náhled|vpravo|Paprockého erb Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, v polském prostředí známý jako Bartosz Paprocki (1540/1543 – 27. prosinec 1614 Lvov) byl polský a český historik, heraldik, genealog a spisovatel.
Život náhled|Pamětní deska na nádvoří kroměřížského zámku Narodil se v Polsku na Paprocké Vůli ve šlechtické rodině. Studoval na univerzitě v Krakově a roku 1577 se účastnil bitvy o Gdaňsk. Jeho osobní život nebyl šťastný, měl o mnoho let starší bohatou manželku Jadwigu Kosobudzkou (zemřela 1572), která jej týrala.Women in Early Modern Polish Society Manželství bylo bezdětné. V sedmdesátých létech 16. stol. se jako katolík stal členem strany, která podporovala kandidaturu Maxmiliána Habsburského na polský trůn, ale po porážce Maxmiliána III. roku 1588 byl Paprocký nucen uprchnout z Polska na Moravu.
Na Moravě a v Čechách zůstal přes 22 let, naučil se dobře česky a získal i český inkolát. Devět let (1589–1598) dlel jako dvořan na kroměřížském zámku, kde byl hostem biskupa Pavlovského;PEŘINKA, František Václav. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Obsahující dobu po rok 1620. Kroměříž: Obecní rada, 1913, s. 125 a 218. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6a625a60-83b4-11e4-b5a7-001018b5eb5c, 1. února 2025. jeho tamější pobyt připomíná pamětní deska odhalená v roce 2020 na nádvoří zámku. Zajímavostí je, že v rozporu s dobovými zvyklostmi „rád vysedával v hospodách při dobrém pití“ vedle „pouhých měštěnínů“, kde „ztropil nejednu kratochvíli, často ani sebe sama nešetřil“.PEŘINKA, František Václav. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Obsahující dobu po rok 1620. Kroměříž: Obecní rada, 1913, s. 218. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:752b9560-83b4-11e4-b5a7-001018b5eb5c, 1. února 2026. Mimo jiné v Kroměříži napsal i své Zrcadlo markrabství moravského (1593), ve kterém najdeme rytinu Jana Willenberga zachycující nejstarší pohled na město Kroměříž. Díky podpoře nejprve olomouckého biskupa Pavlovského a později Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka i dalších šlechticů napsal řadu knih o genealogii a heraldice, ale také překládal polské básně a psal i vlastní, zejména náboženské. Byl přítelem známého polského alchymisty Michala Sendivoje.The Rosicrucian Enlightenment Revisited Roku 1610 se vrátil do Polska, kde ve Lvově 27. prosince 1614 zemřel a je tam pohřben.
Historický význam jeho děl, zejména Zrcadla markrabství moravského (1593) a Diadochu (1602), obšírné kroniky českých knížat, králů, šlechty i měst, je značný i přes nekritičnost, kterou trpí. Jsou to díla dosud pozoruhodná nejen pro genealoga, ale zejména pro historika, který hledá prameny k českým a polským (také uherským a rakouským) dějinám v 2. polovici 16. století. Jeho básně nejsou bez významu ani pro vývoj básnické polské literatury.
Bibliografie vpravo|250px|náhled|Ilustrace z Paprockého „Hejtmana“
Polská Dziesiecioro przykazanie mezowo, Kraków, 1575. Koło rycerskie, Kraków. Panosza, Kraków, 1575. Historia zalosna o pratkosci i okrutnosci Tatarskiej, Kraków, 1575. Gniazdo Cnoty, zkąd herby Rycerstwa Polskiego swój początek mają, Kraków, 1578.Dostupné online Krótki a prawdziwy wypis z jechania do ziemi Wołoskiej Iwana Wojewody, którego Podkową zowią, Kraków, 1578. Hetman, Kraków, 1578. Król, Kraków, 1578. Testament starca jednego, który mial trzech synow, Kraków, 1578. Historia barzo piekna i zalosna o Ekwanusie Krolu Skockim, Kraków, 1578. Wesele Bogiń, Kraków, 1581. Triumph satyrow, Kraków 1582. Herby rycerstwa polskiego na piecoro ksiag rozdielene, Kraków, 1584. Bartosza Paprockiego Dwie broszury polityczne z lat 1587 i 1588. Pamiec neirzadu, 1588. Nauka rozmanityh philosophow obierani zony, Kraków, 1590 (některé zdroje uvádí 1602). Gwalt na pogany, 1595. Proba cnot dobrych, Kraków, kolem 1595. Ogród królewski w którym krótko opisuje historye Cesarzów, Królow Polskich i Czeskich, arcyksiążąt Austryi, książąt Ruskich, Praha, 1599. Cathalogus arcybiskupów, Kraków, 1613. Nauka i przestrogi na rozne przypadki ludzkie, Kraków, 1613. Naprava Rzeczypospoletej, Kraków, 1895. Upominek, Kraków, 1900. Odpowiedz, Kraków, 1910.
Česká Zrcadlo slavného Markrabství moravského, Olomouc, 1593.Dostupné online Kvalt na pohany, 1595. Nová kratochvíle, Praha, 1579-1600 (3 díly). Ecclesia, Praha, 1601. Kšaft, Praha, 1601. Půst tělesný, Praha, 1601. Třinácte tabulí, Praha, 1601. Diadochus, tj. posloupnost knížat a králů českých, biskupů a arcibiskupů pražských a všech třech stavů slavného království českého, to jest panského, rytířského a městského, Praha, 1602. Historie o příbězích v království uherském, Praha, 1602. Obora, Praha, 1602. Panna, ženitba, žena ve staročeskié úpravě polských skladeb Reje z Naglovic, Praha, 1602.
Štambuch slezský, Brno, 1609
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Dedikace
Externí odkazy
Kategorie:Čeští heraldici Kategorie:Polští heraldici Kategorie:Čeští genealogové Kategorie:Polští genealogové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Polští historikové Kategorie:Historikové 16. století Kategorie:Historikové 17. století Kategorie:Česká humanistická historiografie Kategorie:Čeští spisovatelé 16. století Kategorie:Čeští spisovatelé 17. století Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Absolventi Jagellonské univerzity Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Úmrtí v roce 1614 Kategorie:Úmrtí 27. prosince Kategorie:Úmrtí ve Lvově Kategorie:Muži