Daviscupový tým Česka reprezentuje Českou republiku v tenisové soutěži mužských týmů od roku 1993 jako nástupnické družstvo Československa, které debutovalo v roce 1921. Jeho řídící organizací je Český tenisový svaz.

Český tým vyhrál soutěž třikrát, v roce 1980 pod hlavičkou Československa a v letech 2012 a 2013 jako Česká republika. Mezinárodní tenisová federace mu připsala všechny výsledky, které dosáhl v rámci Československa.

Do roku 2017 bylo české družstvo se Spojenými státy jedním ze dvou týmů, které vyjma jednoho ročníku (2006) odehrály všechny sezóny světové skupiny zavedené v roce 1981. Po druhém pádu z nejvyšší úrovně v Davis Cupu 2017 Češi sestoupili do euroafrické kontinentální zóny.

Po vítězném čtvrtfinále Světové skupiny 2013 se Česká republika stala šestou zemí od zavedení žebříčku ITF v roce 2001, která dosáhla na 1. místo. Po Francii a Rusku pak byla třetím státem historie, jenž souběžně vedl mužský i ženský žebříček ITF, když čelo ženské klasifikace patřilo české fedcupové reprezentaci.

Týmovým statistikám vévodí bývalý pátý hráč světa Jan Kodeš, jenž zaznamenal nejvyšší počet 60 vyhraných zápasů, včetně 21 vítězných čtyřher stejně jako Tomáš Berdych. Mezi lety 1966–1980 odehrál rekordních 39 mezistátních utkání v 15 sezónách. Nejvyšší počet 40 vyhraných dvouher dosáhl Roderich Menzel. Jiří Lehečka se v kvalifikačním kole Davis Cupu 2019 stal v 17 letech a 85 dnech nejmladším hráčem, jenž zasáhl do zápasu. Naopak jako nejstarší nastoupil Ladislav Žemla do semifinále evropského pásma v roce 1927, kdy mu bylo 39 let a 244 dní.

Kapitánem je od září 2024 bývalý reprezentant a dvojnásobný vítěz soutěže Tomáš Berdych. Ten nahradil Jaroslava Navrátila, který tuto funkci zastával 18 let. Ke změně došlo po prohrách v základní skupině finálového turnaje ročníku 2024, kdy byl Navrátil kritizován za nominaci pouze čtyř hráčů do týmové soupisky.

Historie Československo vyhrálo Davisův pohár v roce 1980, když ve finále zdolalo Itálii 4–1 na zápasy. Jednalo se o poslední ročník před zavedením Světové skupiny. Družstvo tvořili Ivan Lendl, Tomáš Šmíd (nastoupili spolu i ve čtyřhře), Pavel Složil a Jan Kodeš. Nehrajícím kapitánem byl Antonín Bolardt. O pět let dříve, v Davis Cupu 1975, odešel tým z finále poražen od domácího Švédska 2–3 na zápasy.

upright=1.1|vlevo|náhled|Tomáš Berdych a Jo-Wilfried Tsonga (vlevo) ve čtyřhře světového semifinále 2014 na dvorci Philippa Chatriera, v němž Francie vyhrála 4:1 na zápasyDo roku 2005 byla Česká republika jediným státem v soutěži, který nikdy nesestoupil ze Světové skupiny Davisova poháru od jejího zavedení v roce 1981. V roce 2009 celek postoupil poprvé do finále Světové skupiny v rámci samostatné České republiky. Na barcelonské halové antuce však prohrál se Španělskem 0–5. Za tento výkon byl vyhlášen nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2009 v anketě Sportovec roku a vyhrál i anketu Zlatý kanár.

