Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník (v jízdním řádu pro cestující rozdělená na trať Praha – Rakovník s číslem 120 a větev Lužná u Rakovníka – Chomutov jako 124) je převážně tvořena tratí bývalé Buštěhradské dráhy o délce 130 kilometrů z Prahy do Chomutova, a 9 kilometrů z Lužné u Rakovníka do Rakovníka, která v úseku Praha–Kladno vedla z velké části ve stopě bývalé lánské koněspřežky. Charakterem území, kterým vede, a charakterem provozu ji lze v úseku Praha–Kladno považovat za typickou příměstskou železnici, čemuž odpovídá i to, že je v tomto úseku již od roku 1996 integrována v PID. Nyní je v PID integrována až do Rakovníka resp. Žatce.
Historie Předchůdcem trati byla v úseku Bruska (dnešní Praha-Dejvice) – Kladno – Stochov od roku 1830 lánská koněspřežka, historicky druhá veřejná železnice v kontinentální Evropě, o rozchodu kolejí 1120 mm. Roku 1846 obdržel kníže Karel Egon II. z Fürstenberka, majitel lánských lesů, padesátileté císařské privilegium pro stavbu odbočné trati k buštěhradským dolům a při té příležitosti požádal o povolení přestavět stávající dráhu na parní pohon a na normální rozchod a napojit ji v Praze na podmokelskou Státní dráhu. V důsledku revoluce roku 1848 byl projekt odložen. Kladenské uhelné těžařstvo prosazovalo raději dráhu z Kladna do Kralup. Teprve 20. listopadu 1855 získala koncesi pro provoz pražsko-lánské koněspřežky „Buštěhradská železniční společnost“, v níž byly kapitálově zastoupené těžařské společnosti, a Fürstenberk byl donucen postavit i trať do Kralup. Roku 1863 (provoz zahájen 4. listopadu) byla dráha přestavěna na normální rozchod a parní provoz a roku 1866 prodloužena přes tunel ve Stromovce na nádraží Bubny. Od této přestavby se trati říkalo Buštěhradská dráha. Z Kladna dál směrem na Chomutov a Rakovník byla trať budována v letech 1869 až 1871.popis tratě na ŽelPage Zestátněna byla roku 1923.
Uvádění v knižním jízdním řádu Po mnoho let byl úsek Praha–Kladno ve veřejném jízdním řádu součástí tratě číslo 12, později 120, v trase Praha – Kladno – Žatec – Chomutov. Od 9. prosince 2007 byl úsek Lužná u Rakovníka – Chomutov převeden k trati 124 a naopak dosavadní úsek trati 124 Lužná u Rakovníka – Rakovník byl připojen k trati 120. Současně byl od prosince 2007 v jízdním řádu úsek Praha – Kladno označen jako linka S5 systému Esko, rychlíky a spěšné vlaky na trati byly značeny do roku 2016 jako linka R5, od roku 2017 jsou rychlíky označeny jako linka R24 Ministerstva dopravy a spěšné vlaky jako linka R45, od roku 2014 jsou osobní vlaky Kladno – Rakovník značeny jako linka S50 a od roku 2018 jsou vlaky v úseku Rakovník – Deštnice značeny jako linka S51, vlaky (Rakovník –) Lužná u Rakovníka – Jirkov pak v systému DÚK jako linka U14.
Trasování náhled|vlevo|Masarykovo nádraží, stavědlo 4 Trať vychází z pražského Masarykova nádraží společně s tratí na Kralupy nad Vltavou po Negrelliho viaduktu. Ihned za mostem se tratě dělí a následuje stanice Praha-Bubny. Po dobu rekonstrukce mostu v letech 2017 až 2020 byla nad stanicí metra Vltavská zřízena provizorní zastávka Praha-Bubny Vltavská, kde v té době začínaly (a končily) všechny vlaky. Z nádraží Bubny pokračuje trať směrem k výstavišti do zastávky Praha-Výstaviště, za kterou končí dvoukolejný úsek. Poté, co trať vystoupá Stromovkou, kde prochází též krátkým tunelem, následuje stanice Praha-Dejvice, kde je též přestup na stanici metra Hradčanská. Zástavbou pokračuje trať přes Veleslavín, kde je též přestup na metro, a do Ruzyně. Odtud vede trať poli a kolem letiště do Hostivice. Z Hostivice pokračuje trať zemědělskou krajinou směrem na Kladno.
náhled|vlevo|Negrelliho viadukt, pohled ke Karlínu
Z Kladna pokračuje trať lesy za Kamenné Žehrovice, kde opět přechází do osídlené krajiny, kde se nachází stanice Stochov, kam jezdíval prezident Masaryk, když cestoval do Lán. Před Novým Strašecím prochází trať druhým tunelem. Od Nového Strašecí vede opět lesy až do Lužné u Rakovníka, kde se nachází železniční muzeum. Zde se trať větví, jedna větev míří do Rakovníka, zatímco druhá se obrací směrem k severozápadu na Chomutov.
náhled|vlevo|Lužná u Rakovníka – rozcestí tratí do Rakovníka a Chomutova
Chomutovská trať pokračuje krajinou značně zemědělsky využívanou, zejména ke pěstování chmele, přes stanici Krupá. Za Milostínem trať beze spojení kříží trať Rakovník–Most a pokračuje směrem k Deštnici a Měcholupům. Za Měcholupy následuje několik nevyužívaných zastávek a po nich již trať přichází do Žatce. Ze Žatce trať pokračuje podél potoka Hutné do Března u Chomutova, za nímž byla roku 2007 přeložena kvůli těžbě uhlí a prochází Březenským tunelem, který držel do zprovoznění Ejpovického tunelu prvenství v délce. Za ním trať pokračuje do cílové stanice v Chomutově.
