Abaka je vlákno z listů banánovníku textilního (Musa textilis) pěstovaného převážně na Filipínách. náhled|250px| Vlákno abaky 40 x zvětšené
Pěstování a sklizeň Kmen banánovníku dosahuje až 6 metrů výšky a asi 5 cm tloušťky. Rostlina má kolem 20 listů, z jejichž žilek se získávají až dva metry dlouhá vlákna. Žilky se zbavují pochev ručním nebo strojovým loupáním (dekortikátor) a suší na slunci. Čistým, suchým vláknům se pak obvykle říká manilské konopí (protože přes přístav ve filipínské Manile se dopravuje skoro celá světová produkce tohoto materiálu; seté konopí je na rozdíl od manilského lýkové vlákno).Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str. 315-321 Ze 100 kg listů se získává 1,5-3,5 kg vláken.
Vlastnosti Vlákno sestává z 84 % celulózy a 5 % ligninu. Délka vláken (na prodej) = 100-200 cm, tloušťka/průměr 150-260 µm, specifická hmotnost = 1,5 g/cm³, tažnost (do přetrhu) 7,8-8 %, tažná pevnost 980 N/m², navlhavost 5,8 %, odolnost proti účinkům mořské vody.
Výroba a použití Ve 2. dekádě 21. století dosáhla celosvětově průměrná roční sklizeň cca 80 tisíc tun s výnosem 125 milionů USD, na které se podílely Filipíny s téměř 90 %. Více než 80 % vláken se používalo na výrobu papíru, na textilní výrobky asi 12 % abakových vláken tj. řádově 10 tisíc tun ročně.
Výroba příze Abaková vlákna se údajně mohou spřádat podobnou technologií jako např. sisal. Ve světě však není známý žádný praktický příklad zpracování tímto způsobem. Tanagak je monofilní příze zhotovená svazováním jednotlivých vláken cca 2 metry dlouhých. U nejjemnějšího vlákna (150 µm = 26,4 tex) připadá na váhu 1 kg cca 25 km příze, ve které jsou vlákna spojena cca 12 tisíci uzly. K výrobě tanagaku patří urovnání svazku sušených vláken, česání/kartáčování a svazování/spojování konců vláken uzlíky. Jedna vazačka může vyrobit denně 0,5 kg příze (podle jiných údajů 1 kg za týden). Kilogram sušených vláken se prodává za cca 2 €, tanagaková příze má hodnotu cca 8 €/kg.
Ve 2. dekádě 21. století byla na Filipínách zaznamenána roční výroba tanagaku kolem 3,5 tun. V roce 2014 byl plánován projekt racionalizace sklizně abaky a výroby příze tanagak, která se měla zvýšit na 14,4 ročních tun. Projekt měl být financován Světovou bankou a zčásti filipínskou vládou celkovou částkou 750 tisíc €. Týkal se 6 výrobních družstev se 370 členy ve filipínské provincii Sarangani. V rámci projektu se měla např. zvýšit produktivita vazačky tak, že by vyrobila kilogram příze za den (což odpovídá výkonu nejméně 25 uzlů za minutu). O realizaci tohoto projektu nebylo do roku 2022 nic publikováno. V roce 2015 byl konstruován a jako prototyp odzkoušen jednoduchý stroj na výrobu příze z jednotlivých abakových vláken obeskaných polyesterovým filamentem. Stroj v ceně cca 1500 € měl produkovat asi 2,5 kg příze za den. O použití stroje v praxi není nic známo. Papírová příze na surovinové bázi abakových vláken. Švýcarská firma QWSTION vyvinula ve spolupráci s tchajwanskou společností Tainan ve 2. dekádě technologii výroby příze a tkanin na tomto principu. Údaje o technice a množství výroby nebyly dosud publikovány.
Tkaniny z abaka Téměř všechny tkaniny z abaka se vyrábějí na ručních stavech technikou t'nalak na horizontálních stavech (vzorováním pod údajným vlivem mystických představ, z jednotlivých vláken barvených na způsob ikat) technikou sinamay tkaní svazků vláken (viz galerie) Tkaniny z papírové abakové příze se vyrábějí na bezčlunkových strojích jako plátna nebo popelíny s hmotností cca 250 g/m²..
Výroba provaznického zboží je už od konce 20. století stále více omezována konkurencí syntetických výrobků.
Speciální papír Více než 80 % manilského konopí se používá na výrobu speciálního papíru (filtry, bankovky atd.).
Recyklované manilské konopí Filament z recyklovaného manilského konopí Filament z abaky se nabízí jako příze na ruční práce. Je to příze z recyklovaných abakových zbytků a podřadných vláken vyrobená na způsob viskózového filamentu, označovaná také jako banánová nebo palmová příze.
Varianta abaky Phormium je vlákno z listů Phorrmium temax. Materiál je podobný abace ve vlastnostech a zpracování. Vlákno je až 3 m dlouhé, jemnější a měkčí než abaka. Rostlina pochází z Nového Zélandu, kde se vlákna také spřádají a příze se používá hlavně na šňůry a lana. Údaje o rozsahu produkce nejsou publikovány.Sarkar/Tortora/Johnson: Fairchild Dictionary of Textiles, 9th Edition, Bloomsbury Publishing 2022, ISBN 978-1-5013-6670-3, str. 355
Související články Banánovník textilní, Rostlinná textilní vlákna, Sisal,
Galerie abaky Sklizeň a dekortikace abaky
Textilní zpracování abaky
Reference
Literatura Kiessling/Matthes: Textil-Fachwörterbuch, Berlin 1993, Franck: Bast and other plant fibres, Woodhead Publishing Ltd., Cambridge 2008, Registered in England No. 2395953 Robinson: Abaca: A Cordage Fiber, U.S. Department of Agriculture 1953, digit. 2016-07-21
Externí odkazy
Abaca Fiber (Manila Hemp)
Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Rostlinná vlákna z listů