Román 2010: Druhá vesmírná odysea (anglicky 2010: Odyssey Two) je druhý díl série Vesmírná odysea od britského spisovatele A. C. Clarka, vydaný roku 1982. Kniha dějově nenavazuje na původní první díl, ale spíše na děj souběžně natočeného filmu, který se od knihy poněkud odlišoval. Významnou změnou bylo především odlišné umístění cíle expedice, jímž nebyl už Saturnův měsíc Iapetus, ale Jupiterův měsíc Io. Autor také zapracoval nové soudobé astronomické a fyzikální poznatky, v době psaní prvního dílu ještě neznámé.

Roku 1984 byl podle této knihy natočen film 2010: Druhá vesmírná odysea (angl. 2010: The Year We Make Contact), jenž se opět od předlohy mírně liší (pozměněny některé postavy, vynechány vedlejší dějové linky apod.).

Postavy Hvězdičkou * označeny postavy, které se vyskytují i v předešlé knize 2001: Vesmírná odysea.

Výprava k Jupiteru

Táňa Orlovová – kapitánka sovětské kosmické lodi Leonov *Heywood Floyd – americký vědec, přední odborník na záhadný hranol MAT Sivasubramanjan Čandrasegarampilaj zvaný „doktor Čandra“ – kybernetik, programátor počítače HAL Walter Curnow – technik, odborník na kosmickou loď Discovery Vasilij Orlov – vrchní vědec výpravy, manžel kapitánky Kateřina Ruděnková – šéflékařka Nikolaj Ternovský – počítačový expert Alexandr Kovalev – vědec specializovaný na komunikaci se Zemí Maxim Brajlovský – technik a pilot Žeňa Marčenková – nutriční specialistka, náhradnice za původně plánovanou Irinu Jakuninovou superpočítač HAL 9000 – „mozek“ lodi Discovery

Další

*Dmitrij Mojsevič – sovětský vědec a blízký přítel dr. Floyda, který s ním soukromě konzultuje svá dilemata *David Bowman – někdejší velitel lodi Discovery, nyní psychická entita na energetické bázi, nadaná superschopnostmi a řízená vyšší vesmírnou inteligencí Bowmanovi blízcí (matka Jessie, bratr Robert, milenka Betty) – vyskytují se v pasáži věnované Bowmanovým vzpomínkám a novému kontaktu se Zemí Floydova rodina (manželka Karolína a syn Chris) prof. Čang – čínský vědec, účastník tragické výpravy čínské lodi Tsien na Europu, který před smrtí kontaktuje a varuje Leonova superpočítač SAL 9000 – dvojník počítače HAL vybavený ženským hlasem, dr. Čandra se s „ní“ před cestou připravuje na opravu HAL 9000

Clark do knihy zařadil odkazy na řadu skutečných osob – sovětská loď se jmenuje po kosmonautu Alexeji Leonovovi a její posádka je zčásti pojmenovaná na počest tehdejších sovětských disidentů Jurije Orlova, Mykoly Rudenka, Anatolije Marčenka a Gleba Jakunina. Je zmíněn i Andrej Sacharov, jako autor důležitého fyzikálního objevu.

Děj Příběh s odstupem devíti let navazuje na události předchozího dílu (s výše zmíněnými odchylkami).

Opuštěná loď Discovery, zanechaná Davidem Bowmanem u Jupiteru, postupně chátrá a v horizontu let ji hrozí úplné zničení vychýlením z libračního bodu a pádem na Jupiter. USA ale chtějí zjistit, co stálo za selháním expedice a co se stalo s Bowmanem, a ovšem také prozkoumat obří černý monolit, který tam Bowman objevil, takže chystají k Discovery další výpravu. Když se však ukáže, že Sovětský svaz plánuje totéž a je s přípravami mnohem dál, místo marného závodění se domluví na spolupráci. Sovětská kosmická loď Leonov pod vedením kapitánky Orlovové tedy přijme na palubu i tři zástupce amerického kosmického výzkumu – dr. Heywooda Floyda, který byl hlavním architektem expedice Discovery, dr. Curnowa, který je největším odborníkem na technickou stránku lodi Discovery, a dr. Čandru, který zkonstruoval superpočítač HAL 9000 a nyní se má pokusit ho opravit a znovu spustit. Původní sovětská posádka je sedmičlenná, složená ze čtyř mužů a tří žen.

Několik dní před dosažením cíle posádka zjistí, že sem v utajení letí také čínská loď Tsien. Pro svou ohromnou rychlost působí jako jednosměrný modul do vesmíru, ale pak se ukáže, že jeho cílem je přistát na Jupiterově měsíci Europě, kde chce z obrovských zásob pod ledem čerpat vodu a tím získat značnou výhodu proti jiným velmocem. Přistání se jim skutečně podaří, ale zanedlouho Leonov zachytí radiové volání z Europy adresované přímo dr. Floydovi. Je to jeho známý, dr. Čang, který v posledních minutách svého života oznamuje, že jejich loď byla zničena jakousi obří bytostí – tedy že na Europě je život, ale smrtelně nebezpečný.

