Černice () jsou vesnice a místní část města Horní Jiřetín v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se v nadmořské výšce 248 metrů, asi 1,5 kilometru severovýchodně od Horního Jiřetína. Do osady zajíždějí autobusy MHD č. 14 a 28.
Název Původ názvu vesnice je nejasný. Mohl by být odvozen z přídavného jména černá ve smyslu Černá voda, ale žádný takový potok není v Čechách znám. Jinou možností je odvození názvu ze jména osoby. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Cyrnin (1250), Czirnezin (1325), Czrnicz (1409), Cžernicze (1516), Ssirymicz (1549), Czirnicze (1555), czirnicze (1561), „ves Cžjrniczy celou“ (1599) a Cžernicz (1787).
Historie První písemná zmínka o Černicích pochází až z roku 1250. Před rokem 1848 byly Černice součástí lobkovického panství Nové Sedlo – Jezeří. Po roce 1850 se Černice staly osadou obce Nové Sedlo nad Bílinou (tehdy Novosedly) v okrese Chomutov, později byly osadou obce Albrechtice. Ve třicátých letech 20. století se osamostatnily. V roce 1960 se Černice staly součástí okresu Most a od tohoto roku se rovněž staly osadou Horního Jiřetína.
V 16. století tu působila zděná kamenečná huť, vybavená několika pecemi, z nichž každá byla vybavena šesti olověnými pánvemi. Huť zpracovávala kamenečné břidlice z místního naleziště a spolupracovala s podobným podnikem v nedalekých Kundraticích. V pecích se topilo uhlím z povrchového lomu mezi Kundraticemi a Podhůřím. Roku 1680 (a snad už od roku 1647) hutě provozovali Lobkovicové, za nichž byl otevřen nový lom a otevřena odvodňovací štola, která odváděla vodu z dobývek na úbočí vrchu Kapucín do Černického potoka. Výroba kamence zde byla ukončena nejspíše krátce po polovině osmnáctého století. Poslední zmínka o ní je z roku 1751.
Na přelomu dvacátého a 21. století byla vesnice spolu s městem Horním Jiřetínem známá v diskusi ohledně tzv. územních limitů těžby hnědého uhlí. V případě posunutí jejich hranic by byla ohrožena existence obou sídel.
Přírodní poměry Černice stojí na rozhraní Mostecké pánve a úpatí Krušných hor. Severozápadně od vesnice se zdvihá masív Černického vrchu, Kapucínu a Točníku, vymezený na severu údolím Jiřetínského potoka a na jihovýchodě údolím Černického potoka. Po jejich úpatí vede přeložka Šramnického a Černického potoka, na jejíž pravé straně se nachází odvaly a dvě jezírka, která jsou zatopenými lomy po těžbě kamenečných břidlic. Lesní porosty na Kapucínu a Točníku jsou chráněny v přírodní rezervaci Točník – Kapucín.
V severní části katastrálního území se v zářezu silnice z Horního Jiřetína do Mikulovic nachází odkryv terciérní subvulkanické brekcie tvořené úlomky hornin krystalinika a přeměněných bazaltických hornin, uložených ve vulkanickém materiálu s řídkými sloupky čedičového amfibolu. Na linii brekcie jsou vázány tři maarové diatrémy aktivní v období miocénu až pliocénu.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 536 obyvatel (z toho 271 mužů), z nichž bylo 71 Čechoslováků, 464 Němců a jeden člověk jiné národnosti. Kromě 46 lidí bez vyznání byli členy římskokatolické církve. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 624 obyvatel: 84 Čechoslováků, 523 Němců a osm cizinců. S výjimkou osmi evangelíků a 61 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.
Pamětihodnosti Zámek Jezeří Asi 1,5 kilometru západně od vesnice se nachází drobné zbytky hradu na Josefině skále založeného ve druhé polovině 13. století. Pozůstatky zaniklého hradu tzv. neznámého hradu u Albrechtic (též Hausberk nebo Alberk)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Most Kategorie:Těžba břidlice v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Horní Jiřetín