Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, občanský plat, garantovaný příjem, zkráceně NZP) je navrhovaný systém sociálního zabezpečení v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené státem nebo jinou veřejnou institucí ve stejné výši všem lidem a bez jakýchkoli podmínek. Důvodem pro jeho zavedení by mohlo být doplnění a vylepšení současného sociálního státu, případně zjednodušení složitého systému sociálního zabezpečení tím, že jej částečně nebo zcela nahradíme. Smyslem této dávky by bylo poskytnout základní zajištění živobytí každému, bez ohledu na věk, pohlaví, rodinné zázemí a příjmy ze zaměstnání nebo jiných zdrojů. Její zastánci ji navrhují zavést buď na úrovni jednotlivých států, na úrovni Evropské unie, nebo celosvětově.
Původ myšlenky Základní příjem má svůj zdroj již před 500 lety v proslulé knize Utopie od Thomase Mora (1478–1535). Na začátku 20. století se o podobné možnosti zmiňoval například filozof Bertrand Russell ve své knize Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus. Zabýval se jí ale i utopický socialista Charles Fourier, teoretici liberalismu John Stuart Mill a Milton Friedman (v podobě negativní daně) a mnoho dalších.
Podpora a kritika Podpora Podpora ze socialistické části politického spektra souvisí s odstraňováním chudoby, emancipací a lidskou důstojností. Liberálové a libertariáni zase doufají, že výrazným základním příjmem by došlo ke zjednodušení byrokratického systému.Negativní daň, miras.czHylš, Miroslav: Sociální politika Svobodných , hyls.blog.idnes.cz; 16. srpna 2013.Politický program Strany svobodných občanů - Sociální politika , svobodni.cz; online i jako PDF V Česku se v minulosti myšlenkou základního příjmu v akademických debatách zabývali někteří členové ČSSD, či Pirátů. Státem zaručený příjem prosazoval také někdejší ministr financí Vlastimil Tlustý, tehdy ODS. Upozorňoval ale, že by neměl být příliš vysoký, aby nebyl demotivující.
Kritika Kritici poukazují zejména na ekonomickou náročnost realizace – stovky miliard Eur měsíčně v Evropské unii, asi 800 miliard Kč ročně v Česku.
Existují však i další problémy, které by zavedením základního příjmu vznikly. Jedná se třeba o demotivaci k vykonávání méně placených prací, na které se již dnes obtížně shánějí pracovní síly. Z hlediska morálního je sporné platit někomu, kdo pracovat nechce. Důsledkem realizace by bylo i roztočení inflační spirály a zvýšení demotivace k práci obecně. Lidé i více utrácí, takže podporuje konzumní způsob života.
Ideová báze náhled|vpravo|Philippe Van Parijs
V současnosti je jedním ze známých propagátorů myšlenky základního příjmu Philippe van Parijs, filosof a politický ekonom belgického původu, který působil na Harvardově univerzitě, je členem britské Academy of Sciences a profesorem ekonomie na Université catholique de Louvain.Viz :en:Philippe van Parijs. Podle Parijse a dalších jsou již dnes naplněny technologické předpoklady pro uvedení myšlenky základního příjmu do praxe – stroje podle něj zastanou většinu práce. Pokud bychom považovali pracovní místa za nedostatkový zdroj, mohli bychom tím zdůvodnit zdanění pracujících ve prospěch těch, kteří pracovní místa nemají.
Podle zastánců základního příjmu je pracovních míst nadbytek, ovšem problémem je spíše kvalifikovanost potenciálních zaměstnanců. Podle zastánců základního nepodmíněného příjmu nabízí automatizace možnost zkrácení pracovní doby a v důsledku více volného času, větší svobodu a osobní rozvoj.
Americký sociolog Erik Olin Wright tvrdí, že zavedení základního příjmu by mohlo přispět ke změně mocenské rovnováhy v kapitalistické společnosti, ve které práce (zaměstnanci) prohrává bitvu proti stále sílícímu kapitálu (průmyslové moci nadnárodních firem).
Kromě toho prý tento návrh pomůže vyřešit strukturní problémy, které jsou příčinou současné krize kapitalismu.
Existující obdobné systémy
Reálně systém základního nepodmíněného příjmu funguje už čtvrt století na Aljašce, kde je financován ze zdanění těžby nerostných surovin a tvoří v průměru zhruba 6 % příjmu domácností.
