Konfederace politických vězňů České republiky (KPV ČR) je dobrovolným sdružením bývalých politických vězňů komunistického režimu v Československu a jejich rodinných příslušníků. Kromě toho přijímá jako přidružené členy také osoby, prospěšné pro činnost KPV ČR. Členem se nemohou stát osoby, které nesplňují přísná kritéria (vyloučeni jsou členové KSČ/KSČM, příslušníci StB, Vojenské kontrarozvědky, Lidových milicí atd.). KPV ČR je pokračovatelem klubu K 231.
Popis Organizace od svého založení prosazuje úplné rehabilitace a materiální odškodnění bývalých politických vězňů-nekomunistů, hájí občanská a sociální práva bývalých politických vězňů i dalších členů spolku, zveřejňuje fakta, dokumenty a svědectví o zločinech KSČ, aktivně vystupuje proti všem formám totalitních režimů. KPV ČR je nástupnickou organizací K 231 – klubu bývalých politických vězňů, který vznikl v roce 1968, ale byl potlačen po invazi vojsk do Československa. Název klubu odkazoval na "gumový zákon" 231/1948 – Zákon na ochranu lidově demokratické republiky (z 6. října 1948), podle kterého bylo odsouzeno mnoho nevinných občanů.
Činnost Členové KPV ČR se účastní řady pietních aktů, které organizace pořádá, spolupořádá nebo podporuje, souvisejících s bojem za demokracii v Česku (mj. třetí sobotu v květnu „Jáchymovské peklo“ a první sobotu v září „Muklovská pouť“ na svatý Hostýn), starají se o pomníky a účastní se besed, týkajících se období 1948–1989.
Organizace vydává členské průkazy, odznaky, spravuje webové stránky www.kpv.cz a sociální sítě a vydává tištěný časopis Zpravodaj.
Historie náhled|František Wiendl (+26.6.2026), čestný předseda KPV ČR a Milena Blatná, předsedkyně KPV ČR 2019–2025, na festivalu Řetízkárna 2025 v Jáchymově, který se koná současně s akcí "Jáchymovské peklo" Organizace v roce 1990 volně navázala na činnost klubu K231. Ustavil ji 30. ledna 1990 na pražském Výstavišti sjezd 5000 bývalých politických vězňů. Oficiální datum vzniku dle zápisu v rejstříku je 19. října 1990.
KPV ČR se zasadila o rehabilitaci nespravedlivě odsouzených a v mnoha případech o materiální náhrady za prožité utrpení. Mnozí členové prošli komunistickými koncentračními tábory v totalitní fázi komunistického režimu, tedy v 50. letech 20. století, ale i věznicemi v období normalizace, tedy v 70. letech téhož století. Podmínky v táborech 50. let byly nastaveny zpočátku likvidačně, když vedle různých metod mučení a ponižování, nechvalně známých z německých koncentračních táborů, byli např. v Jáchymově vězni záměrně vystaveni působení uranové rudy bez jakýchkoliv ochranných prostředků.
KPV významně podpořila uznání třetího (protikomunistického) odboje.
V období od 2015 do 2025 KPV ČR procházela obdobím vnitřních diskuzí o dalším směřování organizace, které postupně vedly k statutární i materiální krizi. Nakonec se prosadila většina, která si přála pokračovat s nezměněným názvem i programem a podporuje nabírání nových členů. Vedení, které bylo zvoleno v roce 2019, v čele s Ing. Milenou Blatnou, se podařilo organizaci postupně stabilizovat i zajistit její materiální podstatu. Od roku 2025 je KPV ČR ve fázi opětovného růstu, díky úpravě stanov i díky vstřícnějšímu přístupu vedení se daří nabírat nové členy a rozšiřovat okruh činností.
Struktura organizace náhled|JUDr.Vilém Fránek předseda KPV Nejvyšším orgánem organizace je sněm členů.
Organizaci vede devítičlenné předsednictvo (předseda Vilém Fránek, dva místopředsedové a šest dalších členů), které volí sněm členů na dvouleté funkční období. Na hospodaření dohlíží tříčlenná ústřední revizní komise se stejným funkčním obdobím. Navíc je obvykle volen čestný předseda.
V rámci KPV ČR působí pobočky, které nemají vlastní právní subjektivitu, ale jejichž členské sněmy rovněž volí orgány: výbor a revizní komisi.
Odkazy
Reference
Související články Milena Blatná Naděžda Kavalírová Stanislav Drobný Klub 231 Světové sdružení bývalých československých politických vězňů
Externí odkazy
Kategorie:Politické organizace Kategorie:Organizace v Česku