František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně u Českého KrumlovaMatriční záznam o narození a křtu farnost Kamenný Újezd – 15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, který se zajímal zejména o forenzní toxikologii. Také je autorem několika významných publikací v oblasti soudního lékařství. Jeho hlavní dílo nese název Soudní lékařství, které bylo ve své době požadováno za nejrozsáhlejší učebnicí tohoto oboru. Tato publikace je rozdělena do dvou dílu, Díl I: Část všeobecná a Díl II: Část zvláštní. Zároveň se také jedná o nejrozsáhlejší učebnice soudního lékařství.
Život František Hájek se narodil 30. listopadu 1886 v malé vesnici Čertyně, která spadá pod Dolní Třebonín a nachází se v okrese Český Krumlov. Jeho matka se jmenovala Karolína a jeho otec Josef byl učitelem v Čertyni. V roce 1890 měla obec pouze 161 obyvatel a 23 domů. Roku 1912 promoval jako doktor medicíny na Karlo-Ferdinandova univerzita (dnes Univerzita Karlova), a stejného roku začal působit jako asistent v Ústavu pro soudní lékařství v Praze. V roce 1933 se stal předsedou ústavu a tuto funkci vykonával až do roku 1957. Během svého působení napsal dosud nejrozsáhlejší učebnici soudního lékařství a také zastával pozici děkana lékařské fakulty. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem. Roku 1937 také poprvé vydal své svou knihu "Soudní lékařství: Díl I" a později toho roku i "Díl II".
Po odchodu z funkce předsedy Ústavu pro soudní lékařství v roce 1957 se František Hájek stáhl z veřejného života. Zemřel 15. března 1962 ve věku 75 let v Praze.
Katyň náhled|vlevo|podpisy členů komise, 30. duben 1943 náhled|Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)
Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise konající pod dozorem německých okupačních orgánů stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která ukazovala na vinu sovětských orgánů. Po válce ovšem Dr. Markov (další člen komise) odvolal svůj podpis jako vynucený. náhled|upright=|Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943) Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou. Dr. Hájek po válce publikoval brožuru, ve které uvedl, že se své účasti chtěl vyhnout a svůj podpis odůvodnil obavami o život a vysvětluje důvody, pro které závěr komise nelze považovat za správný: stav rozkladu těl i šatstva, stejně jako zasažení larvami hmyzu neodpovídal době uvedené ve zprávě Buhtzovy komise. Podle jeho názoru těla ležela v hrobě nejvýše 1,5 roku, tedy nejvýše jedno léto (1942) s dobou úmrtí na podzim 1941. To dovozuje vinu nacistů.
Poválečná kariéra Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.StB v akci na cibulka.net. Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Katyňský masakr
Externí odkazy
Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Soudní lékaři Kategorie:Čeští toxikologové Kategorie:Lékaři z Prahy Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození 30. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Úmrtí 15. března Kategorie:Narození v Čertyni Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži