Říkovští z Dobrčic (též Ržikowští z Dobrčic, Ržykovsky či Ržikowsky von Dobržiz)Mašek, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha: 2010. [dále jen Mašek (2010)]. Str. 190. byl jeden z moravských šlechtických rodů. Své jméno získali Říkovští z Dobrčic po dvou obcích na Přerovsku, Říkovicích a Dobrčicích. Tento původně vladycký rod, který od 14. do 19. století vlastnil několik vesnic a dalších majetků především na střední Moravě, byl roku 1675 povýšen do panského stavu. Říkovští z Dobrčic, jejichž rod se postupně rozdělil na několik větví, vymřeli roku 1867 po meči a roku 1900 po přeslici.Mysliveček, Milan. Velký erbovník, svazek 2 Plzeň: 2006. Str. 173.

Jméno a erb Vladycký rod byl nazýván Říkovskými z Dobrčic po roce 1476, kdy vladyka Ctibor z Dobrčic přesídlil na tvrz v Říkovicích. Rod byl označován též jako Ržikowští z Dobrčic, Ržykovsky či Ržikowsky von Dobržiz. Anna (1839–1900), dcera Leopolda Říkovského, posledního mužského člena rodu, se vdala za Friedricha Becka, který byl roku 1906 povýšen do hraběcího stavu a o sedm let později získal povolení ke spojení jmen Beck a Rzikowsky na hrabě Beck-Rzikowsky.

Říkovští z Dobrčic měli původně ve znaku tři zkřížené palcáty v modrém poli. Později tyto tři palcáty svírala stříbrná obrněná paže ohnutá v lokti. Erb rodu převzal v roce 1851 Josef z Appelu, který byl zároveň povýšen do stavu svobodných pánů.Mysliveček, Milan. Velký erbovník, svazek 2 Plzeň: 2006. Str. 173.

Při tvorbě svých obecních znaků se rodovým erbem inspirovaly obce, jejichž historie je s Říkovskými z Dobrčic spojována. V roce 1997 přijala obec Pestavlky do svého znaku stříbrnou obrněnou, v lokti ohnutou paži svírající zlatý řemdich.Stránky obce Vlkoš, http://www.prestavlkyuprerova.cz/index.php?nid=1342&lid=cs&oid=2044689 V roce 2002 se pak tři řemdihy objevily na znaku obce Říkovice, ovšem, aby svůj znak obec odlišila od erbu Říkovských, byla vypuštěna obrněná paže.Stránky obce Říkovice, http://www.rikovice.cz/index.php?nid=1295&lid=CZ&oid=128398 Od roku 2005 je pak obrněný rytíř jedoucí na koni svírající palcát ve znaku obce Dobrčice.Znak Dobrčic na stránkách www.rekos.psp.cz, http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/441b90d7-ad5a-4c1f-95d9-9b6944d48c91

Historie rodu náhled|200px|Budova mateřské školky v Říkovicích, bývalý zámek, zbudovaný na místě středověké tvrze, původního sídla Říkovských z Dobrčic Za zakladatele rodu je pokládán vladyka Budek z Dobrčic, který je uváděn na listině z roku 1356 jako vlastník vesnice Dobrčice. V roce 1448 pak jeho potomci přikoupili sousední ves Přestavlky. Jako Říkovští z Dobrčic se vladykové začali nazývat poté, co Ctibor z Dobrčic získal v roce 1476 vesnice Říkovice a Újezdec a přesídlil na tvrz do Říkovic.Papajík (2004). Str. 20.

Rodový majetek se nadále rozrůstal, když Říkovští v roce 1497 získali vesnici SazovicePapajík (2004). Str. 20., o dva roky později dnes již zaniklou ves TršalyPapajík (2004). Str. 113. a na počátku 16. století vesnice Honětice, Zborovice a dnes již pustý Chlum.Papajík (2004). Str. 23. Do problémů se vladycký rod dostal v první polovině 16. století, kdy se prohloubily jeho finanční potíže. Proto se Říkovští museli postupně vzdát Honětic, Chlumu a v roce 1545 odprodal Vítek Říkovský z Dobrčic také Sazovice. Zadlužený Vítek Říkovský se dostal do sporu s Václavem z Ludanic, který žaloval vladyku, jež měl údajně na svých statcích trpět nekatolíky, přestože byl leníkem olomouckého arcibiskupa.Papajík (2004). Str. 25 – 26.

Po smrti Vítka Říkovského z Dobrčic přešlo celé dědičné zboží do rukou Vítkova syna Burjana Říkovského. Avšak Burjan zemřel hned po čtyřech letech a zanechal pouze nezletilého syna Ctibora. Nedospělému chlapci přidělil zemský soud poručníky Viléma Dubčanského ze Zdětína a na Habrovanech a Václava Chorynského z Ledské.Papajík (2004). Str. 26 – 27. Ctibor se později oženil se Salomenou Zoubkovou ze Zdětína, se kterou měl syna Ctibora. V družině olomouckého biskupa Marka Khuena se Ctibor Říkovský z Dobrčic účastnil korunovace krále Maxmiliána II. v Praze. Salomena se po smrti svého muže v roce 1571 stala poručnicí jejich syna.Papajík (2004). Str. 28 – 32. Sirotek Ctibor se ujal majetku po svých rodičích v roce 1588, zemřel v roce 1610 a jeho nástupcem se stal jeho syn Jan Felix, který o čtyři roky později dosáhl plnoletosti.Papajík (2004). Str. 42 – 43.

Jan Felix Říkovský z Dobrčic se připojil k povstání českých stavů proti císaři Ferdinandovi II. Avšak po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře byl nekatolík Jan Felix císařem odsouzen k finanční pokutě 8 500 zlatých a ztrátě třetiny majetku. V držení mu tak zůstaly vsi Přestavlky, Dobrčice, Věžky, Říkovice a Újezdec. Větší pohroma však Říkovské z Dobrčic postihla za panování Felixova syna Jana Ctibora, kdy byly jejich statky poničeny během bojů třicetileté války. Velké ztráty utrpělo jejich panství v roce 1643, kdy kraj nacházející se jižně od Přerova poplenila švédská vojska generála Lennarta Torstensona.Papajík (2004). Str. 45 – 46.

Jan Ctibor, který v roce 1639 přikoupil Domaželice, zemřel v roce 1653. Panství bylo po jeho smrti rozděleno mezi jeho děti. Linie jeho potomků, jež sídlila v Říkovicích vymřela po meči v roce 1786, kdy umřel Jan Josef II. Říkovský, který zanechal dcery Antonii a Kláru. Statky této části rodu poté propadly královské koruně.Papajík (2004). Str. 54.

Poslední z rodových linií vydržela do 19. století. Vnuk Jana Ctibora (†1653) a syn Jana Rudolfa, Jan Nepomuk Říkovský z Dobrčic (1726–1797) byl roku 1797 povýšen mezi svobodné pány. Jeho stejnojmenný syn Jan Nepomuk (1776–1828) se stal krajským hejtmanem v Haliči. Syn Jana Nepomuka, Leopold Říkovský z Dobrčic (1810–1867), byl posledním mužským příslušníkem svého rodu. Leopoldova dcera Anna (1839–1900) se provdala za Friedricha Becka (1830–1920), který byl roku 1861 povýšen do rytířského stavu, o sedmnáct let později do stavu svobodných pánů a v roce 1906 do hraběcího stavu. Friedrich Beck pak v roce 1913 získal povolení ke spojení svého a manželčina rodového jména na hrabě Beck-Rzikowsky.

