Estonská ekonomika se v posledním desetiletí zařadila mezi nejvyspělejší na světě. Světová banka ji řadí do skupiny High-income economies (Vysoce příjmové ekonomiky). Dle Mezinárodního měnového fondu má Estonsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly 20 584 USD (2007) a je tak čtyřicáté na světě. Estonsko bylo jednou z nejrychleji rostoucí ekonomik Evropy díky úspěšným reformám. Pro vysoký růst HDP v letech 2000–2007 bylo označováno za ekonomického tygra. V současnosti je však estonská ekonomika značně zasažena světovou finanční krizí.

Ekonomický vývoj Po získání nezávislosti v roce 1991 bylo Estonsko v tíživé ekonomické situaci – HDP se propadl o 30 %, roční inflace dosahovala 1 000 %, v zemi byl nedostatek pohonných hmot a potravin, 92 % zahraničního obchodu probíhalo s Ruskem.http://www.lupa.cz/clanky/mart-laar-estonsky-zazrak/

Po volbách v roce 1992 se premiérem stal tehdy dvaatřicetiletý Mart Laar. Hlavními cíli jeho výrazně reformní vlády byly obnova hospodářství země (s pomocí výhradně nových strojů a technologií), monetární reforma (vlastní měna a vyrovnaný rozpočet), otevření ekonomiky (Trade not Aid, zrušení cel), privatizace, daňová reforma a důsledné uplatňování zákonů a předpisů. V roce 1992 byla uvedena do oběhu vlastní volně směnitelná měna – estonská koruna (eesti kroon, EEK), která nahradila rubl. Nová měna byla pevně svázána s německou markou v kurzu 8 EEK = 1 DEM. Poté, co Německo nahradilo marku eurem, byl kurz změněn na 15,6466 EEK za 1 euro. Následovala rozsáhlá privatizace, včetně privatizace telekomunikací, železnic a energetiky, která v omezené míře pokračuje i nyní. V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26 %. V roce 2005 se sazba daně z příjmu právnických osob snížila na 24 %.

Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok 1999, kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl hrubý domácí produkt o několik procent. Do čela vlády se dostal opět Mart Laar a pokračoval ve svých liberálních reformách. V roce 2000 zavedlo Estonsko zvláštní zdanění firem – právnické osoby nemusejí daň z příjmu platit vůbec, pokud svůj zisk v zemi reinvestují. Daň je však stále platná v případě vyplácení dividend. V roce 2000 bylo v estonské ústavě zaručeno právo každého občana na přístup k internetu. Další reformou Laarovy vlády byla elektronizace agend vlády a dalších státních úřadů. Z Laarových reforem vycházela i možnost elektronického hlasování poprvé použitá ve volbách 2007.

Od roku 2000 rostl HDP Estonska tempem okolo 7 % ročně až do roku 2007. V roce 2006 estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu dokonce 11,4 %, což bylo nejvíce od doby obnovení nezávislosti.

Estonsko je členem Evropské unie (od května 2004) a Světové obchodní organizace (WTO, od roku 1999). V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba eura, jehož zavedení se původně plánovalo na 1. leden 2007, následkem níže popsaných potíží bylo však zavedeno až 1. ledna 2011 Úřední věstník Evropské komise C 2010/309/05. Estonsko se v prosinci 2010 stalo 34. členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) www.oecd.org - Estonia's accession to the OECD.

Recese v roce 2008 Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální finanční krizí, o to prudčeji jí pak byla zasažena. V prvních dvou čtvrtletích 2008 se HDP Estonska snížil o 0,5 % a 0,9 % a Estonsko se tak stalo po Dánsku druhým státem Evropy, který ekonomická krize uvrhla do ekonomické recese.http://ekonomika.ihned.cz/c1-26384750-ekonomicka-krize-v-evrope-estonsko-uz-je-v-recesi Meziročně estonské hospodářství oslabilo o 1,4 %, což je nejvíce od 3. čtvrtletí 1994. Zároveň jde o první meziroční propad od roku 1999.http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/po-dansku-dorazila-recese-do-estonska_75306.html Ve 3. čtvrtletí 2008 se HDP Estonska propadlo o 3,3 %.http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=622127 Hlavními příčinami estonské recese byly kromě zhoršení výkonnosti světové ekonomiky také vysoká inflace (11,1 % v roce 2008), energetický cenový šok, snižující se spotřeba a padající trh realit, pokles přidané hodnoty průmyslové výroby a zhoršený přístup k úvěrům skandinávských bank. Estonská ekonomika v roce 2009 poklesla o 14,7 %, nicméně v roce 2010 rostla o 3,3 % a v roce 2011 o 8,3 % a stala se tak nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v tomto roce (růst HDP EU27 v roce 2011: 1,5 %).http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00115&language=en

Struktura ekonomiky Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický, dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též rybolov. Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze skandinávských zemí. Přes estonské přístavy prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská ropa.

Reference

Externí odkazy

Estonsko Estonsko