Emerich Maixner, též Emerich šlechtic Maixner z Roblínova (6. listopadu 1847 Nová Huť Matriční záznam o narození a křtu, Nižbor – 27. dubna 1920 Praha-PodolíArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí, sign. POD Z5, s. 141), byl český lékař.
Život Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie.Národní lékařská knihovna Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze (1884–1886), propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze (1886–1902) a I. interní kliniky (1902–1918). V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného. Ve druhém desetiletí 20. století stál v čele skupiny dobrodinců, kteří založili Český zemský pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami a organizovali finanční sbírky ve prospěch výstavby a provozu Sanatoria pro nemocné plicními chorobami Na Pleši. Majestátem z 2. 5. 1918 byl císařem Karlem I. povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Roblínova.Vavřínek, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů. Brandýs nad Labem: Martin, 2007, str 259 .
Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
Reference
Související články Hematologie Kardiologie Vnitřní lékařství
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Maixner, Emerich *1847
Kategorie:Čeští internisté Kategorie:Čeští profesoři lékařství Kategorie:Čeští kardiologové Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 27. dubna Kategorie:Narození 6. listopadu Kategorie:Narození v Nižboru Kategorie:Pohřbení na Olšanech