280px|náhled|Galský kohout a gryf v latinském Bestiáři Anny Walshe, Anglie, 15. století; Královská knihovna Kodaň, Gks16330, fol. 102v Bestiář (z latinského bestiarium vocabulum, od bestia – dravé zvíře, dravec; vocabulum - slovník) je kniha nebo její část, obsahující popisy skutečných i mytických zvířat a jiných bytostí.
Historie Nejstarší známý bestiář je anonymní řecké dílo Physiologus pocházející z 2. století. Shrnuje starověké vědění a domněnky o takových zvířatech a bytostech ze spisů klasických autorů, jako je Aristotelova Historia Animalium a v různých dílech Herodota, Plinia, Solina, Aeliana a dalších.
V raném středověku následovaly encyklopedie, jaké napsali Albert Veliký (De animalibus libri XXVI; De mineralibus libri V), Isidor ze Sevilly (12. kniha z jeho Etymologií De animalibus), vykladači apokalypsy, jako byli svatý Ambrož nebo Ondřej z Césareje.
Ilustrované bestiáře Oblíbené bestiáře, lucidáře a nejstarší cestopisy s ilustracemi zobrazovaly jak bájné lidi, tak bájná zvířata (například jednorožec, hippocampus, gryf nebo hydra), ptáky a dokonce kameny.Luboš Antonín: Bestiář: bájná zvířata, živlové, bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. Praha 2003, 2010 Antropomorfní bytosti, jako diví lidé nebo deformovaná lidská monstra (bezhlaví akefalové s očima na hrudi, kynokefalové se psí hlavou, jednonozí skiopodi, jednonozí a jednorucí kyklopedi, kyklopové s jedním okem, drakontopedové s dračím tělem a další nestvůry)Jan Royt-Hana Šedinová, Slovník symbolů. Praha 1998, s. 165-169 byly oblíbené od 12. do 15. století.
Přírodní vývoj a ilustrace každého zvířete často doprovázela lekce z morálky, což odráželo, že svět sám o sobě hlásá Slovo Boží a že každá živá bytost má svůj význam. Bestiáře z 12. století oblíbené v Anglii a ve Francii byly většinou kompilacemi dříve vydaných textů.
Samostatné ilustrace Bytosti z bestiáře mohou tvořit jen část knihy nebo izolované ilustrace jako drolerie v knihách vrcholného a pozdního středověku. Objevují se v cestopisech, v bibli či modlitebních knihách (například Bible Václava IV., Kniha hodinek, Viaticus), kde zaujímají pozici pouhých drolerií bez souvislosti či v přímém protikladu k ilustrovanému textu. Prvním českým autorem, který názvosloví bestiáře přeložil do češtiny, byl pražský univerzitní Mistr Klaret ve 3. čtvrtině 14. století.
Ikonografie Bestiáře a jejich ilustrace představují významný pramen pro ikonografii výtvarného umění středověku.
Moderní doba a současnost Bestiáře z moderní doby jsou například Borgesova Fantastická zoologie (v originále El libro de los seres imaginarios), Apollinairův Bestiář aneb průvod Orfeův, ze současné fantasy literatury Bestiář Harryho Pottera od J.K. Rowlingové a z české románové tvorby Bestiář Barbary Nesvadbové.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Luboš Antonín: Bestiář: bájná zvířata, živlové, bytosti, monstra, obludy a nestvůry v knižní ilustraci konce středověké Evropy. 1. vyd. Argo Praha 2003, 2. vyd. Půdorys Praha 2010, ISBN 978-80-86018-37-9
Externí odkazy
Heslo Bestiaries v Catholic Encyclopedia The Medieval Bestiary. Animals in the Middle Ages Bestiaire du Moyen Âge
Kategorie:Zoologická literatura Kategorie:Středověká literatura