Vladivoj (981 – leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003.
Původ Jeho původ není jasný. Zřejmě byl příbuzným Přemyslovců. Snad mohl být nějakým zapomenutým potomkem rodu, jedná se ovšem pouze o spekulaci zakládající se na tom, že v dané době mohl na knížecí stolec usednout pouze Přemyslovec. Existují také teorie, že mohl být synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška, mladším bratrem polského knížete a krále Boleslava ChrabréhoBALZER, O. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 109–110.. Doubravka Měškovi porodila syna Boleslava a jednu dceru, u Vladivoje ovšem tato jistota chybí.
Na českém trůně Po útěku Boleslava III. byl Vladivoj dosazen Boleslavem Chrabrým na český knížecí stolec. Podle kronikáře Dětmara Merseburského byl v Čechách přijat „jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii“. V Čechách ovšem tou dobou existovaly přinejmenším dvě skupiny velmožů, z nichž jedna byla proněmecká a druhá propolská, první z nich byla v dané době zřejmě v menšině.
V listopadu 1002 Vladivoj v Řezně přislíbil, údajně „v důsledku moudré rady“, věrnost králi Jindřichovi II. a odměnou obdržel Čechy v léno. Stal se tak prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit od římského panovníka, což byla významná změna poměru českých panovníků ke Svaté říši římské.BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 stran. . S. 353. Římští panovníci na základě tohoto Vladivojova úkonu v 11. a 12. století (až do vydání Zlaté buly sicilské) opakovaně zasahovali do nástupnictví jednotlivých knížat z rodu Přemyslovců. Historička Barbara Krzemieńská je toho názoru, že Boleslav Chrabrý v této době už zřejmě obsadil Moravu a Vladivoj si lenním slibem chtěl pojistit alespoň vládu nad Čechami (navíc se poté nemusel obávat Jindřichova vojska).
Vladivoj razil vlastní denáry.Přemyslovci. Budování českého stát. Praha, 2009. S. 194. Podle kronikářů byl Vladivoj notorický alkoholik, „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“, a již počátkem roku 1003 se upil k smrti. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. na český knížecí stolec dosazen kníže Jaromír, brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.
Odkazy
Reference
Literatura
SLEPIČKA, Jiří a SLEPIČKA, Martin. K životu záhadného českého knížete Vladivoje. In: SLEPIČKA, Martin a MORÁVKOVÁ, Naděžda (eds.). Český kníže Vladislav I., západní Čechy a český stát za vlády Přemyslovců: k 900. výročí úmrtí zakladatele kladrubského kláštera Vladislava I. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2025, s. 202–224. . Dostupné online.
Externí odkazy
Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Vladivoj na e-stredovek
Kategorie:Česká knížata Kategorie:Piastovci Kategorie:Přemyslovci Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození v 10. století Kategorie:Úmrtí v roce 1003 Kategorie:Muži