Ford Mondeo je osobní automobil střední třídy vyráběný nadnárodní korporací Ford Motor Company od roku 1993 a prodávaný na většině světových trhů. Vůz byl vyvíjen jako nástupce hned několika modelů značky Ford – evropského Fordu Sierra, asijského Fordu Telstar a amerického Fordu Tempo. Označení „Mondeo“ pochází z latinského slova mundus, což znamená „svět“. První generace Mondea byla vyvíjena jako „světové auto“ spolu s modely Ford Contour a Mercury Mystique určenými pro Severní Ameriku. Od roku 2013 se v Severní Americe prodává pod označením Ford Fusion.

__TOC__

První generace Mk1 (1993–1996) a 1. generace po faceliftu Mk2 (1996–2000)

Mk1 náhled|vlevo|Ford Mondeo Mk1 Vývoj první generace Mondea začal již v roce 1986, ještě před faceliftem předchůdce Fordu Sierra. Na vývoj Ford utratil 6 miliard dolarů, což je jedna z nejvyšších částek utracených na vývoj automobilu. Vůz byl vyvíjen evropským a americkým Fordem společně, ale konečný design Mondea byl v USA a v Evropě rozdílný. Kódové označení při vývoji bylo CDW27, což reflektovalo skutečnost, že vůz stojí mezi třídami C a D (nižší a střední) a byl světovým autem (World Car). Vývoj byl drahý, jelikož s předchůdcem vůz nesdílel téměř nic – oproti Sieře mělo Mondeo poháněnou přední nápravu běžného typu a zároveň bylo k dostání ve verzi 4x4 (ovšem jenom v generaci Mk1). Zavěšení a převodovky byly taktéž zcela nové. Nové zavěšení poskytovalo Mondeu skvělé ovládání a komfort, zatímco automatická převodovka se na svou dobu netradičně spoléhala na elektroniku, což vozu poskytovalo režimy jízdy jako "sport" a "economy".

Ford vývoj Mondea oznámil v roce 1989 – potvrdil, že přijde do 4 let a že bude mít pohon předních kol. Tehdy se ještě počítalo s pokračováním s názvem Sierra, případně návrat k názvu Cortina, který zmizel v roce 1982. V roce 1989 byl vůz již kompletně hotový, v roce 1990 byl však ještě mírně přepracován, jelikož Nissan představil svou Primeru, kterou Ford vnímal jako etalon třídy.

Vůz v Evropě debutoval za špatných podmínek. Evropský Ford prodělával, jelikož nový Escort a Orion neměly úspěch a byly vcelku tvrdě kritizovány za své jízdní vlastnosti a viditelnou snahu ušetřit (to spravil až facelift v roce 1993). Sieře se vcelku dařilo, na úspěch předchůdce Cortiny však nenavázala a na pro Ford klasicky silném britském trhu se lépe prodával konkurent Vauxhall Cavalier (Opel Vectra). Zároveň se tradiční zákazníci Fordu více začali obracet na japonské značky.

Vůz byl oficiálně představen 23. listopadu 1992. Ještě tou dobou ale stále nebylo potvrzeno jméno nového vozu, takže jej média označovala za novou Sierru. Na trh bylo Mondeo uvedeno 8. ledna 1993 a jeho prodej začal 22. března téhož roku. K dostání bylo ve čtyřdveřovém provedení sedan, pětidveřovém hatchback a pětidveřovém kombi. Všechny modely byly vyráběny v závodě Ford v belgickém městě Genk, kde se předtím vyráběla Sierra.

Nové Mondeo dbalo na bezpečnostní výbavu – bylo prvním vozem, který se od začátku výroby prodával s airbagem pasažéra ve všech výbavách. Standardně mělo také předpínače bezpečnostních pásů, boční ochrannou konstrukci a ve vyšších výbavách ABS. Dále výbava Mondea obsahovala například adaptivní systém tlumení, vyhřívané přední sklo, samonivelační odpružení (nejvyšší výbava) a kontrolu trakce (verze V6 a 4x4). Interiér byl velurový a obsahoval přehrávač CD a kazet, centrální zamykání (později i dálkové), elektricky stahovatelná okna, ovládání sklopných zrcátek či zadní sedadla sklopitelná do roviny. Vyšší výbavy měly kožená sedadla, elektricky ovládané střešní okno nebo palubní počítač.

Mondeo Mk1 bylo v roce 1994 vyhlášeno Evropským autem roku.

Mondeo bylo koncipováno jako světové auto, nahradilo Ford Sierru v Evropě, Ford Telstar ve velké části Asie a na dalších trzích, zatímco modely Ford Contour (označení Mondea v USA) a Mercury Mystique nahradily Ford Tempo a Mercury Topaz v Severní Americe.

Mk2 náhled|Ford Mondeo Mk2|alt=V roce 1996 bylo uvedeno faceliftované Mondeo, které si vytyčilo za cíl adresovat tři největší problémy Mondea Mk1: nevýrazný design, slabá přední světla která navíc rychle žloutla a málo prostoru pro nohy na zadních sedadlech.

