náhled|upright=1.3|Umělecká představa dopadu asteroidu Chicxulub, jež představuje jednu z hypotéz týkajících se vymírání na konci křídy náhled|upright=1.3|V okolí Drumheller v Albertě je dobře patrno, jak eroze obnažila 66 milionů let staré K/T rozhraní Vymírání na konci křídy je poslední hromadné vymírání v dějinách života na Zemi, při kterém před zhruba 66 miliony lety zaniklo mnoho rostlinných i živočišných druhů, mezi nimi většina dinosaurů (kromě ptáků) a dalších velkých čtyřnožců. Vymírání se odehrálo na přelomu křídy (pozdní druhohory) a paleogénu (věk dan; starší kenozoikum, dříve starší třetihory neboli terciér).Renne, P. R.; et al. (2013). Time scales of critical events around the Cretaceous-Paleogene boundary. Science. 339 (6120): 684–687. doi: 10.1126/science.1230492https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-paleontologie-kost-fosilie-ekosystem-objev-druhohory-vymreni-66-milionu.A230224_162354_veda_vse Pro událost se také používá označení pomocí zkratek geologických období událost K-T či vymírání K-T a nověji vymírání K-Pg. Za nejpravděpodobnější příčinou vymírání je dnes považován dopad Chicxulubského asteroidu v době před zhruba 66,05 milionu let, jehož důkazem je Chicxulubský kráter v oblasti Mexického zálivu. Povaha vymírání byla patrně katastrofická, ačkoliv o jejím průběhu se stále vedou živé debaty. Chiarenza, A. A.; et al. (2020). Asteroid impact, not volcanism, caused the end-Cretaceous dinosaur extinction. Proceedings of the National Academy of Sciences. 117 (29): 17084–17093. doi: 10.1073/pnas.2006087117Alfio Alessandro Chiarenza & Stephen L. Brusatte (2024). Dinosaurs, Extinction Theories for. Encyclopedia of Biodiversity (Third Edition). 2: 298–309. doi: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-822562-2.00108-0
V průběhu doby bylo publikováno množství teorií vysvětlujících příčiny událostí na hranici křída-terciér (nověji křída-paleogén). Obvykle se soustředí na dopad kosmického tělesa (impakt planetky) – asteroidu – nebo na zvýšený vulkanismus. S teorií impaktu poprvé přišel geolog Walter Alvarez v roce 1980 a i v současnosti je nejpravděpodobnějším vysvětlením katastrofy na konci křídy.Joanna V. Morgan, Timothy J. Bralower, Julia Brugger & Kai Wünnemann (2022). The Chicxulub impact and its environmental consequences. Nature Reviews Earth & Environment (2022). doi: https://doi.org/10.1038/s43017-022-00283-y Byly však navrženy i hypotézy, které počítají s oběma katastrofami zároveň. V některých scénářích se k těmto dvěma hlavním uvažovaným příčinám přidává také snižování mořské hladiny, která podle nich způsobila změny a ztráty mořských i suchozemských stanovišť. Výhodou hypotéz, které počítají s více příčinami vymírání na konci křídy, je fakt, že způsobují mnohem silnější dopad na zemský ekosystém a činí tedy rozsáhlé extinkce u téměř všech skupin tehdejších organismů lépe představitelnější. Stále se však objevují i biotická vysvětlení pro vymírání na konci křídy, dovolávající se například působení toxických rostlin.Michael Frederick & Gordon G. Gallup, Jr. (2017). The demise of dinosaurs and learned taste aversions: The biotic revenge hypothesis. Ideas in Ecology and Evolution 10(1): 47–54. doi:10.4033/iee.2017.10.9.chttps://blogs.scientificamerican.com/laelaps/dinosaurs-didnt-die-from-cretaceous-cramps/ Byť toxické prvky impakt uvolnil do prostředí.
Příčiny tohoto vymírání dosud nejsou zcela objasněné.Alfio Alessandro Chiarenza & Stephen L. Brusatte (2023). Dinosaurs, Extinction Theories for. Reference Module in Life Sciences. doi: https://doi.org/10.1016/B978-0-12-822562-2.00108-0 Hypotézám napomáhá skutečnost, že bylo opravdu nalezeno několik kráterů po dopadu meteoritů, stejně jako masivní vulkanismus v Dekánské plošině datovaný do této doby (předcházel dopadu asteroidu).http://phys.org/news/2014-12-asteroid-dinosaurs-earth-experienced-short.html – Before an asteroid wiped out the dinosaurs, Earth experienced a short burst of intense volcanism Takové katastrofy mohly omezit dopad slunečního záření na povrch Země a tím pádem i narušit celý potravní řetězec začínající fotosyntézou. Jindy se však přičítá vymírání na konci křídy podstatně pomalejším událostem, jako jsou změny ve výšce mořské hladiny či změn klimatu.
