Rok 2026 (MMXXVI) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna a skončí ve čtvrtek 31. prosince. V České republice má 250 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 11 jich připadá na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5786 a 5787, dle islámského kalendáře 1447 a 1448. Letní čas začal v neděli 29. března ze 2:00 SEČ na 3:00 SELČ a skončí v neděli 25. října ze 3:00 SELČ na 2:00 SEČ.
Události Česko 15. ledna – Koaliční vládě ANO, Motoristů a SPD byla vyslovena důvěra. Pro hlasovalo 108 poslanců. 16. ledna – Po týdnech vyjednávání byl propuštěn neprávem vězněný Jan Darmovzal ve Venezuele. 17. ledna – Strany ODS a Piráti si volily nové vedení. Předsedou Pirátů byl znovuzvolen Zdeněk Hřib. Předsedou ODS byl zvolen exministr dopravy Martin Kupka. 27. ledna – Prezident Petr Pavel na mimořádné tiskové konferenci obvinil ministra zahraničí Petra Macinku z vydírání kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Následnou petici pak na Pavlovu podporu podepsalo přes 600 tisíc občanů. 1. února V Praze se konala demonstrace „Stojíme za prezidentem!" pořádaná neziskovou organizací Milion chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla. Odhadovaná účast byla 80–90 tisíc lidí. Zastavením těžby v dole ČSM byla ukončena těžba černého uhlí v České republice. 3. února – Exministr průmyslu a obchodu, bývalý člen ODS a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba založil nové politické hnutí Naše Česko. 7. února – Předávání cen České filmové kritiky. 8. února – Snowboardistka Zuzana Maděrová získala pro Česko první zlatou medaili na zimních olympijských hrách konaných v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo. 9. února – Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). 16. února – Motoristé sobě navrhli na ministra životního prostředí poslance Igora Červeného, poté co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat původního kandidáta Filipa Turka. 23. února – Prezident Petr Pavel jmenoval Igora Červeného (za AUTO) ministrem životního prostředí. 11. března – Stovky studentů demonstrovaly před budovou Ministerstva kultury proti škrtům v kultuře. Pokud by se peníze na kulturu nevrátily požadovaly demisi ministra kultury Oty Klempíře. 14. března – Proběhl 33. ročník udílení cen Český lev, nejlepším filmem se stal film Karavan, režisérky Zuzany Kirchnerové. 21. března – Organizace Milion chvilek pro demokracii pořádala další demonstraci, tentokrát na Letné s názvem Letná – Nenechme si ukrást budoucnost, údajně přišlo 200 000–250 000 lidí. 25. dubna – Funkce 38. pražského arcibiskupa a 26. primase českého se ujal dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl. 27. června – Na konci června zasáhla území České republiky mimořádně silná vlna veder. Na meteorologické stanici v Doksanech (okres Litoměřice) byla naměřena teplota 40,9 °C, čímž byl o půl stupně překonán dosavadní absolutní teplotní rekord z 20. srpna 2012 v Dobřichovicích). Jedná se o historicky první případ, kdy teplota na území ČR překročila hranici 40 °C již v červnu. 28. června – Absolutní teplotní rekord z předchozího dne byl na stejné stanici překonán o jeden stupeň Celsia (41,9 °C), hranice 41 °C byla překonána i v Tuhani, teplotní rekord padl též v pražském Klementinu (39,7 °C). 9. července – V Centrálním skladu obuvi ve Zlíně vypukl mohutný požár, který způsobil částečné zřícení budovy. Škoda se odhaduje na stovky milionů korun. 12. srpna – Z území Česka bylo pozorovatelné částečné zatmění Slunce.
