Oktrojovaná, tj. vnucená ústava (z výrazu oktroj(ovat), německy „oktroyieren“ – vnutit) je taková ústava, která byla vydaná z rozhodnutí panovníka bez projednání a souhlasu zastupitelského orgánu (parlamentu). Ovšem také sami panovníci museli dodržovat literu vnucené ústavy. Znění takové ústavy bylo možné změnit pouze prostředky v ní stanovenými.
Historie V ústavních dějinách patří do éry konstitucionalismu. Řada ústav 19. století byla oktrojovaných, tj. vnucených, jednostranně vydaných panovníkem, tedy nevznikaly vyjednávávním se zastupitelským sborem stavů nebo lidu. V českých, resp. rakouských dějinách se tak tradičně označuje Stadionova ústava (březnová oktrojovaná ústava z roku 1849), nebo také Pillersdorfova ústava (dubnová oktrojovaná ústava z roku 1848). Z ostatních částí světa šlo např. o Pruskou ústavu z roku 1848 nebo japonskou ústavu Meidži z roku 1889.
V Německu v době po Vídeňském kongresu měly být ústavy vydávány na základě německého spolkového zákona, kdy dle článku XIII má „každá spolková země vlastní zemskou stavovskou ústavu“.
Příklady oktrojovaných ústav v historii:
Pruská ústava (1848/1850) Dubnová ústava v Rakouském císařství Březnová ústava (4. března 1849) v Rakouském císařství Charte constitutionnelle (4. června 1814) ve Francii Statuto Albertino (4. března 1848) v Itálii Bayonský statut (7. července 1808) ve Španělsku Ústava Polského království (27. listopadu 1815) v Polsku ústava Meidži z roku 1889 v Japonsku
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Historie Kategorie:Ústavní právo Kategorie:Právní dějiny