náhled|Černá madona montserratská v Barceloně Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně ( Madonna má paní; srov. Notre Dame a Our Lady naše paní a Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy – ikony).
Termíny a pravopis V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.
V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).
Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu „výtvarné znázornění Matky Boží“ s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).
Typy zobrazení Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa…).
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.
3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti
Narození a dětství Kristovo Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.) Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská) Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
Smrt Krista a Nanebevzetí Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
Ostatní Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony) Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.
Zvláštnosti Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např. Černá madona brněnská (svatotomášská), Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).
Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země české (palladium – ochrana, záštita).
Typy madon nazvané podle míst (výběr) Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže). Panna Maria Podsrpenská
Madony korunované bozkovská (Bozkov na Semilsku) budějovická čenstochovská – Černá Matka Boží typu Hodegetria hájecká – Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u Červeného Újezda, okres Praha-západ chlumská (kulmská, kulmenská) – křižovníků z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná také Panna Maria v ořeší mariazellská či zellská – u Mariazell ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku) montserratská (replika v Česku je mj. v Praze v Emauzích) pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf tismická (Tismice u Českého Brodu)
Madony korunované – assumpty (Nanebevzaté) bozkovská („Královna hor“) hostýnská hradčanská šternberská
Madony nekorunované náhled|Madona z Bošilce fjodorovská – varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady) jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) – z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem roku 1637 z Moskvy Kazaňská mariazellská mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze) romská (od Tiziana Vecceliho) Vladimirská – podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)
Madony milostné Madony milostné Čechy Panna Maria Budějovická (Klasová) Panna Maria Doudlebská Panna Maria Filipovská Panna Maria Karlovská – v naději Panna Maria Klatovská Panna Maria Klokotská Panna Maria Královédvorská Panna Maria Makovohorská Panna Maria Rudolfovská Panna Maria Staroboleslavská – Palladium země české Panna Maria Svatohorská Panna Maria Vítězná – Bělohorská (Strakonická) Panna Maria Vyšebrodská Panna Maria Lomecká
Madony milostné Morava a Slezsko Panna Maria Brněnská (Svatotomská, dnes v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Starobrněnského kláštera) Panna Maria Cvilínská Panna Maria dubská Panna Maria Frýdecká Panna Maria Fulnecká Panna Maria Hostýnská Panna Maria Hrabyňská Panna Maria Křtinská Panna Maria Mašůvecká Panna Maria Provodovská (kojící) Panna Maria Svatokopecká Panna Maria Štípská Panna Maria Vranovská Panna Maria Zašovská
Madony milostné v Evropě Panna Maria Altöttinská (Německo) Panna Maria Aracoelijská (Řím, Itálie) Panna Maria Čenstochovská (Polsko) Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie) Panna Maria Dreieichenská (Rakousko) Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko) Panna Maria Fátimská (Portugalsko) Panna Maria z Foy Notre-Dame (Belgie) Panna Maria Lasalettská (Francie) Panna Maria Loretánská (Loreto, Itálie) Panna Maria Lurdská (Francie) Panna Maria Mariazellská (Rakousko) Panna Maria z Medžugorje (Hercegovina) Panna Maria Montserratská (Španělsko) Panna Maria z Neukirchenu beim Heiligen Blut (Bavorsko, Německo) Panna Maria Pasovská (Bavorsko, Německo) Panna Maria Piekarská či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko) Panna Maria Re (Itálie) Panna Maria Rjazaňská (Donská) – (Rusko) Panna Maria Sněžná – Santa Maria Maggiore (Řím, Itálie) Panna Maria Ustavičné pomoci (Itálie) Panna Maria Vladimirská (Rusko)
Madony milostné mimo Evropu Panna Maria Guadalupská (Mexiko) Panna Maria z Aparecidy (Brazílie) Panna Maria Sinajská (Sinaj, Izrael)
Reference
Literatura ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79–93. ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000.
Související články Panna Maria Pieta Mariánský sloup
Externí odkazy
Kategorie:Panna Maria Kategorie:Křesťanské umění Kategorie:Tituly Panny Marie