Mons. ThDr. Antonín Arnošt hrabě ze Schaffgotsche (německy Anton Ernst Graf von Schaffgotsch(e), 17. února 1804 Brno – 31. března 1870 Brno) byl moravský šlechtic a římskokatolický duchovní. Po 28 let působil jako brněnský sídelní biskup, což bylo nejdéle v historii diecéze až do roku 2018, kdy jej překonal Vojtěch Cikrle.

Stručný životopis náhled|vlevo|upright=0.7|Anton Ernst von Schaffgotsch, litografie Faustin Herr, 1842 vlevo|náhled|150px|řád Komandérský kříž Leopodův|Císařský rakouský řád Leopoldův vlevo|náhled|150px|řád Železné koruny I. třídy náhled|vlevo|150px||upright=0.7|Osobní pečeť biskupa, kolem r. 1842

Šestý brněnský biskup se narodil v Brně a pokřtěn byl jako Jan Nepomucký Antonín Arnošt Filip Josef František de Paula Juda Tadeáš Ondřej Avellino hrabě ze Schaffgotsche v tamním kostele sv. Jakuba. Pocházel z významného rodu Schaffgotschů. Jeho rodiči byli hrabě Jan Arnošt ze Schaffgotsche (1742–1825),http://genealogy.euweb.cz/austria/schaffg3.html matka Johana Nepomucena roz. hraběnka z Blümegenu (1765–1811; neteř biskupa Heřmana Hanibala u Blümegenu). Jeho bratrem byl šlechtic a politik Jan Josef ze Schaffgotsche a jeho strýcem byl první českobudějovický biskup Jan Prokop ze Schaffgotsche.

Na kněze byl vysvěcen v roce 1827, konsekrován na biskupa 21. října 1839 a pak působil jako světící biskup olomoucký až do roku 1842, kdy se stal sídelním biskupem brněnským. Roku 1852 založil chlapecký seminář, uvedl do diecéze řeholní rodiny vincentek a boromejek. Zlepšil ekonomickou situaci biskupství, když získal statek Chrlice. Roku 1863 odstoupil 11 farností vyškovského děkanátu olomoucké arcidiecézi výměnou za stejný počet farností děkanství Boskovice. Tato výměna byla schválena již předtím papežskou bulou ze dne 28. března 1859.

Během svého episkopátu čelil mnoha výzvám, revoluci v roce 1848, zavádění češtiny do liturgie a rozpory mezi německým a českým kněžstvem, jednání o konkordátu v roce 1855 a upevnění pozice katolické církve. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků. Zemřel náhle dne 31. března 1870. Pochován byl na brněnském hřbitově na Giskrově ulici (Kounicova), po jehož zrušení byl roku 1908 exhumován a uložen do hrobky brněnských biskupů v katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově.

Jako biskup brněnský neužíval znak se symbolem diecéze, ale pouze čtvrcený rodový erb s gryfem a polcením. Takto je znak vyobrazen i na jeho náhrobku, který byl v roce 1908 přenesen z brněnského hřbitova na Petrov. Jako jediný brněnský biskup má na náhrobku zobrazen znak. Byl držitelem řádů Železné koruny I. třídy a komandéského kříže Leopoldova, které jsou umístěny také na jeho biskupském znaku.

Odkazy

Reference

Literatura Katalog brněnské diecéze. Neproměnná část, Brno 2007, . s. 20. CINEK, František. K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778–1870, Olomouc, Družina literární a umělecká v Olomouci 1934, s. 195.

Externí odkazy

Životopis na stránkách biskupství brněnského

Bishop Antonín Arnošt Schaaffgotsche na The Hierarchy of the Catholic Church

Antonín Arnošt Kategorie:Brněnští biskupové Kategorie:Pomocní biskupové olomoučtí Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Narození v roce 1804 Kategorie:Narození 17. února Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí 31. března Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Členové Řádu Božího hrobu z českých zemí