Ivo Chlupáč (6. prosince 1931 Benešov – 7. listopadu 2002 Praha) byl český geolog a paleontolog. Věnoval se především výzkumu devonu v oblasti Barrandienu.
Zasloužil se zejména o výzkum devonských usazenin v okolí Prahy, v nichž nalezl graptolity. Tím změnil dosavadní názory na jejich chronologické umístění, předtím byli nalezeni pouze ve starších usazeninách (silurského a ordovického stáří). Otevřel znovu otázku stratigrafie siluru a devonu. Později byl na základě jeho prací vytyčen mezinárodní stratotyp hranice silur-devon a devon byl rozdělen na standardní globální stupně lochkov a prag.
Vědecké dílo V 50. letech 20. století objevil v okolí Prahy v silurských usazeninách fosílie graptolitů (drobných polostrunatců), kteří byli do té doby známí pouze ze starších období – především z ordoviku. Na základě jeho detailních geologických a paleontologických prací a díky jeho dlouholetému úsilí byl ve středních Čechách vyhlášen uznávaný stratotyp (zjednodušeně standardní hranice) silur–devon (lokalita Klonk u Suchomast jižně od Berouna). Jde o první vyhlášený stratotyp na světě.
Přispěl taky k rozdělení spodního devonu na standardní stupně lochkov a prag. V paleontologii se věnoval trilobitům a dalším členovcům (kyjonožci, korýši z podtřídy Phyllocarida aj.). Popsal fosilní členovce Kodymirus vagans, Kockurus grandis a Vladicaris subtilis.
Byl světově uznávaným odborníkem především na období devonu – dlouhou dobu pracoval v Mezinárodní subkomisi pro devonskou stratigrafii Mezinárodního svazu geologických věd (International Subcommission on Devonian Stratigraphy v rámci International Union of Geological Sciences).
Učil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ovlivnil tak dvě generace českých geologů. Navzdory své odborné činnosti nikdy nezapomínal na amatérské zájemce o geologii. V posledních deseti letech života shrnul své poznatky do několika popularizačních publikací. Jsou to např. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (1999) nebo Geologická minulost České republiky (2002, opravené vydání 2011).
Literární dílo Za více než 50 let (v rozmezí 1951–2002) napsal Ivo Chlupáč přes 300 vědeckých článků a děl. Ke konci života napsal několik knížek vhodných i pro amatérské geology a paleontology, především: Geologické zajímavosti pražského okolí (1988) Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (1999) Geologická minulost České republiky (2002)
Ocenění
Z úcty k jeho celoživotnímu dílu bylo v prostorách Přírodovědecké fakulty UK na Albertově 6 otevřeno Chlupáčovo muzeum historie Země. Za knihu Geologická minulost České republiky obdržel v roce 2002 Literární cenu Josefa Hlávky in memoriam. Je po něm pojmenována jeskyně Chlupáčova sluj v lomu Kobyla v Českém krasu. Planetka č. 5844 (1986 UQ), kterou objevila na hvězdárně Kleť astronomka Zdeňka Vávrová, nese jméno Chlupáč.
Odkazy
Reference
Cena Josefa Hlávky za rok 2002 [online]. Nadace Český literární fond [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-10.
WGSBN Bulletin, Volume 2, 15 [online]. WG Small Bodies Nomenclature, 2022-11-21 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
Související články Chlupáčovo muzeum historie Země
Externí odkazy
Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Čeští paleontologové Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození v roce 1931 Kategorie:Úmrtí v roce 2002 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Benešově Kategorie:Úmrtí v Praze