Věra Jičínská, křtěná Veronika Alma Laura (3. července 1898 PetřkoviceMatriční záznam o narození a křtu – 27. března 1961 Praha) byla česká malířka, grafička a fotografka.

Život

Mládí Věra Jičínská se narodila 3. července 1898 v Petřkovicích, které jsou od roku 1976 součástí Ostravy. Její otec Jaroslav Jičínský byl vrchním báňským radou a matka Gisela rozená Spothová měla velký vliv na budoucí uměleckou kariéru své dcery. Měla o dva roky starší sestru Jarmilu a o šest let mladšího bratra Jaroslava. Věra Jičínská pocházela z významných rodin s hornickou tradicí, ve kterých ale nechyběly umělecké sklony. Její dědeček z otcovy strany Vilém Jičínský byl důlním inženýrem, ale zajímal se také o umění. Absolvoval dva semestry architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, než se definitivně rozhodl pokračovat v rodinné tradici práce v důlním průmyslu.ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf

Dětství a dospívání Věry Jičínské bylo spojeno s okolím Brna. Jaroslav Jičínský se v roce 1901 stal ředitelem Rosické báňské společnosti a rodina se přestěhovala do obce Boží požehnání (dnešní Zastávky u Brna). V roce 1909 nastoupila na dívčí lyceum Vesna, kde v roce 1916 složila maturitní zkoušku. Studium na Vesně jí dalo na tehdejší dobu pro ženu velmi dobré vzdělání. Studovala také kreslení nebo dějiny umění, pro další studia ji byly užitečné také jazyky, němčiny a francouzštiny. Při studiu docházela na soukromé hodiny kresby k akademickému malíři Vojtěchu Doležilovi. Z jejich pozdější korespondence lze vyčíst, že Jičínskou a jejího manžela pojilo s Doležilem pevné přátelství. Věra Jičínská si dlouho po ukončení školy udržovala spojení s Vesnou, spolek finančně podporovala a spolupracovala zvláště s Růženou Schützovou, která vedla spolek od roku 1919.

V roce 1913 získal Jaroslav Jičínský místo ředitele dolů v Pécsi (Pětikostelí) v Uhrách. Věra Jičínská během svých studií v zahraničí svou rodinu v Pécsi často navštěvovala.

Studium výtvarného umění v zahraničí V průběhu první světové války v roce 1916 nastoupila Věra Jičínská na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze po neúspěšných zkouškách na vídeňskou akademii. Nejprve absolvovala všeobecný základ a nato nastoupila do grafické speciálky Františka Kysely. Ve stejném čase navštěvovala kurzy krajináře Ferdinanda Engelmüllera. Poté v letech 1922–1923 studovala v Mnichově na Kunstgewerbeschule u profesora Fritze Helmutha Ehmckeho. Již tehdy začala snít o Paříži, a tam v roce 1923 odcestovala. V Paříži pobývala až do roku 1931. Studovala na soukromé Académie moderne u Othona Friesze, kde přišla do styku s kubismem. V následujících letech prošla studiem Fernarda Légera a Andre Lhoteho. Škola, kterou prošla u Andre Lhoteho a ve které byla nejdéle, byla náročná. Přestože její učitel nestrpěl odchylky z vlastního pojetí obrazu, vyžadoval od svých žáků svůj řád malby, Věra Jičínská neustrnula ve vlastním uměleckém rozvoji. Nicméně jsou na jejím díle patrné známky jeho vlivu.

Během roku 1925 se Jičínská podílela na přípravě československého pavilonu pro Mezinárodní výstavu dekorativního a průmyslového moderního umění v Paříži.

Při svých zahraničních cestách navázala mnohá přátelství s dalšími malíři, ale i jinými umělci. V Mnichově se seznámila s malířkou Hanou Bernkopfovou (Hladíkovou), v Paříži s celou skupina českých umělců – Martou Jiráskovou, Františkem Muzikou, Mary Duras, Janem Zrzavým, Bohuslavem Martinů atd.

Věra Jičínská se 15. listopadu 1930 v Paříži vdala za akademického malíře Prokopa Laichtera (1898–1975), syna nakladatele Jana Laichtera. Prokop Laichter byl jejím spolužákem z Uměleckoprůmyslové školy. Byla jeho druhou manželkou a společně měli jedinou dceru Danu Görnerovou-Laichterovou, která se narodila 4. května 1937. V roce 1931 Věra Jičínská opustila Paříž a vrátila se zpět do Československa.

Zpátky v Československu Přestože se Věra Jičínská po roce 1931 usadila natrvalo v Praze, letní měsíce trávila na chatě v Orlických horách a často cestovala. Cestováním ostatně trávila čas již za studií v Paříži, kdy s přáteli podnikala cesty po Francii, Anglii, Skotsku, Španělsku nebo Belgii. Po přesunu do Prahy procestovali s manželem velkou část Slovenska, kde se Jičínská věnovala také fotografování. V roce 1936 navštívila také Polsko a Rusko.

