thumb|Továrna Velímská Praha, plakát z konce 19. století
Kávoviny (označované také jako kávové náhražky nebo kávové surogáty) jsou nápoje – nahrazující kávu bez obsahu kofeinu. Kávoviny byly odedávna využívány především z důvodů ekonomických, dále i zdravotních, v některých náboženských společnostech z důvodů askeze, nebo jen proto, že káva není na trhu dostupná.
Historie Náhražky kávy se objevily již ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Do Evropy byla náhražka kávy z cikorky zavedena za třicetileté války v Holandsku. Ke všeobecnému rozšíření došlo v období napoleonských válek, kdy vázl námořní obchod s dovozem pravé kávy z kolonií. V celé Evropě, tedy i v českých zemích se pila cikorka, melta nebo nejčastěji směs s podílem praženého obilí, sladu, fíků a jiných ovocných plodů. Náhražka kávy ze žaludů byla též známa a v prodeji již v 19. století.
Sortiment a znalosti o výrobě podávají technologické příručky z 19. století.František Alois HORA: Technologie, Vídeň 1862, s. 50–82 (česky) Prodávaly se zejména během obou světových válek.
V období rozvoje instantních nápojů v 70. letech 20. století se kávoviny v prášku staly důležitým obchodním artiklem, distribuují se takto dosud nejen do obchodů, ale i v automatech. Většina průmyslově vyráběných kávovin není jednodruhová, ale ze směsi. Jako jednodruhová bývala v historii inzerována žitná káva nebo káva fíková. V české historii většina závodů uváděla všechny kávoviny, například Pečecká továrna na kávoviny Antonína Kosteleckého sídlící v 1. polovině 20. století v Pečkách, nebo byla jejich produkce pouze doplňkem k výrobě kakaa, čokolády či cukrovinek, například ve firmách Velimská v Praze nebo Jordan & Timaeus v Děčíně-Podmoklech.
Využití Kávoviny jsou někdy používány k přípravě jídel určených dětem nebo lidem, kteří se běžné kávě vyhýbají, především pro obavy z účinků kofeinu, či z jiných důvodů.
Některé kulinářské tradice, jako například korejské, obsahují nápoje z pražených obilných zrn namísto kávy či čaje. Tyto nemají kávu nahrazovat, ale jsou chápány jako běžné horké nápoje.
Složení Kávoviny se nejčastěji připravují pražením nebo vývarem různých obilných zrn nebo ovocných plodů. Mohou to být: mandle, žalud, chřest, slad ječmen, bukvice, řepa červená, mrkev, čekankový kořen, kukuřice, bavlníkové semínko, pampeliškový kořen, fík, ibiškový kořínek, hrách, tomelové semínko, bramborová slupka, žito, pšeničné otruby. Cikorka je pražený čekankový kořen – viz samostatné heslo.
Příprava Některé komerčně dostupné směsi jsou práškové konzistence a ve vodě rozpustné. Některé kávoviny, jako například cikorka, jsou mlety a vařeny stejně tak jako káva. Některé náhražky kávy, jako pražené ječné obilky, jsou ponechány vcelku, a poté vařeny a máčeny jako čaj.
Galerie
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Související články Bikava Caro Vitakáva
Externí odkazy
Kategorie:Nealkoholické nápoje Kategorie:Kávoviny