náhled|349x349pixelů|Vladimir Galaktionovič Korolenko Vladimir Galaktionovič Korolenko (rusky Владимир Галактионович Короленко, 27. července greg. / 15. července jul. 1853 Žitomir – 25. prosince 1921 Poltava) byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině.
Život Narodil se v rodině soudce v ukrajinském Žitomiru. Střední školy navštěvoval v Žitomiru a v Rovně. Od roku 1871 studoval techniku v Petrohradu (Санкт-Петербургский государственный технологический институт) a od roku 1874 zemědělství v Moskvě. Byl vyloučen ze studia za účast ve studentském narodnickém hnutí a později poslán do vyhnanství na Sibiř do Vjatské gubernie (dnes Kirovská oblast). V roce 1881 odmítl slib oddanosti novému caru Alexandru III. a byl deportován do Jakutska. Po návratu z vyhnanství žil v Nižním Novgorodě. V letech 1896–1900 žil v Petrohradu a od roku 1900 až do své smrti v ukrajinské Poltavě. V roce 1893 navštívil světovou výstavu v Chicagu. V roce 1895 se stal redaktorem časopisu Russkoje Bogatstvo (Ruské bohatství).
Byl členem Ruské akademie věd. Na své členství ale roku 1902 rezignoval (stejně jako Anton Pavlovič Čechov), na protest proti anulování volby Maxima Gorkého čestným členem akademie (na příkaz cara Mikuláše II.). V roce 1905 vystoupil na shromážděních v Poltavě, aby zabránil židovským pogromům ve městě. Odsoudil činnost úřadů během Soročynské tragédie v roce 1905 a při odhalení pomníku Mykoly Gogola v Soročyncích v roce 1911 pronesl projev. Vytvořil sérii „Domácí fenomén“, aby se postavil proti vojenským soudům a masovým rozsudkům smrti.
Revoluci v roce 1917 přijal rezervovaně, během občanské války psal proti rudému i proti bílému teroru. Rovněž apeloval proti antisemitismu.
Dílo Korolenko debutoval povídkou Epizody iz žizni iskatělja (Epizody ze života hledajícího) v roce 1879. Napsal řadu povídek ze života sibiřských a později ukrajinských vyděděnců a tuláků. Po návštěvě v Chicagu napsal novelu Bez jazyka o osudech ukrajinského rolníka, který emigroval do USA.
Spisy (výběr) Epizody iz žizni iskatělja (Epizody ze života hledajícího), 1879, povídka Son Makara (Sen ubohého Makara), 1885, povídka Sokoliněc 1885 Ubivec (Zabiják) 1885 Slepoj muzykant (Slepý muzikant) 1886 Bez jazyka 1895, novela Marusjina zajimka (Marusjino hospodářství) 1899, povídka Moroz (Mráz) 1901, povídka Dom No l3 (Dům č. 13) 1903, črta Istorija mojego sovremennika (Historie mého vrstevníka) 1906–1921, paměti Paděnije carskoj vlasti - Reč prostym ljudjam o sobytijach v Rossiji (Pád carské vlády, Výklad prostým lidem o událostech na Rusi), 1917, úvaha
Česky vyšlo At-Davan, přeložil F. J. Matěcha, F. Šimáček, 1895, povídky Sibiřské črty Vladimíra Korolenka, přeložil Albín Straka, Brno, J. Barvič, 1895 Sibiřské povídky, přeložil Jan Wagner, F. Šimáček, 1890 Les šumí ..., přeložil František Husák, Josef R. Vilímek, 1909 Povídky z dětského života, přeložili A. G. Stín a G. Šuran, Jan Otto, 1911 Slepý hudebník, přeložil Josef V. Kořán, KDA sv. 78, Kamilla Neumannová, 1911 Povídky ze života Malorusů doma i v cizině, přeložili A. G. Stín a G. Šuran, Jan Otto, 1912 Co píšou odsouzení před popravou, publicistovy poznámky o trestu smrti, přeložil Stanislav Minařík, Pelcl, 1912 Čerkes, přeložil Josef V. Kořán, Alois Hynek, 1912 Pád carismu Výklad prostému lidu o událostech v Rusku, přeložila B. Holubová-Morkovinová, B. M. Klika, 1918 Pád carské vlády, Výklad prostým lidem o událostech na Rusi, přeložil Vincenc Červinka, Český čtenář, 1919 Historie mého vrstevníka, přeložil Stanislav Minařík, Kvasnička a Hampl, 1919, 1925 Slepý hudebník, přeložil Josef Pelíšek, Petr a Tvrdý, 1921 V noci, přeložil František Šifter, Čin, 1922 Z Povolží, přeložil A. G. Stín, Jan Otto, 1924 Sibiřské povídky II, přeložil A. G. Stín, Jan Otto, 1925 Zatmění slunce, přeložil Petr Denk, Zlín, Tisk, 1946 Povídky, přeložila Božena Pažoutová, Mladá fronta, 1947 Mezi špatnými lidmi, dvě povídky, přeložila Zdeňka Vovsová, Svoboda, 1949 Za oblačného dne , pět povídek, Anna Tesková, Vyšehrad, 1951 Lidé a sníh, 21 povídek, různí překladatelé, SNKLHU, 1953 Místo čápů orli, dvě povídky, přeložila Zdenka Bergrová, Odeon, 1974 Slepý muzikant, přeložila Zdenka Bergrová, Albatros, 1974 Historie mého vrstevníka (výbor), přeložila Jarmila Fromková, Lidové nakladatelství, 1976 Nezkrotná řeka, povídky, přeložila Zdenka Bergrová, Svoboda, 1976
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
dílo v ruštině časopis Russkoe Bogatstvo
Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 25. prosince Kategorie:Narození 27. července Kategorie:Narození v Žytomyru Kategorie:Úmrtí v Poltavě