Spolu se svým manželem měla zařízený byt s ateliérem v Laichterově domě, který si nechal postavit její tchán na pražských Vinohradech podle návrhu Jana Kotěry.

Vlastními fotkami i kresbami doplňovala své vlastní novinové články. Spolupracovala například s deníkem Prager Presse nebo časopisem Rodina.ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf

Po komunistickém převratu v roce 1948 její rodina přišla o majetek a Jičínská našla uplatnění v družstvu umělecké výroby, pro které navrhovala užitkovou a dekorativní keramiku, propagační a upomínkové předměty. V roce 1952 se s ní při restaurátorských pracích zřítilo lešení a těžce se zranila. Následky úrazu postupně snižovaly její umělecké a pracovní možnosti.

Věra Jičínská zemřela 27. března 1961 v Praze. Je pohřbena v hrobce rodiny Laichterů v Dobrušce.

Nadační fond Věry Jičínské Nadační fond Věry Jičínské byla založen 15. září 2015 v Rychnově nad Kněžnou z popudu její dcery Dany Görnerové-Laichterové a jejího manžela Jiřího Görnera. Nadační fond podporuje a realizuje akce s cílem rozvíjet odkaz a popularizovat dílo Věry Jičínské, a to v Čechách i v zahraničí, především ve Francii, Německu, Maďarsku a na Slovensku.

Dílo První dochovaná kresba Věry Jičínské pochází z roku 1915. Jedná se o velikonoční pozdrav zaslaný z Rakouska, kde pobývala na rekonvalescenci po zápalu plic.ZLÁMALOVÁ, Barbora: Meziválečná tvorba malířky Věry Jiřínské. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Brno 2002. Dostupné na: https://www.verajicinska.com/Foto/Archiv/7/10/0/26/6/v1/jicinska.pdf

První dochované obrazy svědčí o vlivu purismu a kubismu. Nejvíce její pařížskou tvorbu poznamenal André Lhote. Pod jeho vlivem se po roce 1925 postupně odpoutala od kubizujících tvarů a začala malovat v duchu neoklasicismu. Námětově v její tehdejší tvorbě převládaly především ženské akty. Kolem roku 1930 se na jejích obrazech zintenzívnila barevnost a uvolnily tvary, což bylo předzvěstí radikální proměny její tvorby, která nastala po roce 1931, kdy se vrátila do Čech. Některé obrazy z roku 1935 se pohybují na pomezí abstrakce.

Po návratu do Československa se u ní znovu začala objevovat barva jako hlavní prvek obrazové představy a skladby. Prostředí Čech se také stalo častým motivem jejích obrazů. Zobrazovala Český ráj, Dobrušsko, Trutnovsko, Písecko a nezřídka také Prahu.

Tematické náměty její celoživotní práce byli ženský akt, mateřství, exotismy a tanec.

Největší sbírku děl Věry Jičínské vlastní v současné době Vlastivědné muzeum v Dobrušce, kam se díla dostala díky daru od Prokopa Laichtera na konci 60. let 20. století. Jsou zastoupeny všechny techniky, kterými Jičínská v průběhu let tvořila (grafika, kresby uhlem a barevnými křídami, pastely, akvarely, či oleje) a také je znatelný vliv východních Čech v jejím díle. Některá díla jsou inspirována krajinou Orlických hor i Dobruškou. Další větší soubor je spravován Nadačním fondem Věry Jičínské.

Výstavy Zde je uveden chronologický přehled významných výstav Věry Jičínské:

1925 – salon Des Indépendants, Paříž 1926 – Souborná výstava Věry Jičínské – Nemzeti Szalon, Budapešť 1927 – Věra Jičínská: Souborná výstava – Alšova síň Umělecké besedy, Praha 1936 – Souborná výstava Věry Jičínské – Galerie SVU v hotelu Passage, Brno 1941 – Věra Jičínská – Topičův salon, Praha 1942 – Věra Jičínská – Pavilon Aleš, Brno 1943 – Věra Jičínská – Dům umění, Ostrava 1943 – Věra Jičínská – Městské muzeum, dnes Muzeum východních Čech, Hradec Králové 1947 – souborná retrospektivní výstava – Vlastivědné muzeum v Dobrušce 1988 – Český neoklasicismus dvacátých let II: Mezi klasickým řádem a selankou – Galerie hlavního města Prahy, Praha

