Vesmírná loď TKS měla být pilotovaná kosmická loď určená k zásobování vojenských vesmírných stanic Almaz. Na oběžnou dráhu byla vynášena nosnou raketou Proton a měla sloužit jako alternativa k lodi Sojuz. Vývoj začal v roce 1965, ale když byly připraveny první testovací lety, byl program Almaz zrušen. Proběhly celkem 4 testy návratových modulů VA Merkur a jeden test kompletní konfigurace. Loď vykonala celkem 3 zásobovací bezpilotní lety, nikdy neletěla s posádkou. Program byl později přepracován a sloužil ke spojení s vesmírnou stanicí Saljut 6 a 7 a posloužil jako skica pro pozdější modulární vesmírné stanice jako Mir a ISS.
Popis lodi Loď TKS se skládala z těchto částí:
TKS SAS – „Sistema avarijnogo spasenija“ Pohotovostní únikový systém
TKS BSO – „Blok Schoda s Orbiti“ Úsek pro zajištění sestupu z oběžné dráhy
TKS VA – „Vozvrasčajemij Apparat“ Opakovaně použitelná návratová kabina, konstrukčně byla podobná americké kabině z projektu Apollo, byla však o 30 % menší. Byla testována celkem čtyřikrát, nikdy však s posádkou.
TKS FGB – Funkční nákladní blok nebo Orbitální obytný a servisní modul. FGB modul byl přístupný z kabiny VA pomocí krátkého spojovacího tunelu. Záď modulu byla vybavena oknem a ovládacími prvky pro manuální řízení spojení se stanicí Almaz.
Technické detaily thumb|250px|right|Návratová kapsle VA
posádka: 3 délka: 17,51 m obyvatelný prostor: 45,00 m3 hmotnost: 17 510 kg užitečný náklad: 12 600 kg tah hlavního motoru: 7,840 kN elektrický systém: solární panely 40 m2, 2,4 kW
Mise Testovací orbitální mise Kosmos 881 a Kosmos 882 – Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 929 – Test VA modulu s FGB, VA modul úspěšně přistál na zemi. Kosmos 997 a Kosmos 998 – Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem. Kosmos 1100a Kosmos 1101 – Test návratových VA modulů, byly vyneseny společným nosičem.
TKS-2 Mise Kosmos 1267 ke stanici Saljut 6. FGB modul zůstal připojen ke stanici.
TKS-3 Mise Kosmos 1443 ke stanici Saljut 7. Modul VA tentokrát zůstal připojen k TSK-3 po dva dny. Po odpojení od stanice se od TKS-3 odpojil VA modul a obíhal další čtyři dny, jako demonstrace schopnosti autonomního letu. VA modul poté úspěšně přistál a dopravil na zemi 300 kg materiálu ze stanice.
TKS-4 Mise Kosmos 1686 ke stanici Saljut 7. Vybavení kokpitu bylo nahrazeno fotografickou aparaturou s vysokým rozlišením a optickými senzory. Spojení se stanicí proběhlo úspěšně, poté však došlo ke ztrátě kontroly a stanice i s lodí TKS-4 shořela atmosféře 7. února 1991.
Pozdější využití Loď TKS nikdy neletěla s posádkou, poskytla však základ pro konstrukci pozdějších vesmírných stanic jako Mir a ISS. V současné době pracuje soukromá společnost Excalibur Almaz na modernizaci TKS pro komerční využití.
Vyrobené TKS a odvozené moduly +Lodě TKS a moduly od TKS odvozené Název Typ IndexGRAU Výrobníčíslo Vypuštění Určení ZánikKosmos 929TKS11F72161-0117. července 1977Bezpilotní test lodě 2. února 1978TKS11F72162-01Komplexní maketaKosmos 1267TKS11F72163-0125. dubna 1981Bezpilotní test lodě29. července 1982Kosmos 1443TKS11F72164-012. března 1983Modul stanice Saljut 719. září 1983Kosmos 1686TKS11F72165-0127. září 1985Modul stanice Saljut 77. února 1991FSB modulu KvantFSB11F77166-0131. března 1987Tahač modulu stanice Mir25. května 1988FSB lodi PoljusFSB11F77167-0115. května 1987Neúspěšný startFSB modulu 37KPFSB11F77168-01NevypuštěnFSB modulu 37KT FSB11F77169-01NevypuštěnKvant-277KSD11F77D171-0126. listopadu 1989Modul stanice Mir23. března 2001Kristall77KST11F77T172-0131. května 1990Modul stanice Mir23. března 2001Spektr77KSO11F77O173-0120. května 1995Modul stanice Mir23. března 2001Priroda77KSI11F77I174-0123. dubna 1996Modul stanice Mir23. března 2001Zarja 77KSM175-0120. listopadu 1998Modul stanice ISSaktivní
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
www.russianspaceweb.com obrázky a popis, anglicky www.astronautix.com/craft/tksva.htm popis návratové kapsle, anglicky
Kategorie:Program Almaz Kategorie:Kosmické dopravní prostředky