Významné osobnosti rodu Ctibor Říkovský z Dobrčic – přikoupil vsi Říkovice a Újezdec a v roce přesídlil na tvrz v Říkovicích. Rod se po něm začal psát jako Říkovští z Dobrčic. Jan Felix Říkovský z Dobrčic (†1636) – účastník stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., po porážce stavů v bitvě na Bílé hoře císařem odsouzen k vysoké finanční pokutěPapajík (2004). Str. 45. Jan Rudolf Maxmilián (†1692) – arcibiskupský písař v Kroměříži a Olomouci Jan Kryštof (†1727) – hejtman jihlavského kraje a od roku 1723 moravský zemský podkomoří, držel na přelomu 17. a 18. století Bítovany, Domšice, Zborovice, Želetice a další statky. V Želeticích na místě tvrze vystavěl barokní zámek.Mysliveček, Milan. Velký erbovník, svazek 2 Plzeň: 2006. Str. 173. Jan Vilém – důstojník, 1729 povýšen do stavu svobodných pánů Jan Václav – zemský purkrabí a přísedící olomouckého soudu v první třetině 18. století Jan Nepomuk (1726–1797) – povýšen 1796 mezi svobodné pány Jan Nepomuk (1776–1828) – krajský hejtman v Haliči Jan Antonín – od 30. do 60. letech 18. století přísedící biskupského soudu v Olomouci Jan Rudolf (1733–1799) – kanovník v Kroměříži ve druhé polovině 18. století

Kromě výše zmíněných se mezi příslušníky rodu počítají také Jan Maxmilián, který byl v polovině 18. století úředníkem rakovnického kraje a František Antonín, který byl od dvacátých do šedesátých let 18. století přísedícím zemských desek na Moravě. V Kroměříži je v souvislosti s hejtmanským domem připomínán jako biskupský hejtman také Maxmilián Říkovský z Dobrčic, pozdější místopísař Markrabství moravského.

Panství a majetky náhled|200px|Palác Říkovských z Dobrčic nacházející se v Brně na rohu náměstí Svobody a ulice Kobližná V minulosti patřila Říkovským z Dobrčic mimo jiné i tato panství: Bítovany (přelom 17. a 18. století) Cetechovice Čechy (1639 – před 1671)Historie obce Domaželice na jejich stránkách, http://www.domazelice.cz/index.php?nid=1224&lid=cs&oid=4309833 Dobrčice (1356–1679)Papajík (2004). Str. 20 a 47. Domaželice (1639 – před 1671) Domšice (přelom 17. a 18. století) Dukovany (2. pol. 17. století – 1772) Honětice (1523–1540)Historie obce Honětice na jejich stránkách, http://www.korycansko-zdounecko.cz/honetice/index.php?nid=507&lid=cs&oid=6140 Chlum (1. polovina 16. století)Papajík (2004). Str. 23 – 25. Kyselovice (1709–1723) Martinice (1667)Obec Martinice na stránkách vychodni-morava.cz, http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/125 Přestavlky (1448–1679)Historie obce Přestavlky na jejich stránkách, http://www.prestavlkyuprerova.cz/index.php?nid=1342&lid=cs&oid=2044689 Papajík (2004). Str. 47. Říkovice (1476–1787)Papajík (2004). Str. 20. Sazovice (1497–1545)Historie obce Sazovice na jejich stránkách, http://www.sazovice.cz/index.php?nid=3937&lid=cs&oid=492672Papajík (2004). Str. 20. Tršaly (1499 – 2. polovina 16. století)Papajík (2004). Str. 20. Tučín (1639 – před 1671) Újezdec (před 1476–1679)Papajík (2004). Str. 20. Vícemilice Kojátky (1722–1748) Šardičky (1714–1748) Věžky (1493–1679)Papajík (2004). Str. 20 a 47. Zborovice (přelom 17. a 18. století) Želetice (přelom 17. a 18. století) Palác Říkovských z Dobrčic v Brně

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů Šlechta

Kategorie:Moravské šlechtické rody