistka. Matka zemřela na tuberkulózu, když mu bylo deset. Bylo to pro něj celoživotní trauma. Otec se brzy znovu oženil s manželčinou sestrou, která ale o rok později také zemřela. Otce Kubin vždy popisoval jako tyrana a otevřeně ho nenáviděl.
V letech 1879–1882 žila rodina v Salcburku. V roce 1882 se přestěhovali do Zell am See. V roce 1887 zemřela Kubinovi matka, ve stejném roce začal studovat na gymnáziu v Salcburku. Nebyl ale úspěšný a následující rok se vrátil zpět do Zell am See na obecnou školu. Ve školním roce 1891–1892 studoval na uměleckoprůmyslové škole v Salcburku.
V letech 1892–1896 se učil fotografem u svého strýce Aloise Beera v Klagenfurtu. Roku 1896 se pokusil o sebevraždu, na hrobě své matky. V roce 1898 nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, byl odvelen do Lublaně. Po nervovém zhroucení byl hospitalizován a propuštěn z armády. Po rekonvalescenci v otcově domě v Zell am See odešel do Mnichova studovat kresbu na soukromé škole Ludwiga Schmida-Reutteho, později (1898–1901) pokračoval na mnichovské Akademii výtvarných umění v kreslířské třídě řeckého malíře Nikolaose Gyzise. V roce 1903 mu vyšlo tiskem první album reprodukcí kreseb. Ve stejném roce prožil další nervové zhroucení. V roce 1904 se oženil s Hedvikou Gründlerovou, rozenou Schmitzovou, sestrou spisovatele Oscara A. H. Schmitze. V Lipsku se setkal s Maxem Klingerem. Následujícího roku navštívil Paříž, kde se setkal s Odilonem Redonem. V roce 1906 manželé Kubinovi přesídlili do Zwickledtu u Wernsteinu v Horních Rakousích.
V roce 1908 napsal Kubin román Die andere Seite (česky vyšlo jako Země snivců), který vyšel následujícího roku tiskem. V roce 1909 se stal členem sdružení Neue Künstlervereinigung München (Nová společnost umělců Mnichov), jehož předsedou byl Vasilij Kandinskij. Seznámil se s Franzem Marcem, Hansem Carossou a Paulem Klee. Po rozpuštění sdružení Neue Künstlervereinigung München se Kubin stal členem skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). V roce 1912 začal spolupracovat se satirickým týdeníkem Simplicissimus. Roku 1913 vystavoval se skupinou Der Sturm.
V roce 1921 měl první soubornou výstavu v Mnichově, v únoru 1924 první výstavu v Čechách, v pražském Rudolfinu. V roce 1928 se stal členem Prager Secession, spolku německy hovořících výtvarníků v Praze. Členem byl i jeho bratranec, historik umění Otto Kletzl. V roce 1930 začal jezdit na pravidelné letní pobyty na Šumavu a do Českého lesa. Zejména Český les si zamiloval a napsal o něm v knize Der Traum vom Böhmerwald: "Osud umožnil seznámit se s těmito hlubokými lesy a pocítit jejich kouzlo. Od té doby vím, že tato krajina je skutečným domovem mé duše, v které spočívají nejhlubší kořeny mé bytosti." Český les naposledy navštívil dva roky před smrtí, v roce 1956. V roce 1930 se stal také členem Pruské akademie umění v Berlíně.
Nacisté jeho dílo prohlásili za "zvrhlé umění". To prohloubilo jeho izolaci, v nímž prožil závěr života. Toto osamění zesílilo po smrti jeho ženy Hedviky v roce 1948. K jeho blízkým přátelům patřil spisovatel Fritz von Herzmanovsky-Orlando, jejich vzájemná korespondence vyšla i knižně. Intenzivně korespondoval též napříklaaad se spisovatelem Hermannem Hessem. V roce 1955 Kubin odkázal všechna svá díla rakouskému státu a spolkové zemi Horní Rakousy výměnou za skromnou doživotní rentu.
Alfred Kubin zemřel v roce 1959 v Zwickledtu. Je pohřben na hřbitově ve Wernsteinu nad Innem. Návrh jeho hrobu vytvořil sochař Karl Prantl.
Dílo náhled|Kubinovo sídlo ve Zwickledtu Vydal řadu alb reprodukcí kreseb a dále alba originálních litografií. Ilustroval na šedesát knih, mezi ilustrované autory patřili: Edgar Allan Poe, Wilhelm Hauff, E. T. A. Hoffmann, Hans Christian Andersen, Jules Barbey d’Aurevilly a mnoho dalších. Ilustroval rovněž historickou povídku Jaroslava Durycha z třicetileté války, Die Kartause von Walditz (Valdice), Mnichov 1934.
