náhled|Hrob Niny Bonhardové na hřbitově u sv. Alžběty v Třeboni Nina Bonhardová, vlastním jménem Anna Urbánková (6. března 1907, Żołynia, Halič, Rakousko-Uhersko, dnes Polsko – 30. června 1981, Praha), byla česká spisovatelka, novinářka a publicistka. Ve své tvorbě se věnovala především historickým námětům. Jejím synem byl klavírista Roman Bonhard (1929–1990).
Život Nina Bonhardová se narodila v Żołyni v Haliči, kde byl její otec velitelem vojenské posádky (byl sem přeložen za trest, když ve stávce ve Frýdku odmítl střílet do dělníků). V Haliči také začala chodit do školy. V roce 1919 se její otec stal četnickým důstojníkem v Opavě a Nina Bonhardová zde v letech 1921–1925 vystudovala obchodní akademii. V roce 1926 se provdala a pak v Opavě pracovala jako úřednice pojišťovny. V roce 1940 se přestěhovala do Písku a v roce 1943 do Prahy, kde byla do roku 1945 zaměstnána ve Filmovém archivu. Roku 1946 se stala spoluzakladatelkou časopisu Vlasta, jehož byla poté šéfredaktorkou. Dále působila v redakcích několika časopisů (např. Svět v obrazech), vedla týdeník Praha, pracovala v tiskovém odboru Ústředního národního výboru hl. m. Prahy a později se stala vedoucí propagačního oddělení náborového podniku tohoto úřadu. Od roku 1953 do roku 1962 působila jako účetní Státního nakladatelství technické literatury. Poté se zcela věnovala literární tvorbě a žila střídavě v Praze a v Třeboni, v Tylově domku. A po celé vlasti pořádala literární večery často v klavírním doprovodu svého syna Romana.
Zemřela v Praze a podle svého přání byla pohřbena v Třeboni.
Nina Bonhardová je především autorkou historických románů založených na bohatém ději. Ve svých dílech, orientovaných na nejširší čtenářské vrstvy, zdůrazňovala úlohu lidových mas v dějinách a stala se jimi dovršitelkou tradice české historické prózy v duchu Aloise Jiráska. Svou literární tvorbu začala ve 30. letech psaním povídek, kritik a článků do novin a časopisů (např. do Národní politiky, Národních listů, Venkova, Jihočeské jednoty a do dalších). Její prvotina, básnická próza Písecké vánoce 1940, byla nacistickými okupačními úřady zabavena. Svůj první román Tanec rabů pak vydala v roce 1949.
Dílo Písecké vánoce 1940 (1940), prozaický básnický doprovod ke kresbám malíře Františka Zedníčka, celý náklad byl nacistickými okupačními úřady zabaven. Tanec rabů (1949), román, první část autorčina stěžejního díla, trilogie zachycující proměny české společnosti v druhé polovině 16. století. Hlavním hrdinou románu je jihočeský regent a stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan. Selský mor (1957), druhá část autorčiny románové trilogie líčící selské bouře na Třeboňsku a v okolí, Polyxena (1959), závěrečná část autorčiny románové trilogie zabývající se rozkolem mezi protestanty a katolíky za vlády císaře Rudolfa II. Z historických osobností zde vystupuje zejména Petr Vok z Rožmberka a Polyxena z Pernštejna. Královský úděl (1971), román z doby vlády Přemysla Otakara II z období střetu mezi panovníkem a českou šlechtou, reprezentovanou Závišem z Falkenštejna. Františka a čtyřlístek (1974), částečně autobiografický román pro mládež, odehrávající se v Haliči v předvečer a na počátku první světové války. Román o Doubravce České a Měškovi Polském (1980), román odehrávající se v Polsku v 10. století, kdy za vlády knížete Měška I. proběhla v Polsku christianizace. Pohádky třeboňského kapra (1982), pohádky vytvářejí poetickou vlastivědu jižních Čech. Misie (1997), posmrtně vydaný román o působení Konstantina a Metoděje na Velké Moravě. Knihu zrevidoval, doplnil, ediční poznámku a doslov napsal Roman Bonhard.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Nina Bonhardová ve Slovníku české literatury po roce 1945
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Spisovatelky historických románů Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Úmrtí v roce 1981 Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v Třeboni