náhled|Prezentační transparent modernizace trati na zastávce MHD Nádraží Veleslavín (srpen 2020) Modernizace trati Praha – Kladno s připojením Letiště Václava Havla (dříve označováno také Rychlodráha Praha–Kladno) je projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna-OstrovceProjekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno, Středočeský kraj, 25. 6. 2004 s odbočkou na Letiště Václava Havla, která by byla vybudována formou modernizace části nynější tratě 120 Praha – Rakovník, někdejší Buštěhradské dráhy.

Projekt je rozdělen na 11 úseků, z nichž některé jsou již dokončeny a některé rozestavěny. Kilometricky nejdelší část projektu S-15 (Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo)) získala stavební povolení v polovině prosince 2025, stavba má začít v roce 2026, dokončení se předpokládá v roce 2029. Dokončení celého projektu se předpokládá v roce 2032.

Popis projektu Jde o komplexní modernizaci železniční trati v úseku Masarykovo nádraží – Kladno-Ostrovec a vybudování novostavby tratě na Letiště Václava Havla z obou směrů (tzv. zaokruhování). Trať bude v celé délce dvoukolejná a elektrifikovaná, v úseku od Stromovky po Veleslavín a v oblasti letiště má vést v tunelech. Projekt zahrnuje také modernizaci stávajících a výstavbu několika nových zastávek a stanic (Praha-Výstaviště, Praha-Liboc, Praha-Dlouhá Míle, Praha-Letiště Václava Havla, Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd).

Projekt se člení na následující úseky: +Označení stavbyNázevDélkaZahájení výstavbyDokončení výstavbyStavební náklady (mld. Kč)A-01Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží—01/2024plánováno 20283,39A-02Rekonstrukce Negrelliho viaduktu1,2 km04/201711/20201,96A-03Modernizace trati Praha-Bubny (včetně) – Praha-Výstaviště (včetně)1,6 km01/202308/20253,78A-35Modernizace trati Praha-Výstaviště (mimo) – Praha-Dejvice2,6 kmplánováno 2028plánováno 2032A-36Modernizace trati Praha-Dejvice (mimo) – Praha-Veleslavín (mimo)3,7 kmplánováno 2028plánováno 2032A-46Modernizace trati Praha-Veleslavín (včetně) – Praha-Ruzyně (včetně)3,9 kmplánováno 2028plánováno 2032A-47Novostavba trati Praha-Ruzyně (mimo) – Praha-Letiště Václava Havla (mimo)4,2 kmplánováno 2028plánováno 2031A-48Novostavba ŽST Praha-Letiště Václava Havla1,0 kmplánováno 2028plánováno 2032A-33Zaokruhování železničního spojení letiště Václava Havla do trati Praha – Letiště VH – Kladno4,0 kmplánováno 2028plánováno 2032S-15Modernizace trati Praha-Ruzyně (mimo) – Kladno (mimo)15,2 km5/2026plánováno 20298,28S-16Modernizace trati Kladno (včetně) – Kladno-Ostrovec (včetně)4,0 km11/2022plánováno 12/20288,81

Historie projektu 90. léta Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.Jan Brčák: Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně, týdeník Železničář, č. 8, 2001

Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 Česká správa letišť (ČSL) objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha – Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.

Zahájení územního řízení Projekt s názvem „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo územní řízení pro 1. etapu. Pro druhou etapu (Ruzyně – Kladno) byla do roku 2004 dokončena územně technická studie a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro územní řízení.

Projekt nesl v 90. letech označení PRaK a o deset let později Aircon.Petra Pospěchová: Letištní expres bude mít zpoždění, ihned.cz, 19. 1. 2009

Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005. Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko,Stanislav Kněnický: Pohodlně na letiště i do Kladna, MF Dnes, příloha Praha, 11. 1. 2005, on line na PPP centrum, on line na webu Středočeského kraje Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice.Pavel Baroch: Rychlodráha spojí Prahu s letištěm v Ruzyni, Hospodářské noviny, 25. 1. 2005, on line na webu Středočeského kraje Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.Vláda: Na projektu rychlodráhy by se mohly podílet soukromé firmy, Středočeský kraj, 20. 1. 2005, ČTK

