2. dynastie je druhá ze dvou staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako archaická doba. Vládla přibližně v letech 2730–2590 př. n. l., Příspěvek: Jochen Kahl, stran 94 - 115 která plynule přešla do období vlády 3. dynastie a označované jako Staré říše.
Historie vývoje náhled|vlevo|200px|Fragment Palermské desky s vyznačenými jmény některých faraonů 1., 2., a 3. dynastie: 1 – Džer, 2 – Hor-Den, 3 – Ninecer, 4 – Necerychet, 5 – Chasechemuej náhled|200px|Socha faraon Chasechemueje, nalezená v Hierakonpolis náhled|200px|Stéla faraona Raneba náhled|200px|Dioritová váza se jménem Nynetjera náhled|200px|Otevřená galerie hrobky Peribsena s depotem obětních nádob náhled|200px|Titulatura královny Nimaathap, –„Matka krále“ manželky Chasechemueje a matky Netjeri-chet Djosera Egypt od konce 1. dynastie a úmrtí posledního faraona Qaa, až do nástupu Neceri-chet Džosera v 3. dynastii, Transkripce jména do české verze"Džoser" zkresluje všeobecně přijímaná historická data se v historii jeví v mlhavých konturách. Poznatky o historii 2. dynastie jsou roztroušené a jejich vzájemné ucelené propojení je předmětem diskusí egyptologů. Identita prvních tří panovníků a jejich chronologické pořadí jsou nesporné, jak dokládají záznamy ze sbírek Egyptského muzea. U dalších uváděných jsou indicie problematické, zatím co u posledního faraona Chasechemueje nejsou vážnější pochybnosti, včetně popisu jeho pohřebního komplexu a jeho hrobky. Střední období v chronologické genesi 2. dynastie je přisuzováno vnitřním rozporům mezi panovníky ovládajícím jih a sever Egypta. Král Peribsen v Horním Egyptu dával přednost kultu boha Sutecha, poslední král Chasechemueje je spojován s Hierakonpolisem a kultem bohyně Nechbet. K sjednocení a vytvoření centrální vládní struktury došlo až za vlády faraona Chasechemueje, který ovládl Horní Egypt a vytvořil předpoklady pro zrod silného a prosperujícího státu, včetně nástupu 3. dynastie stavitelů pyramid, přičemž se považuje za otce faraona Netjeri-chet Djosera.
Centralizovaný stát nebyl jen aktem vůle konkrétního panovníka ale souhrnu faktorů jako jsou, specializace řemeslných prací, dálkový obchod mimo teritorium Egypta, vnitřní ekonomické struktury, výstavba sídlišť, sociální rozvrstvení, potřeba byrokratických struktur řízení, které se rozvíjely nejdříve v lokálních dimenzích, před vytvořením jednotného státu. 2. dynastie tedy představuje významné období rozvoje egyptské civilizace, kdy se po dobu ~140 roků udržela kontinuita historického vývoje od 1. dynastie, přestože se dosud nepodařilo vytvořit její ucelený popis. Její trvání se souhrnně uvádí v rozmezí roků 2730–2590 př. n. l.
Panovníci Bárta uvádí sedm králů, kteří jsou identifikováni s archeologickými nálezy a dostatečně chronologicky zařazeni. + 2. dynastie Král jméno trůnní jména obdobípř.Kr.poznámky Hetepsechemuej G16-HtpHotepM23-L2-<-b-DA-w-P11-> Bedyatau ~2730 Hrobka na Sakkáře; nálezy v Gíze, v hrobce Peribsena, pohřební komplex v nekropoli MemfisRanebG5-nb*ra:O33Neb-RaM23-L2-<-kA-D52:D52:D52->Kakau*~2700 Záznamy v hrobkách v severní Sakkáře; pohřební žulová stéla ve vesnici Mit Rahína NinecerG16-nTr:nNinetjerM23-L2-<- W10A-G29-nTr-t:r-w->Ba netrjeru2700–2660Titulatura na Palermské stéle; Peribsen G16- pr-ib-sn Per-in-sen M23-L2-<-pr:r-ib-s-n->Per ib sen 2660–2650Reformoval vládní politiku; hrobku si nechal vybudovat v Abydosu; vláda byla soustředěna v Horním Egyptu; jeho centrum kultu boha Sutecha v severozápadním okraji Delty Nilu SekhemibG16-s-sxm-ib:pr:n-U4:tSekhem-ib per en MaatM23-L2-<-O1:D21-F34-S29-n->Sekhem-bid2650–?Vztah k předchůdci je nejistý; záznamy nalezeny na Elepfantiněs jeho jménem na alabastrové nádobě.Obvykle uváděn jako totožný s předchozím, který si změnil své jménoSendžG16-O1 :D21-F34-S29-n SenedjeM23-L2-<-s-n:d-i->Nesu Sened~2610 Záznam jména na kamenné váze z pyramidy Cheopse v Gíze; vládl v Dolním Egyptě; hrobka nebyl nalezenaChasechemuejG16-xa:sxm*sxm-Htp*Z11:fKha sekhemwy hetep netjerwy imefM23-L2-<- DA-DA-D1-i-i->Djadjay2610–2593Sjednotil Egypt pod centrální vládu; možný otec Džosera, manželka-„královská matka“ Nimaathap;hrobka v Umm el-Qaab v Abydosu
Nekropole 2. dynastie Z historie a archeologických výzkumů jsou, ve spojení s 2. dynastií, známá dvě pohřebiště, v Umm e-l Qaab poblíž Abydosu a na severní Sakáře, kde byla identifikována hrobka prvního krále Hetepsechemueje v těsném sousedství hrobky faraona Unase posledního faraona 5. dynastie. Podrobněji nebyla prozkoumána, pouze je známa její otevřená galerie. Je značně rozsáhlá, na délku asi 120 m a 40 m široká z více než 40 komorami.
Nástupnictví Hetepsechemueje po faraonovi Qaa z 1. dynastie bylo patrně legitimizováno jeho účastí na pohřebních a zádušních rituálech, jak naznačují jeho pečetě na ostění obětní komory. Hrobka faraona Ninetjera byla identifikována na Sakáře, vzdálená asi 130 m od hrobky Hetepsechemueje. Hrobka Peribsena, který vládl pouze v Horním Egyptě, byl odkryta v královské nekropoli v Abydosu, kde také byla nalezena jeho pohřební stéla. Poměrně bohatší informace byly získány z hrobky, která byla vybavena působivými malbami a vlastně předjímala architekturou a vnitřní substrukturou a designu pro následnou dobu stavitelů pyramid.
Poznámky
Reference
Související články 1. dynastie 3. dynastie
Externí odkazy
Shaw Ian, The Oxford History of Ancient Egypt, Oxford University Press, Bunson Margaret, Encyclopedia of Ancient Egypt, New York, 1991,
Kategorie:Egyptské dynastie