Svět 1. ledna Kypr převzal od Dánska na půl roku předsednictví Rady Evropské unie. Bulharsko se stalo 21. členským státem eurozóny. Evropskými hlavními městy kultury v roce 2026 jsou finské Oulu a slovenský Trenčín. Volným dílem se staly knihy Thomase Manna, Alberta Einstena aj. Při požáru baru Le Constellation ve švýcarské Crans-Montaně zahynulo nejméně čtyřicet osob a přes sto dalších bylo zraněno. Guy Parmelin se ujal funkce prezidenta Švýcarska. Tento post zastával již v roce 2021. 2. ledna – Rovníková Guinea přesunula hlavní město z Malaba do Ciudad de la Paz. 3. ledna – USA provedla vojenský útok ve Venezuele, při němž byl zadržen venezuelský prezident Nicolás Maduro s manželkou Cilií Floresovou. 6. ledna – Skončil katolický Svatý rok 2025. 7. ledna – Agent Imigračního a celního úřadu USA (ICE) zastřelil v minnesotském Minneapolisu Renée Goodovou, což vyvolalo několika tisícové protesty napříč státem i celou zemí. 15. ledna – Ugandský prezident Yoweri Museveni si zajistil již sedmý prezidentský mandát. 18. ledna – Při železniční nehodě u Adamuzu ve Španělsku zahynulo 45 osob. 22. ledna – Spojené státy oficiálně opustily Světovou zdravotnickou organizaci. 23. ledna – Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila parlament a vyhlásila předčasné volby na 8. února ve snaze získat silnější většinu. 30. ledna – Bylo zveřejněno přes 3 miliony stránek Epsteinových spisů, které ukazují kriminální aktivity amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. 5. února – Vypršela platnost dohody Nový START, poslední do té doby platné mezinárodní smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní mezi USA a Ruskem. 6.–22. února – XXV. zimní olympijské hry v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. 8. února – V druhém kole portugalských prezidentských voleb zvítězil středolevicový politik António José Seguro se ziskem více než 66 procent hlasů. 17. února – Peruánský parlament odvolal kvůli podezření z korupce prezidenta Josého Jerího, který byl ve funkci od října 2025. 28. února – Útoky Izraele a USA na Írán začala válka na Blízkém východě. Při útocích byl zabit i nejvyšší íránský vůdce Alí Chámeneí. 8. března – Íránské Shromáždění znalců zvolilo jako nového nejvyššího duchovního Íránu Modžtabu Chámeneího. 6.–15. března – XIV. zimní paralympijské hry v italském Miláně a Cortině d’Ampezzo. 7. března – Nejbližší možný start prvního pilotovaného letu kosmické lodi Orion v rámci mise Artemis II agentury NASA. 15. března – Proběhl 98. ročník udílení Oscarů v Dolby Theatre v Hollywoodu, nejlepším filmem se stal film Jedna bitva za druhou, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Michael B. Jordan a Jessie Buckleyová. 20.–22. března – V polské Toruni proběhlo 21. halové mistrovství světa v atletice. 22. března – Ve slovinských parlamentních volbách zvítězilo Hnutí Svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba. 2. dubna – Došlo ke startu prvního pilotovaného letu kosmické lodi Orion v rámci mise Artemis II agentury NASA. 12. dubna – Proběhly parlamentní volby v Maďarsku. 1. května – Spojené arabské emiráty opustily Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC). 12.–16. května – 70. ročník soutěže Eurovision Song Contest vyhrála bulharská zpěvačka Dara s písní „Bangaranga“. 15.–31. května – Proběhlo Mistrovství světa v ledním hokeji 2026 ve Švýcarsku. Na prvních třech místech se umístily Finsko, Švýcarsko a Norsko v tomto pořadí. 18. května – Střelba v Islámském centru v San Diegu si vyžádala životy pěti osob, včetně obou útočníků. 28.–29. května – Ruský dron v noci zasáhl bytový dům v rumunském městě Galați. O den později byl v reakci uzavřen ruský konzulát v Constanțe a tamní diplomat prohlášen za personu non grata. 10. června – Během své návštěvy Španělska požehnal papež Lev XIV. kostelní věži Ježíše Krista chrámu Sagrada Família v Barceloně. S výškou 172,5 metru jde o nejvyšší kostelní stavbou na světě. 11. června–19. července – Mistrovství světa ve fotbale 2026 v USA, Kanadě a Mexiku. 21. června – V druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii zvítězil pravicový kandidát Abelardo de la Espriella. 22. června – Keir Starmer rezignoval na funkci ministerského předsedy i předsedy Labouristické strany. 24. června – Ve Venezuele došlo k sérii zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 stupně Richterovy škály. 1. července – Irsko převzalo od Kypru na půl roku Předsednictví Rady Evropské unie. 7. července – Mezinárodní olympijský výbor po téměř třech letech předběžně zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. 7.–8. července – Summit NATO v Ankaře 2026. 20. července – Funkce ministerského předsedy Spojeného království se ujal Andy Burnham. 30. července – Tichomořský stát Nauru oficiálně změnil své jméno na Republika Naoero. 11. srpna – Syrský soud odsoudil v nepřítomnosti svrženého prezidenta Bašára al-Asada, jeho bratra Máhira a Átifa Nadžíba za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války. 28. srpna – V Univerzitní nemocnici v Oslu skonal norský král Harald V., který zemi vládl od roku 1987. Na trůn nastoupil jeho syn Haakon. 29. srpna – Islandské referendum o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie. Přístupové jednání bylo odmítnuto. 7. září – Pohřeb Ratka Mladiće proběhl s vojenskými poctami. 13. září – Parlamentní volby ve Švédsku 18.–20. září – Parlamentní volby v Ruské Federaci dle očekávání proběhly v prospěch vládnoucí strany „Jednotné Rusko".