Časovou vzdálenost od této události lze přiblížit také následovně – pokud by se lidský život o délce 75 let zkrátil do doby jediné hodiny, pak od vyhynutí dinosaurů uplyne stále celé století (přesněji asi 100,5 roku).SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 18.
Průběh vymírání
V současné době je již plně prokázáno, že před 66 miliony let do povrchu naší planety narazil zhruba 10 až 15 kilometrů velký asteroid, jenž dopadl do oblasti současného Mexického zálivu a vyvolal celosvětovou ekologickou krizi, která vyhubila zhruba 75 % tehdejších druhů Feignon, J.-G.; et al. (2022). Search for a meteoritic component within the impact melt rocks of the Chicxulub impact structure peak ring, Mexico. Geochimica et Cosmochimica Acta. doi: https://doi.org/10.1016/j.gca.2022.02.006Pope, K. O.; et al. (1997). Energy, volatile production, and climatic effects of the Chicxulub Cretaceous/Tertiary impact. Journal of Geophysical Research. 102 (E9): 21645–21664.. Dopad musel zpočátku vyvolat přinejmenším regionální katastrofu v okruhu mnoha stovek kilometrů, pravděpodobně však přivodil globální následky pro celý tehdejší ekosystém.Senel, C. B.; et al. (2023). Chicxulub impact winter sustained by fine silicate dust. Nature Geoscience. 16 (11): 1033–1040.https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-pred-66-miliony-let-nastal-soudny-den-ktery-rozhodl-i-o-nasem-osudu-66640 K dopadu asteroidu došlo pravděpodobně na přelomu astronomického jara a léta (na severní polokouli, konkrétně v období dubna až června).https://www.nature.com/articles/s41586-022-04446-1 – The Mesozoic terminated in boreal spring Nasvědčují tomu rozbory aktivity hmyzu a ryb na lokalitě Tanis v Severní Dakotě.DePalma, R. A.; et al. (2021). Seasonal calibration of the end-cretaceous Chicxulub impact event. Scientific Reports. 11: 23704. doi: 10.1038/s41598–021–03232–9 During, M. A. D.; et al. (2022). The Mesozoic terminated in boreal spring. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-04446-1 Podle některých vědeckých studií byl dopad pro tehdejší biosféru velmi smolný a nešťastný, protože asteroid se trefil do pouhých 13 % zemského povrchu s vysokým obsahem uhlovodíků a síry, které po vzedmutí vytvořily neprostupnou clonu proti slunečnímu záření a vyvolaly celosvětové drastické ochlazení, jež zdecimovalo i tu malou část života, jež dokázala ustát bezprostřední účinky dopadu. Pokud by asteroid dopadl do zbylých 87 % povrchu planety, nemusely být následky tak katastrofální. Kunio Kaiho & Naga Oshima (2017). Site of asteroid impact changed the history of life on Earth: the low probability of mass extinction. Scientific Reports 7, Article number: 14855. doi:10.1038/s41598–017–14199-xhttps://phys.org/news/2017-11-analysis-chicxulub-asteroid-struck-vulnerable.html
Časová osa dopadu asteroidu a následných událostí Před dopadem náhled|Těsně před dopadem mohl blížící se asteroid na večerní obloze tehdejší Evropy vypadat podobně jako planeta Venuše. Blížící se asteroid byl na obloze pozorovatelný až posledních 48 hodin před dopadem. Večer, po západu slunce, byl při pohledu směrem na západ viditelný nízko nad obzorem jako bod připomínající planetu nebo jasnější hvězdu. Vzhledem k tomu, že k zemi byl natočený převážně svojí od slunce odvrácenou stranou, byla ze země vidět jen jeho malá část a i z tohoto důvodu byl na obloze naprosto nepatrným a nejspíše i velkou část posledního dne zcela neviditelným objektem. Pro srovnání: Měsíc, jehož oběžnou dráhou asteroid při své rychlosti přibližně 70 tisíc kilometrů za hodinu prošel pět až šest hodin před nárazem do Země, je 200krát větší.