2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. etapy (úseku Ruzyně – Kladno) byla pověřena státní organizace Správa železniční dopravní cesty.II. etapa - Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK, Středočeský kraj, 9. 2. 2005Investorem II. etapy modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK se stala Správa železniční dopravní cesty, Středočeský kraj, 16. 8. 2005 V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně , 29. 4. 2008Jednání o konečné podobě modernizované trati z Prahy do Kladna směřuje ke společné dohodě, Středočeský kraj, 2. 11. 2007

25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018. V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravěRadnice Prahy 6 dala rychlodráze na Kladno překvapivou zelenou, ŽelPage, 27. 2. 2008

29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 a náměstek primátora města Kladna společnou deklaraci k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.

Podle deklarace o rozvoji, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst, Právo 9. 8. 2008 (Novinky.cz 11. 8.) V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil tehdejší městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.Petr Švec: Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní, iDNES 19. 4. 2008

V roce 2008 byl projekt oficiálně prezentován pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně. Objednatelem byla státní organizace Správa železniční dopravní cesty a přípravnou dokumentaci zhotovovaly Metroprojekt a Sudop Praha. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009.Další úpravy dokumentace , Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009

V září 2009 ale ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera.Rychlodráha Praha - Kladno nebude, politici stavbu zmrazili, iDnes.cz, 16. 9. 2009, rubrika Praha, Martina Klapalová

Obnovení prací na projektu V roce 2012 zadala SŽDC studii proveditelnosti, která porovnávala různé varianty spojení centra Prahy s letištěm. Pro obsloužení Kladna počítala studie s modernizací stávající trati přes Hostivici. Kombinací jednotlivých řešení vzniklo 29 projektových variant, které byly podrobeny velmi komplexní analýze zahrnující technické řešení, dopravní modely, atraktivitu pro cestující, územní průchodnost, přínosy a náklady. Centrální komise Ministerstva dopravy studii v červenci 2015 projednala a vybrala variantu R1spěš, podle níž by dráha vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dále tunelem do Dejvic, úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem by pak měl vést částečně tunelem s dalším pokračováním na Kladno a odbočkou na letiště na Dlouhé Míli. Cena této varianty byla vyčíslena na 18 miliard Kč.

Přípravu projektu komplikoval požadavek Prahy 6, aby úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem byl veden kompletně pod povrchem, což by bylo o 3 až 3,5 miliardy dražší než dříve schválená varianta a i na přípravu komplikovanější. V červnu 2016 Centrální komise Ministerstva dopravy souhlasila s přípravou projektu i s tunelovými variantami. V prosinci 2016 zadala SŽDC přípravu přípravné projektové dokumentace. V únoru 2017 byla již cena projektu odhadována na 31 mld. Kč.

Zahájení stavebních prací V červenci 2017 začala rekonstrukce Negrelliho viaduktu, která byla prezentována jako součást projektu. V listopadu 2018 SŽDC požádala o územní rozhodnutí pro první tři úseky trati. V červnu 2019 byla SŽDC vybrána konečná konkrétní varianta střešovických tunelů. V listopadu 2019, kdy územní rozhodnutí získal první úsek (modernizace Kladno – Kladno-Ostrovec), se cena celého projektu odhadovala již na 40 mld. Kč. V říjnu 2021 SŽDC vypsala výběrové řízení na stavbu tohoto úseku, v září 2022 začala jeho stavba.

V červenci 2023 vypsala Správa železnic výběrové řízení na modernizaci Masarykova nádraží, vítězem se staly společnosti STRABAG Rail a STRABAG, s vysoutěženou cenou necelých 3,4 miliardy korun. Na přestavbu nádraží získala SŽ téměř 84 procenta financí z evropských fondů. Stavba byla zahájena v lednu 2024.

Stavby Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně, Praha-Ruzyně – Praha-Letiště Václava Havla, Novostavba ŽST Praha-Letiště Václava Havla a Zaokruhování železničního spojení letiště Václava Havla do trati Praha – Letiště VH – Kladno mají být postaveny a financovány prostřednictvím PPP.

Odkazy Reference

Související články

Lánská koněspřežka Buštěhradská dráha Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník

Externí odkazy Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, stránky projektu Projekt rychlodráhy , Středočeský kraj