V roce 2012 se tým probojoval do stého finále v Praze, kde oplatil tři roky starou porážku Španělsku 3–2. Úvodní hrací den porazil Tomáš Berdych španělskou dvojku Nicoláse Almagra a vybojoval první bod. V sobotu zvládl s Radkem Štěpánkem čtyřhru. V neděli nejdříve Berdych podlehl Davidu Ferrerovi. O šampionech tak rozhodl až poslední singl, v němž Štěpánek přehrál Almagra. Český tým získal druhý titul ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář. Nehrajícím kapitánem byl Jaroslav Navrátil. Česko se v sezóně 2012 stalo první zemí v historii tenisu, která v jediném roce vyhrála Davis Cup, Fed Cup a Hopman Cup. Po třech letech se stal daviscupový tým opět nejlepším kolektivem České republiky pro rok 2012 v anketě Sportovec roku a vyhrál prvenství v tenisové anketě Zlatý kanár.

náhled|upright=1.1|Jiří Veselý ve světové baráži 2017 proti NizozemskuV utkání prvního kola Světové skupiny 2013 proti Švýcarsku padl během čtyřhry daviscupový rekord v délce trvání zápasu. Vítězství si připsal český pár Tomáš Berdych a Lukáš Rosol, který po setech 6–4, 5–7, 6–4, 6–7 a 24–22 zdolal dvojici Marco Chiudinelli a Stanislas Wawrinka, když proměnil třináctý mečbol. Utkání se délkou trvání 7 hodin 2 minuty stalo vůbec nejdelším zápasem v historii Davisova poháru. Stejně tak byl odehrán rekordní počet 46 gamů v páté sadě daviscupového utkání (od zavedení Světové skupiny). Pátá sada se zároveň stala nejdelší v této soutěži, když trvala 3 hodiny 35 minut. V dubnovém čtvrtfinále přehráli bez Berdycha v sestavě Kazachstán poměrem 3–1, když roli jedničky na astanské antuce zvládl Lukáš Rosol přispěním dvou bodů. V repríze zářijového semifinále z roku 2012 pak český tým vybojoval vítězný duel v pražské O2 areně, kde si poradil s Argentinou, a vítězstvím 3–2 na zápasy postoupil po roce opět do finále. V bělehradském boji o „salátovou mísu“ zajistil dva body srbskému týmu Novak Djoković. Berdych se Štěpánkem vyhráli čtyřhru a oba zdolali srbskou dvojku Dušana Lajoviće, čímž jako páté družstvo od zavedení Světové skupiny obhájili titul.

Po zavedení kvalifikačního kola v Davis Cupu 2019 čeští reprezentanti prohráli s Nizozemskem 1–3 na zápasy. V zářijové I. skupině euroafrické zóny 2019 pak zvítězili na půdě Bosny a Hercegoviny 3–2.