Dopravní význam V současnosti je tato trať využívaná hlavně pro osobní dopravu mezi největším městem Středočeského kraje Kladnem a Prahou a pro spojení Rakovníka s Kladnem. Význam spojení do Chomutova výrazně poklesl s omezením dopravy na rameni Lužná u Rakovníka – Chomutov a zrušením rychlíků Praha – Chomutov.
Od prosince 2019 převzali některé výkony alternativní dopravci – rychlíky Praha–Rakovník provozuje ARRIVA vlaky, osobní vlaky Lužná u Rakovníka – Chomutov – Jirkov Die Länderbahn CZ, osobní a spěšné vlaky na trase Praha – Kladno – Rakovník provozují nadále České dráhy, dalším dopravcem na trati je GW Train Regio, který provozuje rychlíky Plzeň–Most již od prosince 2016 (na této trati úsek Žatec–Chomutov).
Modernizace V současnosti (2024) již probíhá příprava a výstavba některých úseků již od 90. let diskutovaného záměru modernizace železnice Praha–Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně (zdvojkolejnění a elektrizace) známého dříve též jako PRaK či Aircon.
V letech 2017–2020 proběhla rekonstrukce Negrelliho viaduktu, výluka trvala od 4. července 2017 do 31. května 2020, vlaky byly výchozí z provizorní zastávky Praha-Bubny Vltavská.
Na konci roku 2022 začala modernizace úseku Kladno – Kladno-Ostrovec (trať Kladno – Kralupy nad Vltavou), včetně přestavby stanice Kladno.
V lednu 2023 byla zahájena přestavba úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, v rámci prošla proměnou stanice Praha-Bubny a byla vybudována nová zastávka Praha-Výstaviště. Stanice Praha-Bubny je nově vybavena jedním ostrovním a dvěma vnějšími nástupišti, která se nacházejí blíže stanici metra Vltavská a nově slouží i trati do Kralup nad Vltavou. Dále trať pokračuje v původní stopě, místo náspu je však vedena po estakádě. 12. března 2023 byla v příslušném úseku zastavena železniční doprava a všechny vlaky jsou po dobu výluky výchozí ze stanice Praha-Dejvice. V rámci rekonstrukce byl snesen původní ocelový viadukt u Výstaviště Praha z roku 1891 a konstrukce byla předána Národnímu technickému muzeu.
Navazující tratě
Praha Masarykovo nádraží Železniční trať Praha–Děčín Železniční trať Praha – Česká Třebová Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
Hostivice Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice Železniční trať Hostivice–Podlešín
Kladno Železniční trať Kralupy nad Vltavou – Kladno
Rakovník Železniční trať Beroun–Rakovník Železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou Železniční trať Rakovník–Mladotice
Krupá Železniční trať Krupá–Kolešovice
Žatec Železniční trať Plzeň–Žatec Železniční trať Žatec–Obrnice
Droužkovice Železniční trať Droužkovice–Dubina odbočka
Chomutov Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov Železniční trať Chomutov–Cheb Železniční trať Chomutov–Vejprty
Dřívější názvy stanic Praha-Dejvice dříve Bruska Praha-Liboc – zastávka zrušena 1984 (se zastávkou v Liboci se počítá v rámci modernizace tratě) Praha-Ruzyně dříve Rusín, název stanice se měnil s názvem pražské čtvrtě Ruzyně Jeneč dříve Jenč Kladno dříve Vejhybka Kamenné Žehrovice dříve Smečno-Šternberk, předtím Mrakov (do 1. července 1881) Stochov dříve Lány Lužná u Rakovníka dříve Lužná-Lišany
Stanice a zastávky
Zrušené dočasné zastávky
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Železniční nehoda v Deštnici Buštěhradská dráha Lánská koněspřežka
Externí odkazy
Praha - Rakovník Kategorie:Železniční tratě otevřené v roce 1871 Kategorie:Železniční doprava v Praze Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji Kategorie:Železniční doprava v Ústeckém kraji Kategorie:Rozchod 1435 mm Kategorie:Dopravní stavby v Praze Kategorie:Železniční doprava v okrese Praha-západ Kategorie:Železniční doprava v okrese Kladno Kategorie:Železniční doprava v okrese Rakovník Kategorie:Železniční doprava v okrese Louny Kategorie:Železniční doprava v okrese Chomutov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Praha-západ Kategorie:Dopravní stavby v okrese Kladno Kategorie:Dopravní stavby v okrese Rakovník Kategorie:Dopravní stavby v okrese Louny Kategorie:Dopravní stavby v okrese Chomutov Kategorie:Doprava v Kladně Kategorie:Doprava v Novém Strašecí Kategorie:Doprava v Rakovníku Kategorie:Doprava v Žatci Kategorie:Doprava v Chomutově Kategorie:Stavby v Kladně Kategorie:Stavby v Novém Strašecí Kategorie:Stavby v Rakovníku Kategorie:Stavby v Žatci Kategorie:Stavby v Chomutově Kategorie:Doprava v Unhošti Kategorie:Pavlov (okres Kladno) Kategorie:Postaveno v Česku 1871