Teprve až těsně před svým dopadem se asteroid začal odlišovat od na nebi obvyklých objektů. Nejlépe ho bylo vidět na večerní obloze v Africe a Evropě. Údajně se hodně podobal večernici (planetě Venuši objevující se v určitých částech roku na obloze krátce po setmění). Pro běžného pozorovatele byl vidět jako bod na obloze, jenž pevně stojí na místě. To se však těsně před dopadem začalo měnit. Tento bod se začal velmi pozvolna pohybovat směrem k obzoru. Jeho pohyb byl snadno pozorovatelný pouhým okem a stával se postupně čím dál rychlejším. Až postupně během několika minut přeletěl oblohou a zmizel za obzorem. K místu dopadu asteroid mířil ze severovýchodu, tedy od Evropy, a dopadl na zem pod úhlem 45 až 60 stupňů.Collins, G. S.; et al. (2020). A steeply-inclined trajectory for the Chicxulub impact. Nature Communications, 11, Article number: 1480. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-15269-x
Dopad Ač měl samotný asteroid velikost jen 15 kilometrů, následky jeho dopadu byly mimořádně ničivé. V místě dopadu došlo ke generování extrémních teplot a tlaků a vznikla také silná šoková vlna, která měnila fyzikální povahu horniny v okruhu stovek kilometrů.Matthias Ebert, Michael H. Poelchau, Thomas Kenkmann & Bennet Schuster (2020). Tracing shock-wave propagation in the Chicxulub crater: Implications for the formation of peak rings. Geology. doi: https://doi.org/10.1130/G47129.1 V následujících vteřinách nastala ohromná exploze, jenž vytvořila obrovskou ohnivou kouli o velikosti (do výšky nad zemský povrch a v průměru) 200 až 500 kilometrů. Současně vzniklá tlaková vlna způsobená dopadem měla rychlost zhruba 4,5 km/s. Až do míst, kam zakřivení zemského povrchu umožňovalo vidět tuto ohnivou kouli a zejména její naprosto oslepující září srovnatelnou s výbuchem atomové bomby, tedy přibližně do okruhu 1500 km, bylo všechno okamžitě spáleno. V těchto oblastech mimořádně intenzivní světlo, nesrovnatelně více spalující než to sluneční, způsobilo každému živému tvorovi, jenž je mu byl vystaven, okamžité popáleniny. Krátce po skončení této mohutné exploze v okolí až tisíců kilometrů od místa dopadu začal v podobě meteoritů Zemi bombardovat veškerý materiál vyvržený explozí do vesmíru. Odhaduje se, že se jednalo o 200 tisíc kubických kilometrů různých hornin, včetně těch ze samotného asteroidu. Sanford, J. C., J. W. Snedden, and S. P. S. Gulick (2016), The Cretaceous-Paleogene boundary deposit in the Gulf of Mexico: Large-scale oceanic basin response to the Chicxulub impact, J. Geophys. Res. Solid Earth, 121, 1240–1261, doi:10.1002/2015JB012615 Pro zbytek světa představovala zkázu ovšem jiná věc: Mohutná mračna vypařených hornin stoupala do nebe a následně i do vesmíru rychlostí kolem 2,3 km/s. A právě tato mračna se stala tím nejničivějším následkem dopadu.
V Evropě byl tou dobou zatím zdánlivě poklidný večer, aniž by cokoliv nasvědčovalo tomu, co se stalo na druhé straně Atlantského oceánu. První efekt, který Evropa jakožto i zbytek celého světa zaznamenala bylo třicet minut po dopadu přicházející zemětřesení o intenzitě IV až VI na Mercalliho stupnici. Tím ovšem vše teprve začínalo. Během dopadu asteroidu bylo vyvrženo do vesmíru ohromné množství hmoty. V místě, které zasáhl, byla tak vysoká teplota, že veškeré horniny včetně asteroidu samotného se doslova vypařily, a poté, co se tato vypařená hmota vykatapultovala silou exploze do vesmíru, přešla zde do skupenství prachu s částicemi velikosti zrn písku. náhled|Atmosféra se vlivem částic vracejících se z vesmíru rozžhavila do takové míry, že obloha zářila rudou barvou.