náhled|Hans Baldung Grien: Stětí svaté Doroty, Národní galerie v Praze náhled|Girolamo Donnini: Svatá Dorota náhled|Josse van der Baren: Mučednictví sv. Doroty (střední panel)
Svatá Dorota (řecky Δωροθέα, Dorothea) z Ceasareje je panna a mučednice, která byla pro víru v Krista popravena na počátku 4. století. Narodila se kolem roku 280, sťata mečem byla asi v roce 305Životní data uvedena dle → SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. [Viz str. 57.] (jsou udávána i jiná data popravy v rozmezí let 303–311). Památka sv. Doroty je slavena katolickou církví 6. února (den její smrti). Po druhém vatikánském koncilu nebyla zahrnuta do nového církevního kalendáře pro nedostatek spolehlivých historických pramenů o jejím životě a smrti.REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s. [Viz str. 20.] Legenda Dorota (řecky Δωροθέα, Dorothea, tj. bohyně darů nebo dar boží,REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 2., nezměn. vyd. Voznice: Leda, 2012. 752 s. [Viz str. 141.] Bohdanka) byla křesťanská panna v Ceasareji. Vynikala bohabojností, čistotou a krásou. Během pronásledování křesťanů byla předvedena k císařskému náměstku Sapriciovi (bývá nazýván též Apricius nebo Fabricius) a ten ji vyzval, aby se obětovala pohanským bohům. Bude tak moci zachovat svůj život, provdat se a užívat radostí. Dorota odpověděla: „Jsem křesťanka a víry Kristovy se nezřeknu. Za muže se nevdám, neboť jsem Kristu slíbila své panenství."VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. 1. část. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1930. 342 s. [Viz str. 148–149.]
Sapricius dal Dorotu odvléci do žaláře a poslal k ní dvě sestry, sv. Christu a sv. Kallistu, bývalé křesťanky, které z bázně před mukami zapřely svou víru. Tyto dvě dívky ji měly odvrátit od víry v Krista. Sv. Dorota však obě dívky znovu obrátila na křesťanskou víru. Náměstek Sapricius dal tedy Christu a Kallistu usmrtit v kotli, jenž byl naplněn vroucí smolou. Obě sestry tak mučednickou smrtí napravily své někdejší odpadnutí od Krista.EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. [Viz str. 220–221.]
Dorotu dal Sapricius roztáhnout na skřipci, bičovat a pálit pochodněmi. Ona se však v bolestech radovala, že zachránila duše Christy a Kallisty, a proto ji Sapricius odsoudil na smrt mečem. Když kráčela na popraviště, byl zimní den, ledový vítr burácel krajem a všude bylo plno sněhu. Dorota řekla ke křesťanům, kteří ji doprovázeli: „Jak pustá a nevlídná je země. Jak plesám, že mám vstoupit do ráje, kde blaženost nikdy nemizí, kde je krása a blaho, jehož oko nikdy nevídalo, kde lilie se skví, vonné růže kvetou a sladké ovoce zraje."EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. [Viz str. 221.]
Poslední slova náhodou zaslechl Theofil, pohan, který se rád křesťanům posmíval. Přistoupil se smíchem k Dorotě a řekl: „Nevěsto Kristovo! Pošli mi z ráje, o němž mluvíš, kytici vonných růží a sladké ovoce." Světice mu vážně odpověděla: „Dostaneš, čeho si přeješ, a hleď, ať jsi daru hoden."VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. 1. část. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1930. 342 s. [Viz str. 149.]
Brzo poté přistoupilo k Dorotě sličné pacholátko a drželo v ruce tři vonné růže a tři jablka. Podalo jí růže i jablka se slovy, že je to dárek od nebeského ženicha. Světice dítěti přikázala, aby dar odevzdalo Theofilovi se vzkazem, že mu to posílá Dorota ze zahrady ráje. Krátce nato byla sťata katem.
Theofil uviděl plody ráje a uvěřil v Krista. Když ho Sapricius nemohl od křesťanské víry odvrátit, kázal natáhnout ho na skřipec, trhat jeho tělo železnými háky a pálit pochodněmi. Bylo to však marné, a tak odsoudil Theofila ke stětí mečem.EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. [Viz str. 222.] Mučednictví svaté Doroty, Christy, Kallisty a Theofila se odehrálo asi roku 305.SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. [Viz str. 57.]
Kult Obecně Úcta ke sv. Dorotě počala v římskokatolické církvi v 7. století, její památka se světí 6. února. V církvi východní není tato světice známa.TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 3., církevní řády – Ezzo (sešity 42–82). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926. 960 s. [Viz str. 584.] Dorota se počítá do sboru čtrnácti svatých pomocníků a je zařazena mezi tzv. Quattuor Virgines Capitales [čtyři panny hlavní, vynikající], kam kromě ní patří ještě sv. Barbora, sv. Kateřina a sv. Markéta; bývají často zobrazovány společně, také obklopují Pannu Marii s Ježíškem. REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s. [Viz str. 44.]