Přehled zápasů 2010–2018 Rok úroveň datum místo povrchsoupeřskóre výsledek 2010 Světová skupina, 1. kolo 5.–7. března Bree, Belgie antuka (h) 4–1 výhra Světová skupina, čtvrtfinále 9.–11. července Coquimbo, Chile antuka 4–1 výhra Světová skupina, semifinále 17.–19. září Bělehrad, Srbsko tvrdý (h) 2–3 prohra 2011 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Ostrava, Česko tvrdý (h) 2–3 prohra Světová skupina, baráž 16.–18. září Bukurešť, Rumunsko antuka 5–0 výhra 2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Ostrava, Česko tvrdý (h) 4–1 výhra Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Praha, Česko antuka (h) 4–1 výhra Světová skupina, semifinále 14.–16. září Buenos Aires, Argentina antuka 3–2 výhra Světová skupina, finále 16.–18. listopadu Praha, Česko tvrdý (h) 3–2 vítězství (2) 2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Ženeva, Švýcarsko tvrdý (h) 3-2 výhra Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Astana, Kazachstán antuka (h) 3–1 výhra Světová skupina, semifinále 13.–15. září Praha, Česko tvrdý (h) 3–2 výhra Světová skupina, finále 15.–17. listopadu Bělehrad, Srbsko tvrdý (h) 3–2 vítězství (3) 2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Ostrava, Česko tvrdý (h) 3-2 výhra Světová skupina, čtvrtfinále 4.–6. dubna Tokio, Japonsko tvrdý (h) 5–0 výhra Světová skupina, semifinále 12.–14. září Paříž, Francie antuka 1–4 prohra 2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Ostrava, Česko tvrdý (h) 2–3 prohra Světová skupina, baráž 18.–20. září Nové Dillí, Indie tvrdý 3–1 výhra2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Hannover, Německo tvrdý (h) 3–2 výhra Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Třinec, Česko tvrdý (h) 1–3 prohra2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. únoraMelbourne, Austrálie tvrdý 1–4 prohra Světová skupina, baráž 15.–17. září Haag, Nizozemsko antuka (h) 2–3 prohra2018 1. skupina euroafrické zóny 6.–7. dubna Ostrava, Česko antuka (h) 3–1 výhra Světová skupina, baráž 14.–16. září Budapešť, Maďarsko antuka 3–2 výhra 2019–2029 Rok úroveň datum místo povrchsoupeřskóre výsledek2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února Ostrava, Česko tvrdý (h) 1–3 prohra 1. skupina euroafrické zóny 14.–15. září Zenica, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) 3–2 výhra2021 Kvalifikační kolo 6.–7. března 2020Bratislava, Slovenskotvrdý (h) 3–1 výhra Finálový turnaj, základní skupina25. listopadu 2021 Innsbruck, Rakouskotvrdý (h) 1–2 prohra28. listopadu 2021 1–2 prohra2022 Kvalifikační kolo 4.–5. březnaBuenos Aires, Argentinaantuka 0–4 prohra 1. světová skupina 16.–17. září Tel Aviv, Izraeltvrdý (h) 3–1 výhra2023 Kvalifikační kolo 4.–5. února Maia, Portugalsko antuka (h)3–1 výhra Finálový turnaj, základní skupina 13. září Valencie, Španělsko tvrdý (h)3–0 výhra 14. září3–0 výhra 16. září3–0 výhra Finálový turnaj, čtvrtfinále 22. listopadu Malaga, Španělsko tvrdý (h) 1–2 prohra 2024 Kvalifikační kolo 3.–4. února Třinec, Česko tvrdý (h)4–0 výhra Finálový turnaj, základní skupina11. září Valencie, Španělsko tvrdý (h) 0–3 prohra 12. září 0–3 prohra 14. září 1–2 prohra 2025 1. kvalifikační kolo 31. ledna – 2. února Ostrava, Česko tvrdý (h)4–0 výhra 2. kvalifikační kolo 12.–13. září Delray Beach, Spojené státy tvrdý3–2 výhra Finálový turnaj, čtvrtfinále 20. listopadu Bologna, Itálie tvrdý (h) 1–2 prohra 2026 1. kvalifikační kolo 7.–8. února Jihlava, Česko tvrdý (h) 3–1 výhra 2. kvalifikační kolo 19.–20. září Praha, Česko tvrdý (h) 3-2 výhra Finálový turnaj, čtvrtfinále 24. listopadu Bologna, Itálie tvrdý (h)

Přehled finále 1975: Švédsko vs. Československo

1980: Československo vs. Itálie

2009: Španělsko vs. Česko

2012: Česko vs. Španělsko

2013: Srbsko vs. Česko

Složení týmu náhled|Tomáš Berdych, kapitán od září 2024 Rok Členové týmu 2021Jiří VeselýLukáš Rosol Jiří LehečkaZdeněk Kolář Tomáš MacháčVít Kopřiva Jonáš Forejtek 2022 Jiří Lehečka Tomáš Macháč Zdeněk Kolář Vít Kopřiva Dalibor Svrčinacolspan=3 2023 Jiří Lehečka Tomáš Macháč Vít Kopřiva Jakub Menšík Adam Pavlásek colspan=3 2024 Jiří Lehečka Tomáš Macháč Vít Kopřiva Jakub Menšík Adam Pavlásekcolspan=3 2025 Jiří Lehečka Tomáš Macháč Jakub Menšík Adam Pavlásek Maxim Mrva Vít Kopřivacolspan=3 2026 Jakub Menšík Jiří Lehečka Vít Kopřiva Dalibor Svrčina Adam Pavlásek Petr Nouza Patrik Rikl Maxim Mrva

Odkazy Reference

Související články Daviscupový tým Československa Tým Česka v Billie Jean King Cupu Česko na Hopmanově poháru

Externí odkazy

Česko Kategorie:České tenisové reprezentace Kategorie:Držitelé Zlatého kanára Kategorie:Sportovec roku – kolektivy