Pak již Leonov dosáhne svého cíle, prázdné lodi Discovery plující prostorem mezi Jupiterem a jeho měsícem Io. Zjistí, že je ještě v uspokojivém stavu a bude schopna letu. Dr. Čandra se pustí do práce na HALovi a pečlivě vymaže část jeho paměti týkající se jeho podivného chování namířeného proti vlastní posádce. Usoudí, že za jeho „zešílením“ stál logicky neřešitelný konflikt mezi oficiálním a tajným cílem výpravy Discovery, který neznala ani část posádky – proto HAL dospěl k závěru, že pro vědecký zdar expedice musí za každou cenu zabránit kontaktu se Zemí. Nyní je HAL opět zprovozněn a působí, že je zcela v pořádku, posádka s výjimkou dr. Čandry však vůči němu stále zachovává určitou míru nedůvěry.

Skupina se snaží také něco zjistit o záhadném černém monolitu, který visí v prostoru mezi Io a Jupiterem a odolává jakýmkoli snahám o průzkum jeho složení a struktury. V jednu chvíli ale zjistí, že hranol míří přímo k planetě Zemi. Tím se děj na chvíli přenáší do mysli Davida Bowmana, která nezanikla, ale má nyní podobu energetické struktury schopné cestovat rychlostí světla a ovlivňovat funkci elektrických zařízení. Takto dokáže v pravou chvíli přiletět k jaderné bombě, kterou někdo (není upřesněno) ze Země vypálil s cílem zasáhnout protivníka, což by způsobilo jadernou apokalypsu, a změnou energetických toků ji bezpečně odpálí v kosmickém prostoru. „Bowman“ se ale stihne věnovat i osobním záležitostem – vstupem do televizního vysílání kontaktuje svou někdejší milenku, a jakýmsi ohybem prostoru dokáže dokonce i potěšit svou starou matku v sanatoriu – češe jí vlasy, jak to dělával jako chlapec. Stará paní Bowmanová nedlouho poté zemře, ale šťastná.

Pak se ale Bowmanova mysl vrací k Jupiteru, kde se v prašné atmosféře lodi Discovery „zhmotní“ dr. Floydovi, a skrz HALův komunikátor ho varuje, že výprava musí bezpodmínečně do 15 dní odletět. Nevysvětlí ale proč, a pro dr. Floyda je zpočátku nemožné ostatní přesvědčit ke změně plánu, protože Bowmanův přízrak kromě něj nikdo neviděl a vhodná doba k odletu z astrofyzikálního hlediska nastane až o 10 dní později – dříve by k odletovému manévru spotřebovali příliš mnoho paliva. Brát vážně jeho slova začnou, až když monolit zničehonic ze svého místa zmizí.

Vypracují plán, jak pro předčasný odlet využít kromě gravitace Jupitera také zbylé palivo v Discovery. Největší háček tkví v tom, že pro zdar manévru je nezbytná bezvýhradná spolupráce HALa – dr. Čandra udělá vše co je v jeho silách, aby ho správně instruoval. Když už Leonov s dosud připojenou Discovery zahájí manévr okolo Jupitera, zaujme je podivná černá kulatá skvrna na jeho povrchu. Zjistí, že jsou to ve skutečnosti tisíce stejných hranolů jako ten, který se snažili zkoumat, jež se neustále replikují. Když už letí od Jupitera pryč, zrychleni jeho obří gravitací a palivem odhozené Discovery, vyjeví se smysl této činnosti. Obrovské množství hranolů spadlých do Jupitera zvýšilo jeho hmotnost nad kritickou mez pro zážeh termonukleárních reakcí, a efektním výbuchem a následným zhroucením se z něj stane malá hvězda, obíhající dál Sluneční soustavou na Jupiterově místě.

Odlétající Leonov je zasažen pouze vzdáleným dozvukem rázové vlny, zatímco kdyby v té chvíli ještě setrvával na původním místě, byl by okamžitě zničen. Zkáze neunikne loď Discovery, ale Bowman předtím ještě prostřednictvím HALa odvysílá na Zem vzkaz svých vyšších vůdců: „Všechny tyto světy jsou vaše, kromě Europy. Tam se přistát nepokoušejte.“ (Světy jsou míněny měsíce Io, Callisto a Ganymedes.) Pak Bowman ještě provede poslední svůj čin v této knize – vytáhne z lodi HAL, resp. energetické vlny tvořící jeho mysl, a učiní z něj svého společníka do budoucna.

Externí odkazy

anotace knihy na LEGII - databázi sci-fi a fantasy knih

Kategorie:Anglické romány Kategorie:Knihy z roku 1982 Kategorie:Díla Arthura C. Clarka Kategorie:Literatura o Jupiteru