Podle Zlaté legendy to byla křesťanská mučednice z maloasijské Cesareje v Kappadokii. Římský místodržitel Fabrisius ji asi v roce 303 odsoudil k smrti za to, že se odmítla zříci své víry. Při cestě k popravišti ji oslovil písař jménem Teofilus a uštěpačně ji žádal, aby mu poslala růže a jablka ze zahrady svého nebeského ženicha. Po její smrti se Teofilovi zjevilo dítě a předalo mu košík růží a jablek. Tento zázrak ho přiměl k obrácení na víru, pro kterou byl později také popraven. Dorota na obrazech může vést dítě za ruku a ve druhé ruce držet košíček s květinami nebo jablky. V gotické malbě začalo dítě být ztotožňváno s Ježíšem, má svatozář a další jeho atributy.HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Mladá fronta, Praha 1991, s. 122-123, ISBN 80-204-0205-5
Dorota bývá zobrazována s korunou na hlavě, nebo má místo koruny věnec z růží. Nebeské pachole přináší košíček s ovocem, jindy drží košíček s ovocem a růžemi sama. Dalšími atributy této panny a mučednice mohou být ratolesti, meč, paví pero, palma.REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s. [Viz str. 20.]
Svatá Dorota je patronkou zahradníků, květinářů, pivovarníků, horníků, novomanželů, nevěst, šestinedělek. Pomáhá při porodních bolestech, v chudobě, ve smrtelných nebezpečích, při křivém obvinění.
Do nového kalendáře římskokatolické církve (po druhém vatikánském koncilu) nebyla Dorota zařazena pro nedostatek spolehlivých historických dokladů o její existenci.REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990. 71 s. [Viz str. 20.] Na našem území je jí zasvěcena např. kaple v Rebešovicích.
Úcta v českých zemích
Osoba svaté Doroty bývala v českých zemích ve velké vážnosti a zvláště v baroku byla velmi oblíbena jako téma duchovních písní, epických duchovních skladeb, legend a lidových her.KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. 351 s. [Viz str. 301.] V některých krajích se slavila její výroční památka (6. 2.) zvláštním lidovým obřadem, kterému se říkalo chodit se svatou Dorotou. Chodívalo několik fantasticky přistrojených osob: král, sv. Dorota, mládenec, kat, anděl, čert. Provozovali lidovou hru,KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. 351 s. [„Komedie o svaté panně Dorotě" je otištěna na str. 242–248, komentář na str. 301.] upravenou dle legendy o světici, a za to se jim dostávalo dárků.Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 7. díl. V Praze: J. Otto, 1893. 957 s. [Viz str. 863.] FORST, Vladimír a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha : Academia, 1993. 589 s. . [Viz heslo „Hra o sv. Dorotě" na str. 308–309.] Jak takové chození s Dorotou vypadalo, vylíčila Božena Němcová ve 12. kapitole Babičky.
Snad i v důsledku těchto lidových her ztrácela sv. Dorota postupem času na vážnosti.SALAJKA, Milan. Kalendář, osobní jména a křesťanské svátky: jak se měřil čas a vznikal kalendář: co vyjadřuje vaše jméno: smysl a význam křesťanských svátků. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 156 s. [Viz str. 66.] „Již k roku 1574 máme literární doklad, že se slova dóra užívalo ve významu hloupá husa; a tento význam zůstal důře podnes. Ještě horšího významu nabylo plné znění Dorota: jakožto dorota, dorotka je to nevěstka..."EISNER, Pavel. Chrám i tvrz. Vyd. 4. Praha: Pluto, 1997. 582 s. [Citovaný text je na str. 269.] Dle výkladu profesora Machka bývalo jméno Dorota kdysi velmi časté, ale když ve městech vyšlo z módy a drželo se pak jen na venkově, označovali měšťáci tímto jménem prostoduché venkovské služky (ve významu hlupačka, nepořádnice); ty pak někdy poklesaly na „lehké" a odtud další význam nevěstka. Vzniklo dokonce i sloveso dorotit, tj. živit se prostitucí.MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1968. 866 s. [Viz str. 123.]
Píseň ke svaté panně Dorotě Nad květy Vesny spanilé jimiž se třpytí svěží luh, cnosti jsou květy rozmilé těmi se zdobí zbožný duch. Nejdražší odměna Bohem ti slíbena. Takový květ je Dorota která se ctí a slávou tkví, ve věčných sídlech života korunou blahoslovenství. Za mladost nevinou, smrt volíš jedinou. Dorota hlavu naklání poslední vzdech již vydává, tři proudy krve vytryskly života změna nastává: pozemsky zhasíná nebesky začíná.
Odkazy
Reference
Literatura EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. [„Sv. Dorota" na str. 219–223.] KALISTA, Zdeněk. České baroko: studie, texty, poznámky. V Praze: Evropský literární klub, 1941. 351 s. [„Život svaté Doroty, panny a mučednice" (z r. 1696) je otištěn na str. 149–152, komentář je na str. 281–282; „Komedie o svaté panně Dorotě" je otištěna na str. 242–248, komentář je na str. 301.]
Související články Dorota Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Křesťanští svatí odsouzení k trestu smrti Kategorie:Narození ve 3. století Kategorie:Úmrtí ve 4. století Kategorie:Ženy Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí v Kayseri