Vnější design prošel na poměry faceliftů radikální změnou – nepozměněné zůstaly pouze dveře, střecha a u verze kombi zadní partie. Nejvýraznější změnou prošla přední maska chladiče a přední světla. Na rozdíl od dříve faceliftovaných modelů Fordu Fiesty a Scorpia byl vnější facelift Mondea přijat veřejností pozitivně. Interiér se dočkal pouze jemné modernizace, základní tvary zůstaly zachovány. Airbag ve volantu byl zvětšen na standardní velikost, do té doby mělo Mondeo pouze menší "eurobag". V roce 1997 získalo Mondeo v nárazových testech Euro-NCAP 2 hvězdičky, což odpovídalo průměru třídy.

Nabídka obsahovala zážehové motory 1,6/66 kW, 1,8/85 kW, 2,0/100 kW, V6 2,5/125kW a diesel 1,8/65 kW. Dalšími variantami byla verze 4×4 s motorem 2,0/97 kW a sportovní verze ST 200 s motorem V6 2,5/151 kW. Motory Zetec byly modernizovány v roce 1998.

Motory (Mk2) ModelKódmotoruPočetválcůPočetventilůVentilovýrozvodVrtání × zdvih[mm]Zdvihovýobjem[cm3]KompresnípoměrPřípravasměsiPřeplňováníMax. výkon[kW při ot./min]Max. točivý moment[Nm při ot./min]Zážehové motory 1,6 16V L1J R4 16V DOHC 76,0 × 88,0 1597 10,3:1 MPI ne 66 (90) při 5250 138 při 3500 1,6 16V L1L R4 16V DOHC 76,0 × 88,0 1597 10,3:1 MPI ne 70 (95) při 5250 142 při 3600 1,6 16V L1N R4 16V DOHC 76,0 × 88,0 1597 10,3:1 MPI ne 70 (95) při 5250 142 při 3600 1,8 16V RKB R4 16V DOHC 80,6 × 88,0 1796 10,0:1 MPI ne 85 (115) při 5750 158 při 3750 1,8 16V RFK R4 16V DOHC 80,6 × 88,0 1796 10,0:1 MPI ne 85 (115) při 5750 158 při 3750 2,0 16V NGA R4 16V DOHC 84,8 × 88,0 1988 10,0:1 MPI ne 96 (130) při 5700 176 při 3700 2,0 16V NGB R4 16V DOHC 84,8 × 88,0 1988 10,0:1 MPI ne 96 (130) při 5600 178 při 4000 2,5 V6 24V SEA V6 24V 2 × DOHC 82,4 × 79,5 2544 9,7:1 MPI ne 125 (170) při 6250 220 při 4250 2,5 V6 24V SEB V6 24V 2 × DOHC 81,6 × 79,5 2495 9,7:1 MPI ne 125 (170) při 6250 220 při 4250 2,5 V6 24V (ST200) SGA V6 24V 2 × DOHC 81,6 × 79,5 2495 10,25:1 MPI ne 151 (205) při 6500 235 při 5500Vznětový motor 1,8 TD RFN R4 8V SOHC 82,5 × 82,0 1753 21,5:1 IDI T, IC 66 (90) při 4500 177 při 2250

Druhá generace (Mk3)(2000–2007) náhled|vlevo|Ford Mondeo Mk3 Druhá generace Mondea vstoupila na trh v říjnu roku 2000 a vyráběla se do roku 2007. Proti předchůdci se Mondeo Mk3 výrazně zvětšilo a opustilo designovou filosofii New Edge, což dle kritiků dodalo Mondeu dospělejší, ale fádnější vizáž. Dvě největší slabiny minulé generace, málo místa pro nohy na zadních sedadlech a nepříliš povedené dieselové motory, byly vyřešeny prodloužením rozvoru o pět centimetrů a novými dieselovými motory Duratorq.

Interiér druhé generace Mondea byl inspirován strohým, ale kvalitním interiérem Volkswagenu Passat B5, který nastavil nové měřítko v interiérech vozů střední třídy. Zaoblený americký styl první generace byl tedy vyměněn za střízlivý německý styl, doplněný kvalitními materiály.

I u druhé generace kladl Ford důraz na pasivní bezpečnost. Představil zde svůj inteligentní systém ochrany (IPS) – systém, který během nehody vyhodnotil, které airbagy je třeba použít. ABS bylo standardní výbavou, ESP výbavou za příplatek. Ovšem díky tomu, že byl vůz stále postaven na platformě CDW27, která se datovala až do 80. let 20. století, získalo Mondeo v testech Euro-NCAP "jen" 4 hvězdy, což bylo méně, než hlavní rivalové (Volkswagen Passat, Opel Vectra, Toyota Avensis či Citroën C5).