V Brazílii byl základní nepodmíněný příjem rovněž právně zakotven (jako cíl do budoucna), ale realizuje se postupně prostřednictvím sociální dávky "bolsa familia". Nejprve je vyplácen příslušníkům nízkopříjmových sociálních skupin a pro jeho výplatu je nutno splnit určité podmínky, tudíž zatím nejde o základní nepodmíněný příjem vyplácený všem a bez jakýchkoli podmínek, ale spíše o rozsáhlý program sociální pomoci těm nejpotřebnějším. V podmínkách ČR by se za takovouto formu základního příjmu dala považovat například tzv. dávka existenčního minima, na kterou má nárok každý plnoletý občan České republiky bez vlastních příjmů.
Domorodí obyvatelé Austrálie tzv. Austrálci mají tři čtvrtiny příjmů ze státní pokladny. Tyto příjmy jsou pro tuto skupinu obyvatel formou základního příjmu.
Proponenti v ČR a EU
Ve světě existuje řada iniciativ zabývajících se rozpracováním a prosazením teorie základního příjmu do praxe.
V České republice se začala myšlenka všeobecného základního příjmu diskutovat v menších skupinách osob v akademických a politických kruzích především v levicových variantách, i když marginálně také v pravicových, po roce 2000. V roce 2007 publikovali Marek Hrubec, Martin Brabec a Philippe Van Parijs o základním příjmu knihu Všeobecný základní příjem: Právo na lenost, nebo na přežití? M. Hrubec a M. Brabec se domnívají, že je možné a žádoucí zavedení nepodmíněného základního příjmu v České republice, v celé Evropské unii i v mnoha dalších zemích.
V současné době se o nepodmíněném základním příjmu diskutuje v různých organizacích občanské společnosti a v politických stranách a hnutích, např. v ČSSD, KSČM, Straně zelených, České pirátské straně nebo v Levici.
O základní příjem usiluje globální organizace Basic Income Earth Network, která realizuje své aktivity také v Evropské unii.
V lednu 2013 Evropská komise zaregistrovala evropskou občanskou iniciativu za základní příjem, čímž začala roční kampaň ve všech státech Evropské unie. Cílem bylo vyvolat diskusi a projednávání v Evropském parlamentu a následně zavést nepodmíněný základní příjem v jednotlivých zemích EU. Koordinátorem iniciativy za Českou republiku byl Marek Hrubec. V září 2020 začala podobná inicitiva občanů "Zaveďme nepodmíněný základní příjem v celé EU", která bude trvat do září 2021.
Ve světě Základní příjemve státech světa
Austrálie Belgie Brazílie Bulharsko Česko Finsko Francie Indie Írán Irsko Island Japonsko Jižní Korea Kanada Maďarsko Namibie Německo Nizozemsko Norsko Řecko Spojené království Spojené státy americké Španělsko Švýcarsko Experimenty se zaváděním různých forem základního příjmu již úspěšně proběhly a či stále probíhají v mnoha státech světa např. ve Spojených státech amerických, Nizozemsku, Finsku, Namibii, Íránu, Brazílii, Indii a v Kanadě. Avšak trvalý základní nepodmíněný příjem v podobě pravidelné peněžní dávky vyplácené ve stejné výši všem lidem zůstává zatím pouze systémem navrhovaným, a nikoli realizovaným. Mnozí stoupenci základního příjmu se spojili do organizace Basic Income Earth Network, která sdružuje mnoho zájmových skupin z různých států. Zde je přehled experimentů, politických stran, osobností, občanských sdružení, iniciativ a událostí, týkajících se základního příjmu nebo různých nových typů sociálních dávek v jednotlivých zemích světa.
Afrika
Keňa Experiment „GiveDirectly“ ve znevýhodněné vesnici Nairobi, Keňa je nejdelší pilotní projekt základního příjmu od listopadu 2017, který je nastaven na 12 let.
Namibie Od ledna 2008 do prosince 2009 probíhal v Namibijské vesnici Omitara (neboli Otjivero-Omitara) pilotní projekt pro zavedení základního příjmu organizovaný sdružením Namibian Basic Income Grant Coalition."NewsFlash of the Basic Income Earth Network", BIEN nr. 49, 2008; BIG Coalition Namibia Tento projekt byl financován převážně německou protestantskou církví a individuálními dárci z Německa a Namibie a také dotacemi od Německého ministerstva spolupráce. Vyplácená částka na osobu byla 100 namibijských dolarů (8 % průměrného příjmu, přibližně 300 Kč).
