náhled|331x331pixelů|Náměstí (Żary) Żary (výslovnost , , , česky Žarov) jsou město v západní části Polska v Lubušském vojvodství, sídlo stejnojmenného okresu, ležící mezi dvěma přítoky Odry, Bobrem a Nisou, zhruba v půli cesty mezi Berlínem (180 kilometrů na severozápad) a Vratislaví (140 kilometrů na jihovýchod). V roce 2021 zde žilo 36 559 obyvatel, což z něj činí největší město polské části Dolní Lužice.
Historie Żary jsou jedním z nejstarších měst na území Polska. Poprvé jsou zmíněny v kronice Dětmara z Merseburku v roce 1007. Okolní kraj byl osídlen původním slovanským kmenem, jejž Dětmar uvádí vedle Lužičanů a Slubjanů pod jménem Žarované. Okolo roku 1030 za vlády Měška II. Lamberta z dynastie Piastovců se spolu s celou Lužicí stalo součástí Polska. Tímto místem procházela solná stezka. To mělo od středověku značný vliv na rozvoj města i celého regionu. V roce 1207 byly postaveny hradby s baštami.
V roce 1260, kdy byla oblast pod vládou rodu Děvínů, město figurovalo jako sídliště na solné stezce z Lipska do Vratislavi. V roce 1274 zde vznikla osada řádu menších bratří a město zahrnovalo tři oblasti: obchodní osadu na „Solné stezce“ vedoucí z Lipska do Vratislavi, opevněné město vybudované mezi bažinami (v oblasti pozdějšího hradu) a františkánskou osadu. Do roku 1364 bylo pod vládou Piastovců. Během spanilých jízd husitů (taboritů a sirotků) do Horní Lužice bylo město roku 1427 vyrabováno.
Do roku 1635 patřilo k území ovládanému českými králi. Město vyhořelo v letech 1424, 1619, 1684 a 1701. Od roku 1635 patřilo Sasku. Na základě výsledků Vídeňského kongresu připadlo město roku 1815 Pruskému království a součástí Pruska bylo do roku 1945.
Po druhé světové válce v rámci rozhodnutí z postupimské konference město připadlo Polsku. Zde náleželo k Zelenohorskému vojvodství (1950–1998), od roku 1999 k Lubušskému vojvodství.
Zámek Jedním z nejzajímavějších objektů ve městě rozlehlý zámecký komplex, jenž napovídá o jeho dlouhé a bohaté historii. Zámek však byl během spojeneckého náletu roku 1944 zasažen a vyhořel, a přes veškerou snahu se zámek do dnešního dne nepodařilo dostat do původního stavu.
Jeho historie sahá nejpravděpodobněji do 13. století. Vládl zde saský rod Děvínů/Devin (polsky Dewinowie). S jistotou se dá tvrdit, že poslední z rodu Děvínů, Albrecht, zemřel roku 1280 a v té době již stál kamenný hrad, čemuž odpovídá severní křídlo zámku. Dům byl třípatrový (1. patro/suterén kamenné, další 2 patra cihlová) a vstupní brána na východní straně.
Oblast přebírá rod Pačků (polsky Paczkowie, německy von Patschkau) a hrad dále rozšiřoval. Mezi lety 1320–1329 se přistavělo západní křídlo a jižní věž. Postaveny jsou také ochranné hradby a spojeny s městskými.
V roce 1355 získal rod Biberštejnů zámek jako věno. Východní křídlo se staví počátkem 15. století v gotickém stylu. Stejně jako během předešlé výstavby je přízemí kamenné a vyšší patra cihlová. Další úpravy se zámek dočká během první poloviny 16. století během vlády Jeronýma z Biberštejna a jeho bratra Kryštofa, které je již v renesančním slohu. V nádvoří jsou přistavěny arkády v jižní a východní části. Dále vnitřní klenby s lunetami, malířské a štukové výzdoby a další úpravy.
Osobnosti Osoby spojené s městem: Mikławš Jakubica († po roce 1548), autor prvního překladu Nového zákona do dolnolužické srbštiny Basil Farber (okolo 1520–1576), německý filolog, luteránský teolog Georg Philipp Telemann (1681–1767), německý skladatel Erdmann Neumeister (1671–1756), německý luteránský pastor a hymnologista Christoph Friedrich Richter (1676–1711), německý hymnolog, entomolog, evangelický duchovní Christoph Christian Sturm (1740–1786), německý kazatel a spisovatel Friedrich von Wendt (1738–1818), německý lékař Ernst Kummer (1810–1893), německý matematik Maximilian Gritzner (1843–1902), německý heraldik Johann Crüger (1598–1662), německý skladatel Gustav Fechner (1801–1887), německý filozof, fyzik a psycholog Willy Jähde (1908–2002), německý velitel Wehrmachtu Friedrich Schoenfelder (1916–2011), německý herec Tadeusz Ślusarski (1950–1998), polský atlet, olympijský vítěz Jósef Tracz (* 1964), polský reprezentant v řecko-římském zápase, olympijský medailista
Partnerská města Gárdony, Fejér, Maďarsko Longuyon, Grand Est, Francie Weißwasser, Sasko, Německo
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Městský úřad Żary
Kategorie:Okresní města v Polsku Kategorie:Města v okrese Żary