Očekávané události 9.–10. října – Volby do Senátu Parlamentu České republiky Volby do zastupitelstev obcí v Česku 31. října–13. listopadu – IV. letní olympijské hry mládeže v senegalském Dakaru. 3. listopadu – Volby do Sněmovny reprezentantů USA 15. listopadu – Sonda Voyager 1 dosáhne vzdálenosti 1 světelný den od Země. 19. listopadu – Naplánovaný termín vydání hry Grand Theft Auto VI (GTA VI) od vydavatele Rockstar Games.
Neznámé datum Předpokládalo se, že bude dokončena katedrála Sagrada Família (datum stého výročí smrti Antonia Gaudího). Dokončení se ale odsouvá. Má být dokončeno rozšíření mezinárodního letiště Suvarnabhumi v Bangkoku. Vynesení vesmírné observatoře Plato agentury ESA pomocí rakety Ariane 6.
Úmrtí
Česko náhled|upright|Miroslav Masopust († 4. ledna) náhled|upright|Jana Brejchová († 6. února) náhled|upright|Václav Hybš († 12. dubna) náhled|upright|Jan Potměšil († 16. dubna) náhled|upright|Milan Knížák († 26. července) náhled|upright|Václav Větvička († 29. července) náhled|upright|Vladimír Páral († 9. srpna) náhled|upright|Richard Tesařík († 6. září) 2. ledna – Jana Mačáková, lékařka a vysokoškolská pedagožka (* 8. června 1943) 4. ledna Miloslav Fiala, římskokatolický kněz a premonstrát (* 28. srpna 1928) Miloslav Masopust, generálporučík v. v., veterán z druhé světové války (* 26. září 1924) 5. ledna – Miroslav Stárek, fotbalový brankář (* 10. listopadu 1948) 8. ledna – Václav Cigler, sochař, sklářský výtvarník a šperkař (* 21. dubna 1929) 11. ledna – Miroslava Pešíková, tanečnice, baletní mistryně, držitelka ceny Thálie (* 11. srpna 1946) 13. ledna – Pavel Řezáč, barman a jevištní technik v Žižkovském divadle Járy Cimrmana (* 1953) 19. ledna – Mojmír Maděrič, herec, moderátor (* 18. srpna 1955) 22. ledna – Květoslava Kořínková, politička (* 10. července 1940) 23. ledna Alena Kučerová, grafička (* 28. dubna 1935) Ota Zaremba, sportovec, olympijský vítěz ve vzpírání (* 22. dubna 1957) 25. ledna – Boris Jirků, malíř, výtvarník a pedagog (* 10. dubna 1955) 6. února – Jana Brejchová, herečka (* 20. ledna 1940) 14. února – Pavel Klikar, hudebník a pedagog (* 26. ledna 1954) 17. února – Jim Čert, zpěvák, akordeonista (* 25. února 1956) 20. února Petr Horák, filozof (* 5. září 1935) Vladimír Liščák, sinolog (* 9. února 1954) František Mašlaň, lední hokejista (* 19. února 1933) František Mezihorák, politik a vysokoškolský pedagog (* 6. října 1937) 24. února – Jiří Valenta, klávesista, člen skupiny Olympic (* 4. května 1959) 9. března Leoš Šimánek, cestovatel a spisovatel (* 19. dubna 1946) Miloslav Trégl, disident, publicista, místní politik a signatář Charty 77 (* 24. ledna 1960) 10. března – Zdeněk Hummel, basketbalista a trenér (* 12. ledna 1947) 16. března – Vladimír Stránský, lední hokejista (* 7. června 1947) 17. března – Dominika Elischerová, influencerka, zpěvačka a zápasnice (* 17. července 2002) 19. března – Aleš Zedník, politik (* 19. února 1958) 22. března Božena Jirků, novinářka, redaktorka a propagátorka dárcovství (* 19. září 1947)