BRICS

BRICS je akronym pro označení hospodářského uskupení původně čtyř zemí – Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které se označovalo jako BRIC. K nim se v roce 2011 připojila ještě Jihoafrická republika. Od té doby se uskupení nazývá BRICS. V roce 2024 se akronym pozměnil na BRICS+ neboli BRICS Plus kvůli připojení dalších zemí k uspokojení.

Jedná se o politickou a ekonomickou mezivládní platformu zemí, které reprezentují z velké části globální Jih. Uskupení usiluje o posílení hospodářské, politické a sociální spolupráce mezi členy a zvýšení vlivu zemí globálního Jihu v mezinárodních organizacích jako jsou Organizace spojených národů, Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Světová obchodní organizace.

Členské státy K červnu 2025 mělo uskupení 11 členských států. Kromě 5 zakládajících členů se v letech 2024-2025 připojily Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Írán. 6. ledna 2025 se jedenáctým členem BRICS stala Indonésie. Pozvána byla i Argentina, ale prezident Javier Milei přihlášku stáhnul. Dnes je uskupení označováno také jako BRICS+.

V říjnu 2024, na summitu BRICS v ruské Kazani, bylo devět zemí označeno jako země partnerské. Jedná se o Bělorusko, Bolivii, Kazachstán, Kubu, Malajsii, Thajsko, Ugandu, Uzbekistán a Nigérii. Dalších více než 30 zemí vyjádřilo zájem spolupracovat s uskupením nebo se stát jeho členy.

Historie a vývoj pojmu BRIC(S) Pojem byl poprvé použit Jimem O'Neillem z investiční banky Goldman Sachs v roce 2001; tehdy ještě jako BRIC – Jižní Afrika přistoupila k uskupení v prosinci 2010 a formálně byla uvedena v členství 18. února 2011. V roce 2001 popsal O'Neill státy BRIC jako země s nejrychleji rostoucí tržní ekonomikou na světě a definoval tři argumenty, proč se tyto země pravděpodobně stanou klíčovými hráči ve světové ekonomice:

vysoký ekonomického růst původní čtveřice zemí BRIC, důležitost členských států ve světovém hospodářství, kvality rozvoje členských zemí, které budou srovnatelně bohaté, ne-li bohatší než ekonomiky zemí G7.LUCKHURST, Jonathan. Building Cooperation between the BRICS and Leading Industrialized States. Latin American Policy. 2013, roč. 4, čís. 2, s. 251-268.

náhled|upright=0.8|vlevo|Představitelé států BRICu na 1. vrcholné schůzce (2009) – zleva Manmóhan Singh, Dmitrij Medveděv, Chu Ťin-tchao a Luiz I. Lula da SilvaJim O'Neill zdůrazňoval potenciál k vytvoření silného hospodářského bloku. Tyto ekonomiky by se v roce 2050, vzhledem ke svému rychlému růstu, měly stát dominantními ekonomikami světa.

V roce 2006 svolala Ruská federace meeting ministrů zahraničí Brazílie, Ruska, Indie a Číny. O rok později byli pozvání na summit tehdejší skupiny G8 nejvyšší představitelé Brazílie, Číny, Indie, Mexika a Jihoafrické republiky. Rusko bylo v té době součástí G8. Setkání bylo uskutečněno s cílem zjistit vliv a ochotu států rozvojového světa, podílet se na řešení globálních problémů. Podle místa konání se setkání nazývá Heiligendammský proces. Snahou byl pokus o kooperaci rozvojových a vyspělých zemí, zejména v oblasti spolupráce celních správ při boji proti produktovému a značkovému pirátství. Ochrana duševního vlastnictví je důležitá pro země s vysokým podílem nových technologií, tedy zejména země vyspělé. Ty měly zájem na zajištění spolupráce celních správ na mezinárodní úrovni.FERDINAND, Peter. Rising powers at the UN: an analysis of the voting behaviour of brics in the General Assembly. Third World Quarterly. 2014, roč. 35, čís. 3, s. 386-391.

náhled|upright=0.8|vlevo|Představitelé států BRICSu na 3. vrcholné schůzce (2011); za Brazílii Dilma Rousseffová a za JAR Jacob Zuma Z původně nesouvislé skupiny zemí, se BRICS postupně změnil v úžeji spjatý blok, který svůj hospodářský potenciál chce využít i geopoliticky. V roce 2008 se v ruském Jekatěrinburgu konalo setkání ministrů zahraničních věcí zemí BRIC. V červnu 2009 byla v Jekatěrinburgu už vrcholná schůzka nejvyšších představitelů těchto zemí a další summit následoval v dubnu 2010 v brazilské Brasílii.

