Běžci

Běžci (Paleognathae) je jedna ze dvou současných podtříd ptáků (druhou podtřídou jsou letci). Mezi běžce se řadí pět řádů: tinamy, kiviové, kasuáři, nanduové a pštrosi. Vyskytují se na kontinentech, které původně náležely ke Gondwaně: v Africe, Jižní Americe a Austrálii a Oceánii.

Společnými rysy běžců jsou lebeční báze paleognátního typu, specifická stavba pánve, zjednodušené (pravidelné) rozmístění opeření na těle, přítomnost penisu a způsob hnízdění, při němž o vejce a mláďata pečuje především samec. Všichni běžci mají do různé míry zredukované přední končetiny od středně velké redukce u nanduů a pštrosů přes zakrnělá křídla kivijů až po zcela absentní křídla u ptáků moa. Výrazným znakem většiny zástupců skupiny je velké tělo. Nelétavým běžcům chybí kýlovitý hřeben na prsní kosti.

Fylogeneze náhled|Srovnání kiviho, pštrosa a moa|vlevo|217x217pixelů Běžci byli dlouhodobě považováni za samostatnou skupinu ptáků (mimo tinam), záhadou však bylo rozšíření těchto velkých nelétavých ptáků na izolovaných místech jižní polokoule. Rozluštění přinesl objev kontinentálního driftu – nelétaví byli předci dnešních běžců, jejichž potomci se zachovali na troskách bývalého kontinentu Gondwana. Řada pozdějších studií dnes společný původ běžců potvrdila. V průběhu vývoje se běžci rozšířili několikrát i do dalších částí světa (fosilní pozůstatky z Evropy a Jižní Ameriky, ptáci moa na Novém Zélandu, kteří nejsou příbuzní s recentními kivi).

Nejstarší skupinou podřádu jsou pštrosi, kteří tvoří sesterskou skupinu všech ostatních běžců. Mezi ostatními běžci pak tvoří monofyletické skupiny australo-asijské druhy (kiviové, emuové a kasuáři) a jihoamerické druhy (nanduové a tinamy). Podle studie z roku 2008 ke ztrátě schopnosti létat nedošlo u předka všech běžců, ale nejméně třikrát po sobě nezávisle v průběhu vývoje běžců (u pštrosů, australských a jihoamerických běžců).

Rozměry ptáků z této skupiny se v průběhu evoluce zvětšovaly zejména vlivem klimatických změn, nejpravděpodobněji pak výrazným postupným ochlazováním. Podrobný výzkum ukázal, že největší druhy, jejichž hmotnost přesahovala zhruba 120 kg, se objevily až v posledních devíti milionech let.

Systém K běžcům se řadí následující recentní řády:

Struthioniformes, pštrosi – dva druhy v Africe (dříve i v Asii); Casuariiformes, kasuáři – tři druhy kasuárů a emu hnědý; Apterygiformes, kiviové – menší ptáci z Nového Zélandu; Rheiformes, nanduové – dva druhy z Jižní Ameriky; Tinamiformes, tinamy – kolem 46 druhů ze střední a Jižní Ameriky.

Z fosilních řádů jsou známy: † Lithornithiformes – primitivní běžci, podobní tinamám, kteří dosud neztratili schopnost letu; několik druhů je známo ze starších třetihor Evropy a Severní Ameriky. † Dinornithiformes, ptáci moa – několik druhů obřích běžců (výška až 3,3 m) žijících v miocénu až holocénu na Novém Zélandu; vymřeli s příchodem prvních kolonistů. † Aepyornithiformes – aepyornisové – vyhynulí běžci z Madagaskaru.

Odkazy Reference

Literatura

GAISLER, Jiří a ZIMA, Jan. Zoologie obratlovců. 2., přeprac. vyd. Praha: Academia, 2007. 692 s. ISBN 978-80-200-1484-9.

Audiovizuální dokumenty Tajemství ptačích obrů. Francie. 2023. 52 min. V orig. Le Mystère des oiseaux géants. [TV dokument.]

Externí odkazy

Kategorie:Běžci (ptáci) Kategorie:Ptáci