Jan Slavomír Tomíček (16. července 1805 Horní Brannáhttps://www.vychodoceskearchivy.cz/apu/9b6427bd-bfe9-4e74-baa6-082712efc3cb/dao/9b6427bd-bfe9-4e74-baa6-082712efc3cb/file/9021c2f2-73ae-44e0-b711-5e86aa593d63 – 28. dubna 1866 Praha) byl český spisovatel, novinář, historik a národopisec.
Život Jan Slavomír Tomíček se narodil 16. července 1805 v Horní Branné do rodiny tkalce Ignáce Tomíčka a jeho manželky Veroniky, rozené Bracháčkové. Vystudoval gymnázium v Jičíně, studia filosofie v Praze nedokončil. V revolučních letech 1848–1849 se stal členem Národního výboru a členem výboru Slovanské lípy. V té době mu také byla prozatímně svěřena katedra českého jazyka na univerzitě. Profesorského místa, o které se ucházel od roku 1854 nedosáhl. Zemřel náhle na mrtvici, bez rodiny.
Dílo vpravo|náhled|250px|J. S. Tomíček, Děje anglické země
Časopisecké příspěvky Jan Slavomír Tomíček patřil k družině časopisu Čechoslav, psal i do Světozoru (vydávaného Šafaříkem) a roku 1834 se stal redaktorem Pražských novin (kam jej pozval Čelakovský. Kritika ruského cara, pocházející od svobodomyslného Tomíčka,http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/344291-tomicek-jan-slavomir-spis-cesky stála Čelakovského místo.) Psal i do dalších časopisů a překládal. Vydal řadu knih, z nichž zvláště Doba prvního člověčenstva (Matice česká, 1846) vzbudila pobouření cenzury a pražského arcibiskupa svou údajnou protináboženskostí a ohrozila existenci nakladatele.
Když od roku 1833 převzal Josef Kajetán Tyl redigování Květů, tvořil je zpočátku sám, jeho jediným přispěvatelem byl Tomíček.
Kritika Máchova Máje V povědomí národa přežívá jako ten, jenž v České wčele publikoval roku 1836 pověstný odsudek Máchova Máje. Citována jsou zejména Tomíčkova slova:
Tomíček nebyl sám, kdo Máchův Máj v době vzniku kritizoval. Učinil tak ve stejném roce i Josef Kajetán Tyl a Josef Krasoslav Chmelenský (i když s větším pochopením pro Máchovo básnictví). Podle Vojtěcha Jiráta „šlo o střetnutí dvou velkých proudů určujících tvář devatenáctého století – o střetnutí proudu individualistického s proudem, který včleňoval básníka do pospolitosti...“
Překlady Překládal z ruštiny, např. A. S. Puškina nebo I. S. Turgeněva.
Knižní vydání Slowanka: sbjrka národnjch powěstj, 1833 Básně od Jana Slavomíra Tomíčka, 1840 Doba prwního člowěčenstwa, aneb, Auplnější wylíčení stawu prwního pokolení lidského, 1846 (kromě používání w a au jedna z prvních knih psaných modernějším pravopisem a méně květnatým, "obrozensky šroubovaným" stylem) Obrazy swěta, čili, Popsání rozličných národů, jejich života způsobů, obyčejů, mravů atd., jakož i rozličných krajin na naší zemi, 1846–7, 5 sv. Kawkaz, 1848 Česká mluvnice nově vzdělaná 1849, znovu 1863 Děje anglické země, 1849 Děje Španělské, 1850 Pravopis český dle ústrojnosti českého jazyka, 1850 Lehrbuch der böhmischen Sprache für Deutsche, 1851, 1855 Praktický úvod k rychlému a snadnému naučení se české řeči (Praktischer Lehrgang zur schnellen und leichten Erlernung der böhmischen Sprache), 1854
Odkazy
Reference
Literatura MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. . S. 966–968. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 25. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 995 s. cnb000277218. S. 548–549. Dostupné online
Externí odkazy
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Narození v roce 1805 Kategorie:Úmrtí v roce 1866 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Horní Branné Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Historikové 19. století