Uskupení BRICS se stalo významným vědeckým centrem – brazilský politický ekonom Marcos Prado Troyjo a francouzský investiční bankéř Christian Déséglise založili na Kolumbijské univerzitě v USA fórum BRIClab, zkoumající strategické, politické a ekonomické důsledky spolupráce a růstu zemí BRICS. Analyzují především jejich projekty pro výrobu energie, jejich prosperitu a prestiž.

Mimo výroční setkání nejvyšších představitelů zemí BRICS se od roku 2010 začaly organizovat pravidelné schůzky ministrů zaměřené na obchod, zdravotnictví, školství, přírodní prostředí, energetiku, finance, zahraniční věci a zemědělství. Založen byl i poradní orgán Obchodní rada, s úkolem prohlubovat vzájemný obchod mezi státy BRICS. Díky počtu obyvatel a mezinárodnímu významu zemí BRICS, se dohodnuté postupy a závěry budou moci aplikovat stejně dobře, jako závěry Spojených států amerických a dalších západních velmocí.

BRICS jako uskupení Uskupení BRICS, zejména po svém rozšíření v letech 2024/25 je stále více vnímáno jako významný geopolitický hráč, dnes již otevřeně konkurující sdružení vyspělých států G7 a americko-centristickému (unipolárnímu) globálnímu uspořádání. Země BRICS úžeji spolupracují od roku 2022, mimo jiné i kvůli napjatým vztahům mezi západními zeměmi a Ruskou federací vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu. V roce 2024 se konal summit BRICS v ruské Kazani, kterého se zúčastnil generální tajemník OSN António Guterres. Zde se napětí projevilo tím, že na základě Guterresovy návštěvy summitu se následně s ním odmítl setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

K napjaté situaci přispívá i fakt, že státy BRICS při vzájemném obchodu používají stále častěji národní měny, nikoliv americký dolar, jak to bylo zvykem doposud. To ohrožuje postavení amerického dolaru jako světové rezervní měny, kterou drží centrální banky různých zemí jako svá aktiva. Spojené státy se těmto krokům brání. Skupina BRICS uvažuje i o vzniku nové společné měny pro obchod. Tuto myšlenku podporuje zejména Rusko, ale mezi ostatními státy nepanuje na této myšlence shoda. Proti je zejména Indie. Americký prezident Donald Trump v lednu 2025 pohrozil uvalením 100 % cel na státy, které by si vytvořily novou společnou měnu pro obchod.

Ruská federace při exportu zboží zvýšila podíl obchodu v čínských jüanech z 0,4 % v roce 2021 na 34,5% v roce 2023. Při importu je podíl jüanu ještě vyšší – 36,4 %. Rusko se po vojenské invazi na Ukrajinu a uvalení řady sankcí ze strany USA a EU obchodně zaměřuje na nezápadní trhy, zejména na Čínu a Indii. Mezi těmito státy výrazně roste objem vzájemného obchodu.vpravo|náhled|Představitelé států BRICSu na summitu v Osace 2019 K roku 2025 tvořily státy BRICS tvořily přibližně 27 % územní plochy všech zemí a žije v nich 42 % obyvatelstva planety. Vzhledem k členům jako Rusko, Írán a Saúdská Arábie kontrolovaly země BRICS v roce 2025 více než 50% světové produkce ropy.

V r. 2010 činil HDP skupiny BRIC 18,48 bilionů USD. Čína je považována za nejsilnějšího člena skupiny. Přizvání Jihoafrické republiky (v prosinci 2010) bylo dílem především Číny, která chtěla utvrdit svůj sílící vliv v Africe.