Obrazy Odraz: 1936, olej Žlutý interiér: 1936, olej Ženský půlakt (Lydia Wisiaková): 1927, olej Portrét z profilu: olej Tuláci: 1932, olej, 64 cm × 79,5 cm Dívka s rezavými vlasy : 1930, pastel Bretaňské domy: 1929, olej Pařížské střechy: 1923, olej Podzimní akord II: 1936, olej Postavy v krajině: 1934, olej, 65 cm × 115 cm Na nábřeží: 1942, pastel, výřez pasparty 50 cm × 73 cm, celkově 74 cm × 97 cm Orient: 1926, olej, 73,5 cm × 60 cm, s rámem 85,5 cm × 71 cm Děvčátko: 1928, pastel, 62,5 cm × 35,5 cm, s rámem 69 cm × 41,5 cm Portrét mulatky: 1928, olej Nábřeží v Londýně: 1926, olej Krystaly: 1935, olej Ležící akt: 1929, olej Alexandr Sacharov ve Fantastické burlesce: 1932, olej Mlha: olej Stojící ženský akt: 1926, olej Portrét mulatky: 1929, olej Pierre Maurele: 1928, pastel Dívka s rezavým copem: 1927, olej Pohled z mého ateliéru: 1927, olej V cirkuse: 1933, olej Děvče z Martinique: 1928, olej Lydie Wisiaková: pastel Harmonikář: 1924, pastel Půlakt dívky z Martinique: 1928, olej V Dobrušce: 1944, pastel, tužka, 27,5 cm × 41,5 cm Stvoření světa: 1935, olej Portrét tanečnice Lydie Wisiakové: 1930, olej Mulatka: 1927, olej Z Francie: olej, 50 cm × 60 cm Portrét dívky: 1939, olej, olej na překližce, 32 cm × 28 cm Vánoční kapr: 1859, linoryt, 14 cm × 9,5 cm Zátiší: 1946, olej, 30,5 cm × 40,5 cm Archeron: 1936, pastel, 31,5 cm × 38,5 cm Akt: 1936, 54 cm × 37 cm Čtenářka: olej, 60 cm × 46 cm Pradleny: 1934, olej, 81 cm × 60,5 cm Nahá dívka: 1928, pastel, 46 cm × 55 cm Na Cestě: 1928, olej, 41 cm × 32,5 cm Princezna Abriza: 1936, pastel, 48,8 cm × 32,4 cm Akt: 1926, pastel, 50 cm cm × 27,3 cm Acheron: 1936, pastel, 31,5 cm × 38,5 cm Objetí: 1936, pastel, 48,0 cm × 31,6 cm Prodavačka ovoce: 1933, pastel, 39,5 cm × 42,5 cm Portrét: 1936, pastel, 52,5 cm × 44,3 cm Chodec (Les ombres: Un marcheur): olej, 81 cm × 54 cm Dívka: 1926, olej, 73,0 cm × 54,0 cm Melancholická krajina: 1936, olej, 60 cm × 81,5 cm Kostel sv. Václava z Domašínské ulice Akt Portrét Obraz Menhiry Pohled z okna pařížského ateliéru V ateliéru Kompozice s pěti ženskými akty: 1924–1925, olej na plátně Pohled z mého ateliéru: 1925, olej na plátně Zátiší s ovocem a novinami: 1926, olej, plátno na kartonu Londýn: 1926, pastel na papíře Zátiší s citróny: 1926, olej na plátně Z Edinburghu: 1926, dřevoryt na japanu Žena s odhaleným ňadrem (Lydia Wisiak): 1929, olej na plátně Podobizna mladšího bratra Udaye Shankara Rajendry Uday Shankar (Tanec zaklínače hadů): 1934, olej na plátně Dandulína (Spáč): 1938, pastel na papíře Hrnčířský trh na Kampě: 1941, tužka a barevné křídy na papíře Kytice z Říček: 1960, barevné křídy

Odkazy

Reference

Související články České a moravské malířky portrétů České malířky a sochařky v Paříži

Literatura Barbora Zlámalová, Jan Zrzavý a Věra Jičínská: zpráva o přátelství (Dopisy a vzpomínky z pozůstalosti zapomenuté malířky), Umění XLIX, 2001, 3/4, s. 321–333. Barbora Zlámalová, Meziválečná tvorba malířky Věry Jičínské (Diplomová práce) Seminář dějin umění FF MU v Brně, 2002, 260 s. (obsahuje detailně zpracovaný katalog malby a kresby Věry Jičínské) Jaroš, Karel, Lockerová, Milena, Hromek, Martin, Pařížské roky Věry Jičínské = Věra Jičínská's years in Paris = Les années parisiennes de Věra Jičínská: 1923-1931. 1. vydání. Rychnov nad Kněžnou: Nadační fond Věry Jičínské, Arbor vitae, 2018. 63 s. Katalog k výstavě v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou Pařížské roky Věry Jičínské 1923 – 1931, autor Karel Jaroš. Pachmanová, Martina. Věra Jičínská. Hradec Králové: Galerie moderního umění, 2023. ISBN 978-80-87605-84-4.

Externí odkazy

Biografie