Generace Národního divadla je označení pro společenství autorů, kteří přímo pracovali na výzdobě budovy Národního divadla nebo tvořili v době jeho vzniku. Národní divadlo jako symbol celonárodního úsilí dalo označení generaci architektů a umělců, kteří v době jeho vzniku tvořili (dokončeno 1881–1883) a byli představiteli novorenesančního slohu v Čechách. Představě měšťanské společnosti o architektonické formě symbolizující sílu a tvořivost českého národa odpovídal právě neorenesanční sloh, který uplatnili v návrzích nejvýznamnějších veřejných staveb architekti Josef Hlávka, Josef Zítek (Národní divadlo), Josef Schulz (dostavba Národního divadla, Národní muzeum) a Antonín Wiehl. Čeští architekti novorenesance vnímali architekturu české novorenesance jako gesamtkunstwerk a toto pojetí naplňovali ve svých realizacích ve spolupráci s nejvýznamnějšími malíři a sochaři generace Národního divadla: Josefem Václavem Myslbekem, Maxmiliánem Pirnerem, Mikolášem Alšem, Bohuslavem Schnirchem, Františkem Ženíškem, Stanislavem Suchardou, Josefem Mauderem, Antonínem Poppem a dalšími. K znakům umění generace Národního divadla tedy patřily novorenesanční sloh, mánesovská malba a romantická krajinomalba, využití slovanské mytologie.
Díla autorů generace Českého Národního divadla Architektura Josef Zítek Národní divadlo v Praze (později převzal J. Schulz) – novorenesanční sloh Mlýnská kolonáda v Karlových Varech – novorenesanční klasicistní sloh Dům umělců "Rudolfinum" v Praze (spolupracoval s J. Schulzem) – novorenesanční klasicistní sloh
Josef Schulz Národní muzeum v Praze – monumentální novorenesanční sloh Národní divadlo v Praze (dokončil po J. Zítkovi) – úprava střechy a interiéru po požáru Dům umělců "Rudolfinum" v Praze (spolupracoval s J. Zítkem) Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze – francouzská novorenesance radnice na Smíchově, zámek na Hrubé Skále, Valdštejnský palác – úpravy a restaurování starých staveb
Antonín Wiehl Staroměstská vodárna (dnes Smetanovo muzeum) (1883) Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici – (společně s O. Polívkou, Alšem, Ženíškem, Schnirchem a Suchardou) (1891–95)) Slavín (hrobka) a hřbitovní arkády na Vyšehradě (1887) (1889–1893) koncepce výstaviště Jubilejní výstavy v roce 1891 (spolupráce Bedřichem Münzbergerem) Fara u sv. Petra v Praze v Biskupské ulici (1893–94) Dům U Mladých Goliášů Praha 1-Staré Město, Jilská 527/2, Skořepka 527/1 (1888–1889) rekonstrukce Novoměstské radnice (1904–1905) zvonice (dřevěná) u kostela svaté Ludmily v Mělníku (1906) Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši, okres Příbram (rekonstrukce) (1907) Muzeum – původně Sbor Českých bratří v Mladé Boleslavi (rekonstrukce) (1895) Žižkova mohyla u vsi Žižkovo Pole, okres Havlíčkův Brod, kde údajně Jan Žižka zemřel (1874) Pomník Jana Žižky v Čáslavi (s J. V. Myslbekem) (1881) Hrobka rodiny Daubkovy (s J. V. Myslbekem a M. Pirnerem (1888) Duslova vila v Berouně (spolupráce J. V. Myslbek) (1890) Vila Josefa Šebestiána Daubka v Brněnci u Svitav – přístavba ke staršímu objektu (spolupráce Fr.Ženíšek – sgrafita) (1887) vlastní Vila Antonína Wiehla ve Smolnici u Loun (spolupráce M. Aleš, J. V. Myslbek a Maudr) (1898) Dům Bohuslava Schnircha v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, autory výzdoby jsou Schnirch a Fr. Ženíšek. (1875) Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem, autory výzdoby jsou Tulka a Myslbek (1876) rodinný dům čp. 1050 nárožní Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 v Praze 1, Divadelní ul. 12, Krocínova ul. 1. Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. (1875–1876) Dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. Autory výzdoby jsou Ženíšek a Myslbek (1876) Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé U Vratislavů Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem (1877) nárožní Dům U Mladých Goliášů čp. 527/I ve Skořepce Praha 1 Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy sgrafit Mikoláš Aleš.(1888–1889) nárožní dům čp. 542 ve Zborovské ulici 42 na Smíchově. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy plastik J. V. Myslbek. (1885) nárožní dům čp. 1682 Na Poříčí (or. č. 18), (Havlíčkova č. o. 15). Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. (1886) vlastní nárožní Wiehlův dům čp. 792 na Václavském náměstí autoři výzdoby Aleš a Josef Fanta (1894–96) nárožní Wiehlův dům čp. 560 ve Slaném pro svého bratra Julia Wiehla, Wiehl sám navrhl sgrafita na fasádě (1879–1880)
Malířství Mikoláš Aleš cyklus obrazů Vlast v Národním divadle (spolu s F. Ženíškem) – 14 lunet ve vstupní hale náčrty 4 nástěnných a 3 stropních maleb ve vstupní hale Národního divadla (provedl F. Ženíšek) knižní a časopisecká ilustrace (Květy, Tyrolské elegie, Psohlavci, Špalíček, Slabikář…), vlastní obrazová tvorba pro jeho kresbu je charakteristická silná černá obrysová linka
Vojtěch Hynais výzdoba Královské lóže Národního divadla opona Národního divadla portréty, obrazy; výzdoba Dvorního divadla ve Vídni
František Ženíšek návrh 8 alegorických postav v nástropních medailonech Národního divadla stropní malby ve vstupní hale Národního divadla návrh opony Národního divadla (shořela) podobizny, obrazy, sgrafita
Josef Tulka návrh 5 lunet v lodžii Národního divadla – Cyklus Píseň oltářní obrazy, malby a kresby na historická témata
Julius Mařák výzdoba královské lóže Národního divadla – 9 obrazů hradů a památných míst Čech a Moravy krajiny, grafiky, obrazy
Adolf Liebscher 8 lunet ve spojovací chodbě Národního divadla – tempera na zeď dekorativní malba, historická malba, ilustrace
Václav Brožík 3 obrazy v salónu Královské lóže – Tři doby země české (Přemyslovci, Lucemburkové, Habsburkové) lunety, historické malby, krajiny, venkovské žánry, podobizny.
Sochařství Bohuslav Schnirch veškerá kamenická ornamentální výzdoba Národního divadla sochy Apollóna a Devíti múz na atice lodžie Národního divadla trigy na nárožních pylonech Národního divadla tympanon nad jevištěm, medailony Měsíců, Dne a noci v Královské lóži v Národním divadle sochařská výzdoba Prahy
Josef Václav Myslbek alegorické sochy Činohry a Zpěvohry v Národním divadle alegorické sochy, pomníky
Antonín Pavel Wagner sochařská výzdoba Vídně alegorie, sochy
Odkazy Reference
Související články Rukopis královédvorský Rukopis zelenohorský
Kategorie:České výtvarné umění Kategorie:Umění 19. století Kategorie:Národní divadlo