Summity Historicky první summit BRIC se uskutečnil v roce 2009 v ruském Jekatěrinburgu. Tato skutečnost souvisí s tím, že tehdejším premiérem Ruské federace byl Vladimir Putin a prezidentem Dmitrij Medvěděv, přičemž oba měli zájem, aby skupina BRIC působila na co nejvyšší úrovni.BRYANSKI, Gleb; FAULCONBRIDGE, Guy. BRIC demands more clout, steers clear of dollar talk. [online]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/bric-idUSLG67435120090616 Hlavním tématem summitu bylo omezení dominantního postavení amerického dolaru jakožto klíčové rezervní měny, a tím i celkové snížení závislosti států BRIC na Spojených státech. Další summity se uskutečnily v roce 2010 v brazilském hlavním městě Brasília, v roce 2011 ve městě San-ja na čínském ostrově Chaj-nan, roku 2012 v indickém hlavním městě Nové Díllí a v roce 2013 v jihoafrickém Durbanu.náhled|Představitelé členských států BRICS na summitu v ruské Kazani v říjnu 2024Na druhém summitu v Brazílii byli přítomni také Jacob Zuma, tehdejší prezident Jihoafrické republiky a také Riyad al-Maliki, ministr zahraničních věcí autonomní oblasti Palestina. Téhož roku byla Jihoafrická republika pozvána k připojení se do skupiny zemí BRIC. Roku 2011 se řádně zúčastnila summitu v čínském městě San-ja.

Na čtvrtý summitu v roce 2012 v indickém hlavním městě, Novém Dillí, se zrodila myšlenka Rozvojové banky BRICS, která měla sloužit jako alternativní zdroj financí pro rozvojové země, obdobně jak je tomu v případě světové banky. Nová rozvojová banka byla založena v roce 2015. Na summitu se také objevil koncept „alternativní správy řízení světového systému“. Obsahoval například návrh, aby se uskupení G20 stalo fórem pro řešení mezinárodní ekonomické spolupráce mezi zeměmi.

Pátý summit zemí BRICS se konal 13. března 2013. Jihoafrická republika byla hostitelskou zemí a summit nesl název: BRICS a Afrika: Partnerství pro rozvoj, integraci a industrializaci. Summit vyzdvihl zájem Jihoafrické republiky o hlubší spolupráci afrických zemí. Byl znakem solidarity zemí BRICS k ostatním vznikajícím a rozvíjejícím se státům Afriky. Na summitu byly řešeny i dlouhodobé zájmy uskupení BRICS, především spolupráce v globálních politických a ekonomických otázkách.

Přehled summitů BRIC(S)

2009 Jekatěrinburg, Rusko 2010 Brasília, Brazílie 2011 San-ja, Čína 2012 Nové Dilí, Indie 2013 Durban, Jižní Afrika 2014 Fortaleza, Brazílie 2015 Ufa, Rusko 2016 Goa, Indie 2017 Sia-men, Čína 2018 Johannesburg, Jižní Afrika 2019 Brasília, Brazília 2020 Petrohrad, Rusko 2022 Nové Dilí, Indie 2023 Johannesburg, Jižní Afrika 2024 Kazaň, Rusko 2025 Rio de Janeiro, Brazílie 2026 Dillí, Indiehttps://www.brics2026.gov.in/

Rozvojová banka BRIC(S)

Návrh na vytvoření rozvojové banky BRIC(S) byl představen na summitu v Novém Dilí v roce 2012. Rozvojová banka BRICS by měla zvýšit vliv uskupení v Africe. Tyto dohody a nahrazování amerického dolaru národními měnami signalizovali odklon od USA.

Rusko a Čína se v některých záležitostech dokážou obejít bez amerického dolaru či eura a poslední dobou se objevují náznaky toho, že BRICS bude poskytovat úvěry rozvojovým státům v národních měnách. To znamená, že národní měny zemí BRICS mohou sloužit stejně jako euro či dolar jakožto účetní měna a lze je využívat v mezinárodním obchodu. Je to ale také známka toho, že svět již přestává být unipolárním. Banka mohla hrát významnou roli při změně rovnováhy ve světové ekonomice tím, že by pomohla lépe využít finance rozvojových států. Nová rozvojová banka se však stala také prostředkem, kterým státy BRICS mohou nepřímo vyvíjet nátlak na globální finanční instituce typu MMF či Světové banky.

Banka disponuje až 100 miliardami dolarů. Tyto prostředky mají primárně sloužit k financování infrastrukturních projektů v rozvojových zemích. Banka byla uvedena do provozu až po několika letech z důvodu neshod ohledně jejího financování, řízení a sídla. Financování bylo nakonec vyřešeno počátečním vkladem každého členského státu ve výši 10 miliard dolarů. Banka sídlí v Šanghaji.QOBO, Mzukisi; SOKO, Mills. The rise of emerging powers in the global development finance architecture: The case of the BRICS and the New Development Bank. South African Journal of International Affairs. 2015, roč. 22, čís. 3, s. 277-288.