Nejvíce se proslavil svými inkoustovými černobílými kresbami. V některých byla rozpoznána sadomasochistická tematika, zejména v podobě nebezpečných a dominujících žen.
Jeho kniha Země snivců si získala kultovní status. Inspirací byly jeho vlastní ilustrace, původně určené pro román Golem od Gustava Meyrinka. Ty nebyly nakonec použity, a tak Kubin na jejich motivy sepsal vlastní text. Pojednává o pádu tajemného města ve Střední Asii. Román je někdy řazen k magickému realismu. Učenec Andreas Geyer jej nazval "klíčovým dílem literárního modernismu". Román a Kubinovy autobiografické poznámky o jeho vzniku se staly předmětem zájmu psychoanalytické literatury. Hermann Rorschach knize věnoval sekci ve své studii Psychodiagnostika. Někdy je Kubinův román, vydaný v roce 1909, označovaný za proroctví zhroucení Rakousko-Uherska. Do češtiny ho roku 1947 přeložil Ludvík Kundera. Román byl roku 1973 zfilmován německým režisérem Johannesem Schaafem pod názvem Traumstadt. Film byl natáčen v Československu a Izraeli. Operní adaptaci připravil roku 2010 skladatel Michael Obst.
Ocenění 1949 jmenován členem Bavorské akademie krásných umění 1951 Rakouská státní cena za výtvarné umění 1952 cena Ulysses na 26. bienále v Benátkách 1955 Mezinárodní cena za kresbu na 3. bienále v São Paulu 1957 Velká čestná medaile Rakouské republiky za umění a vědu 1957 Klimtova medaile Vídeňské secese
Galerie
Spisy Die andere Seite (česky pod názvem Země snivců) 1909 Von verschiedenen Ebenen (Z různých rovin) 1912 Der Guckkasten (Kukátko) 1925 Von Schreibtisch eines Zeichners (Od kreslířova psacího stolu) 1939 Abenteuer einer Zeichenfeder 1941 posmrtné souborné vydání: Aus meiner Werkstatt (Z mé dílny) 1973 Aus meinem Leben (Z mého života) 1974
česky vyšlo Edgar Allan Poe: Příběhy Arthura Gordona Pyma, ilustrace Alfred Kubin, SNKLHU, 1959 Země snivců, přeložil Ludvík Kundera, vydání: 1947 Kladno, 1981 Curych, 1997 Praha, 2008 Praha V Českém rozhlasu zpracováno jako desetidílná četba na pokračování. Překlad: Ludvík Kundera, režie: Tomáš Soldán, hrají: Miloš Kročil, Jiří Vyorálek, Anežka Kubátová, Eva Vrbková, Jan Kolařík a Ladislav Kolář. Z mého života a z mé dílny, vybral a přeložil František Holešovský, úvod Ludvík Kundera, Odeon, 1983
Výstavy
2022 Alfred Kubin : Bekenntnisse einer gequälten Seele, Leopold Museum, Vídeň, 16. duben – 24. červenec 2022
Odkazy
Reference
Literatura Krajina a lidé v díle A. Kubina, katalog výstavy, texty: Alfred Kubin, František Holešovský, Ludvík Kundera, Brno a Praha 1957 Alfred Kubin 1877-1959, katalog výstavy, Národní galerie v Praze, 1975 Alfred Kubin, vzpomínky a vyznání, vybral a přeložil František Holešovský, Památník národního písemnictví v Praze, 1977 Z mého života a z mé dílny, přeložil František Holešovský, úvod Ludvík Kundera, Odeon 1983 Alfred Kubin 1877 – 1959, katalog výstavy k 40. výročí úmrtí umělce, Gema Art, 1999
Související články Expresionismus
Externí odkazy
stránka Kubinova muzea v Zwickledtu; životopis, fotografie životopis, fotografie, reprodukce BALVÍN, Jaroslav: Alfred Kubin. Výběr kulturních výročí 2017 [online]. Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2017, XLVI(1), 1–3 [cit. 2022-10-14]. ISSN 1803-6953. (+ bibliografie )
Kategorie:Narození v roce 1877 Kategorie:Narození 10. dubna Kategorie:Narození v Litoměřicích Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Rakouští kreslíři Kategorie:Rakouští ilustrátoři Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Expresionističtí umělci Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 20. srpna Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Mnichově Kategorie:Rakušané českého původu