V nabídce byla i sportovní verze ST220, a to pro všechny karosérie. Vůz je vybaven atmosférickým vidlicovým šestiválcem 3,0 l a šestistupňovou manuální převodovkou. Motor produkuje 223 koní (166 kW). Mondeo ST220 zrychlí z 0 na 100 km/h za 6,6 sekundy a dosahuje maximální rychlosti 249 km/h. Verze ST220 sloužily jako vozy dálničního oddělení Policie České republiky.

Druhá generace Mondea prošla třemi drobnými facelifty. Nejvýraznější byl facelift v roce 2005, který nahradil přední černou mřížku chromovou, upravil přední světlomety, mlhové světlomety, vylepšil materiály v interiéru (zejména loupající se barva z vnitřních madel dveří) a zlepšil výbavu.

V roce 2005, prošly úpravou i zadní světlomety, které byly doplněny o lištu v barvě chromu u verzí HB a sedan.

Vůz byl prodejně úspěšný jak v Česku, tak například ve Spojeném království, kde byl od roku 2001 do konce výroby nejprodávanějším vozem střední třídy. Ve Spojených státech se tato generace prodávala značně upravená a pod názvem Ford Five Hundred. V sousedním Mexiku se prodávala evropská verze, stejně tak v Brazílii. Druhá generace se neprodávala v Austrálii, ale na Novém Zélandu zažilo Mondeo prodejní úspěch a bylo vyhlášeno novozélandským autem roku 2002. náhled|Ford Mondeo ST220

Motory 1.8 l (1798 cm³) Duratec I4, 108 koní a 81 kW (1.8) 1.8 l (1798 cm³) Duratec I4, 123 koní a 92 kW (1.8) 1.8 l (1798 cm³) Duratec SCi I4, 129 koní a 96 kW (1.8 SCi) 2.0 l (1999 cm³) Duratec I4, 143 koní a 107 kW (2.0) 2.5 l (2495 cm³) Duratec 24v V6, 168 koní a 125 kW (2.5) 3.0 l (2967 cm³) Duratec 30 V6, 201 koní a 150 kW (3.0) 3.0 l (2967 cm³) Duratec 30 V6, 223 koní a 166 kW (3.0 ST220) 2.0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 89 koní a 66 kW (2.0 TDDi 90) 2.0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 114 koní a 85 kW (2.0 TDDi and TDCi 115) 2.0 l (1998 cm³) Duratorq I4, 129 koní 96 kW (2.0 TDCi 130) 2.2 l (2198 cm³) Duratorq I4, 153 koní a 114 kW (2.2 TDCi 155)

Třetí generace (Mk4)(2007–2014) náhled|230px|Ford Mondeo kombi 2,5T Třetí generace Mondea (kód CD345) byla oficiálně odhalena v pětidveřové verzi na konci roku 2006. Stojí na základě EUCD platformy, která byla vyvíjena spolu s Volvem. Stejnou platformu používají také vozy Ford Galaxy, S-Max či druhá generace Volva S80. Do prodeje vešla třetí generace v květnu 2007. Design vozu je navržen pod filosofií "kinetického designu" a vychází z konceptu Ford Iosis, který byl představený v roce 2005.

Nová platforma umožňovala použití pětiválcových motorů od Volva, které se již dříve nacházely ve Focusu ST a v S-Maxu. Vidlicové šestiválce byly naopak z nabídky vypuštěny. Nabídka benzínových motorů byla tvořena 1,6litrovým Duratec Ti-VCT o výkonech 81 kW a 92 kW, dvoulitrovým Duratec HE 107 kW, 2,3litrovým Duratec HE 118 kW a 2,5litrovým Duratec 162 kW.

V ČR byly na výběr 4 různé úrovně výbavy: Ambiente, Trend, Titanium a Ghia. V březnu roku 2008 se dostaly do nabídky dva nové motory: 2,2 TDCi (129 kW) a ekologický 1,6 TDCI ECOnetic (85 kW).

Mondeo využívá elektrohydraulický posilovač řízení, Fordem použitý už u modelu C-Max, který vylepšuje ovladatelnost a šetří palivo. Vůz je standardně vybaven rozhraním HMI, ke kterému bylo možno za příplatek pořídit displej s úhlopříčkou 13 cm se satelitní navigací. Mondeo využívá techniky startovacího tlačítka.

V listopadu 2006 si vůz zahrál ve filmu Casino Royale jako vůz protagonisty Jamese Bonda.

V roce 2010 proběhl facelift, který zahrnoval změnu přední masky, nárazníku a předních a zadních světel. V interiéru byly plasty nahrazeny kvalitnějšími. Vyskytla se také nabídka nových, účinnějších a výkonnějších motorů ve stejném objemu, využívající techniku ecoboost. Nová byla i LED světla pro denní svícení.

Mondeo třetí generace se neprodávalo ve Spojených státech a v Kanadě, kde se prodával Ford Fusion, který s Mondeem sdílel platformu CD3. Vůz se neprodával ani v Jižní Americe, vyjma Argentiny, prodával se však na Blízkém východě a ve Střední Americe. Vrátil se také do Austrálie, kde měl vůz úspěch, ale omezoval ho dovoz až z Evropy, kde se Mondeo produkovalo.