Kudlov je velká vesnice, katastrální území a část statutárního města Zlín v okrese Zlín ve Zlínském kraji.
Název Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kudla (totožné s obecným kudla – "zavírací nůž") a znamenalo "majetek podřízený Kudlovi".
Geografie Kudlov se nachází 2,5 kilometru jihovýchodně od Zlína. Leží v nadmořské výšce 394 metrů na rozloze 627 hektarů. Hranice katastru tvoří na jihozápadě obec Březnice, na západě Zlín, na severovýchodě Jaroslavice a na východě Želechovické paseky.
Historie Kudlov byl založen na území zlínského panství. Jako jeho součást se poprvé připomíná roku 1571 v Olomouckých zemských deskách – je to zápis, ve kterém bratři Fridrich a Burjan Tetourové z Tetova převedli panství Janu Kropáčovi z Nevědomí. Zdejší obyvatelé se roku 1629 dostali do ostrého sporu se zlínskou vrchností na kterou si stěžovali u císaře ve Vídni. Při potlačení valašských povstání roku 1644 byl jeden zdejší obyvatel popraven oběšením. Škola v obci byla vybudována roku 1896. Ve zlínských továrnách za první světové války získávali zdejší obyvatelé zaměstnání a v dalších letech jich stále přibývalo. Od roku 1923 v Kudlově bydlel významný architekt František L. Gahura; jeho dílem je návrh novostavby zdejší kaple zbudované roku 1929.
Obec byla založena někdy mezi roky 1550 a 1570. Nejstarší dochovaná zmínka o obci se nachází v Zemských deskách práva Olomouckého z roku 1571. Připomíná se poprvé roku 1589 jako panství Fridricha a Buriana Tetourů.
Zdejší lidé – pasekáři, se po staletí živili chovem dobytka, sušením ovoce, zemědělstvím a drobnou řemeslnou výrobou.
Významným počinem pro malou osadu byla ve dvacátém století stavba Filmových ateliérů Baťa (FAB) v říjnu roku 1935. Byla zde vybudována i malá obytná kolonie převážně pro zaměstnance studia. V pozdějších padesátých a sedmdesátých letech 20. století se obytná kolonie bytovou zástavbou rozrostla na čtvrt zvanou Švermova, dnes Filmové ateliéry. Význačným datem života obce se stal 20. květen 1938, kdy skončila její samostatnost. Kudlov se stal součástí tehdy budovaného „Velkého“ Zlína. Přispěla k tomu blízkost Baťových závodů, jejich vliv na místní obyvatele a neutěšená světová politická situace, jejímž důsledkem byla 2. světová válka. Kudlov byl osvobozen 2. května 1945 sovětskými vojsky. Ještě jednou se obec nadechla k samostatnosti, a to za socialismu od 17. května 1954 do 14. června 1964. Po těchto letech se opět stala součásti tehdejšího Gottwaldova a nyní opět Zlína.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byl Kudlov samostatnou obcí, nejprve v okrese Holešov, ale v roce 1950 v okrese Gottwaldov-město a od roku 1960 v okrese Gottwaldov. Od 14. června 1964 je částí statutárního města Zlín (tehdy Gottwaldov) v okrese Zlín (v letech 1964–1989 Gottwaldov).
Starostové 1895–1898 Josef Vavruša 1898–1907 Jan Procházka 1907–1911 Tomáš Škubal 1911–1918 Vincenc Jaroš 1919–1920 Josef Holý 1920–1923 Antonín Mička 1923–1928 Josef Lapčík 1928–1932 František Vavruša 1932–1938 Josef Kovář 1954–1964 Jaroslav Stuchlík (předseda NV)
Doprava Kudlovem prochází krajská silnice III/49026. Městská hromadná doprava je zajišťována především autobusovou linkou 32. Místní částí projíždí také příměstská linka 410 dopravců Arriva Morava a ČSAD BUS Uherské Hradiště vedoucí ze Zlína do Luhačovic.
Pamětihodnosti Kaple svatého Václava
Významné osobnosti Rodáci František Lydie Gahura, architekt Theodor Vavruša, farář
Dlouholetí obyvatelé Karel Zeman, režisér Hermína Týrlová, režisérka a producentka Helena Čermáková, herečka Zdeněk Liška, hudební skladatel Miroslav Adámek, politik
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Zlín Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Zlína