Sirouhlík je sloučeninou uhlíku a síry. Jeho vzorec je CS2. Nazývá se také sulfid uhličitý. Sirouhlík je za normálních podmínek bezbarvá těkavá kapalina, s vůní podobnou etheru. Komerčně dostupný sirouhlík má silný zápach, který je způsoben nečistotami, nejčastěji karbonylsulfidem a fosfanem. Na světle žloutne. Je to jedovatá hořlavina. Páry se vzduchem vytvářejí třaskavou směs v širokém rozsahu koncentrací (od 1 do 60 obj. %). Mimo Sluneční soustavu byl sirouhlík poprvé detekován v roce 2024, a to konkrétně v atmosféře planety TOI-270d (s jistotou 2,55σ). Výroba Vzniká vedením par síry přes rozžhavený uhlík: C + 2 S → CS2 Další možnost je katalytická reakce methanu a síry při teplotě 600 °C: 2 CH4 + S8 → 2 CS2 + 4 H2S
Vlastnosti, reakce S vodou sirouhlík reaguje až za zvýšené teploty: CS2 + 2 H2O → CO2 + 2 H2S
S oxidem sírovým reaguje za vzniku sulfidu karbonylu:
CS2 + 3 SO3 → COS + 4 SO2 Reakcí s chlorem, za katalýzy Fe/FeCl3 vzniká tetrachlormethan: CS2 + 3 Cl2 → CCl4 + S2Cl2 CS2 + 2 S2Cl2 → CCl4 + 6 S
Využití Využívá se při výrobě viskózy, celofánu, kaučuku apod.
Je to výborné rozpouštědlo síry, fosforu, jodu, selenu, bromu, gumy a asfaltu. Jelikož je jedovatý a toxický, je při práci s ním zapotřebí opatrnosti.
Používá se jako rozpouštědlo organických látek.
Bezpečnost Při vysokých úrovních je sirouhlík nebezpečný, protože ovlivňuje nervový systém. Jde o nervový jed (vyvolává bolesti hlavy, psychické poruchy, delirantní stavy, zrakové halucinace, bezvědomí a nakonec až smrt). Chronické otravy snižují chuť k jídlu, typická je bledost, poruchy spánku, neurózy a celkové postižení CNS. Typickým syndromem je oslabení paměti. Nadýchání ve vysoké koncentraci způsobuje narkózu.
Podobné sloučeniny Karbonylsulfid
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Neurotoxiny Kategorie:Sulfidy (chemie) Kategorie:Uhličité sloučeniny