Šest měsíců po spuštění projektu bylo zjištěno, že výrazně zredukoval problém dětské podvýživy a zvýšil školní docházku. Dalším příjemným zjištěním bylo, že příjmy lidí v komunitě se zvýšily mnohem více než jen o samotnou výši grantu, protože příjem umožnil většímu počtu občanů účastnit se produktivnějších ekonomických aktivit. Tým, který projekt organizoval, poukazuje na to, že zvýšená ekonomická aktivita je jasnou odpovědí kritikům, kteří tvrdí, že základní příjem povede lidi k lenosti a závislosti.
Po skončení pilotního projektu bylo účastníkům nadále vypláceno 80 namibijských dolarů (přibližně 250 Kč) až do března 2012. Jedním ze zjištění projektu bylo, že i když byl základní příjem omezen jen na obyvatele jedné vesnice, mnoho lidí se během prvního roku projektu rozhodlo přistěhovat do Otjivero-Omitara, přestože nově příchozí základní příjem nedostávali. Organizátoři o tom napsali, že tento úkaz dokládá nutnost závádění základního příjmu celonárodně, protože částečné zavedení způsobí velkou migraci do regionů a měst, kde již byl zaveden. Jiným zjištěním byl pokles kriminality o 42 %, zejména krádeže dobytka klesly o 43 % a jiné krádeže téměř o 20 %.
Výše zmíněné závěry o účincích projektu v Omitaře byly odvozeny ze dvou empirických studií, které provedla organizace Basic Income Grant Coalition: první se zabývá průběhem projektu v prvních 6 měsícíchHaarmann, C., D. Haarmann, H. Jauch, H. Shindondola-Mote, N. Nattrass, M. Samson, G. Standing, Towards a Basic Income Grant for All, Assessment Report, September 2008, Windhoek: BIG Coalition a druhá průběhem v prvních 12 měsících.Haarmann, C., D. Harrmann, H. Jauch, H. Shindondola-Mote, N. Nattrass, I. van Niekerk, M. Samson, Making the Difference! -- Assessment Report, April 2009, Windhoek: BIG Coalition Žádné další empirické studie nebo vyhodnocení projektu publikovány nebyly.
Databáze projektu není veřejně přístupná. V rozhovoru pro Namibian daily představitelé projektu potvrzují, že data nejsou veřejná, a obhajují proč to tak je (obyvatelům Otjivero-Omitara bylo slíbeno, že jejich osobní údaje nebudou zveřejněny)."The Otjivero residents were promised confidentiality of their personal information.", New Era, 15 July 2011.
Návrh projektu a průběh empirických studií byl některými autory kritizován jako neprůhledný a používající nevhodné metody.Např.: K. Shangula, The Proposed BIG: What are the Facts?, v: The Namibian, 5 February 2011; R. Osterkamp, BIG deserves a fair chance, yes: By doing serious research about it, v: New Era, 21 May 2010.
Současná vláda Namibijské republiky je stále proti zavedení základního příjmu na celonárodní úrovni a výsledky pilotního projektu její postoj nezměnily.
Uganda Projekt s názvem „Osm“ v obci ve Fort Portal, Uganda byl zahájen v lednu 2017 neziskovou organizací. Poskytuje příjem pro 56 dospělých a 88 dětí prostřednictvím mobilních peněz.
Asie
Indie V Indii již od ledna 2011 běží dva pilotní projekty základního příjmu.India: Basic Income Pilot Projects are underway , Basic Income News, 14 September Podle prvních zpráv z těchto projektů jsou výsledky pozitivní."INDIA: Basic Income Pilot Project Finds Positive Results," Basic Income News, BIEN (22 September 2012). Ve vesnicích měli lidé více peněz na jídlo a zdravotní péči, školní výsledky dětí se zlepšily ve 68 % rodin, čas strávený ve škole se téměř ztrojnásobil, osobní úspory se ztrojnásobily a podnikatelská aktivita se zdvojnásobila.
Írán Írán v roce 2011 zavedl základní příjem jako kompenzaci za zrušení vládních dotací na základní potřeby, jako je benzín a jídlo. První vyhodnocení zkušeností z Íránu vypracoval H. Talabani (2011).The Basic Income Road to Reforming Iran's Price Subsidies, in: Basic Income Studies vol. 6, #1.
Izrael