Železniční trať Chomutov–Vejprty (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 137) je jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha v Ústeckém kraji. Provozovatelem je od 1. července 2008 Správa železnic, v té době byla dráha ještě úsekem celostátní dráhy.

Historie Záměr postavit železnici ze Saské Kamenice do Annabergu s pokračováním do Vejprt a Chomutova vznikl již v roce 1854 a navázal na starší myšlenku z roku 1839. Hlavním důvodem pro stavbu dráhy byla možnost dopravy hnědého uhlí z Mostecké pánve do Saska. Povolení pro stavbu českého úseku trati vydal 10. prosince 1868 ministr obchodu Ignaz von Plener. Koncesi na stavbu trati obdržela Buštěhradská dráha, která trať napojila na svou železniční síť. Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 18. srpna 1869 a provoz byl zahájen 1. srpna 1872. Technicky náročná trať z Chomutova stoupá na hřeben Krušných hor a poblíž Kovářské překonává nadmořskou výšku 875 metrů. Dále klesá k vejprtskému nádraží ve výšce 715 metrů.Binterová (2007), s. 168

Od roku 1900 plánované propojení trati z Vejprt do Karlových Varů s tunelem pod Klínovcem a napojení na Přísečnickou dráhu v Jöhstadtu se kvůli první světové válce neuskutečnilo.Binterová (2007), s. 170 V roce 1909 byla na náklady města Vejprty a firmy Kannenberger zřízena zastávka v Novém Zvolání a začalo také rozšiřování vejprtského nádraží. Jízdné ve třetí třídě na trase z Chomutova do Vejprt stálo 1,70 korun v roce 1903 a 2,80 korun v roce 1911.Binterová (2007), s. 171

Po vzniku Československa byla Buštěhradská dráha 14. července 1923 zestátněna a její tratě byly začleněny do sítě československých státních drah. Kromě nákladního provozu tehdy trať až do roku 1928 denně využívalo okolo 800 lidí, kteří dojížděli za prací do Vejprt, a další stovky lidí, kteří jezdili za prací do Německa. Jednou týdně do Vejprt jezdil rekreační rychlík z Prahy. Intenzivní využití trati ukončila velká hospodářská krize.Binterová (2007), s. 172

Před vypuknutím druhé světové války čelili zaměstnanci dráhy útokům členů Sudetoněmecké strany, které vyvrcholily 25. září 1938, kdy henleinovci výbuchem zničili část trati u Vejprt, a způsobili vykolejení lokomotivy 344.502 s několika vagóny. Lehce zranění železničáři museli ustoupit ke stanovišti stráže obrany státu v Novém Zvolání. Čeští železničáři se po válce na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati.Binterová (2007), s. 173

Ve druhé polovině dvacátého století význam tratě upadal. Železniční svršek nebyl udržován, chátraly také nádražní budovy a trať byla celkově nerentabilní. V roce 1948 byl ukončen provoz na odbočce z Křimova do Reitzenhainu, ale přibližně do roku 1959 trať sloužila vlečka do stanice Hora Svatého Šebestiána. Přerušeno bylo také spojení s Německem a k jeho obnovení došlo až 1. srpna 1993. Následovala rekonstrukce pohraničního mostu financovaná z programu PHARE, která umožnila pravidelný provoz nákladních vlaků, z nichž první přes hranice projel 22. května 2001. Přesto provoz na trati nadále klesal a v roce 2006 se uvažovalo o úplném zastavení provozu.Binterová (2007), s. 174 Od prosince 2007 jezdily po trati jen dva páry víkendových vlaků. Na jeden pár vlaků byla obvykle nasazena dvoudílná jednotka Desiro Classic, na druhý z nich motorový vůz řady 810 v letním období posílený o přípojný vůz Bdtax785, výjimečně Btax780 nebo BDtax782. Od jízdního řádu 2014/2015 jezdí vlaky pouze během víkendů a státních svátků v období od května do září. Od jízdního řádu 2019/2020 provozuje pravidelné osobní vlaky společnost Die Länderbahn CZ, která zde nasazuje jednotky RegioSprinter. Také se změnil počet párů vlaků. Místo dřívějších dvou zde nyní jezdí tři páry vlaků. Nově i odpoledne.

V roce 2012 byla zbourána výpravní budova nádraží v Rusové. V dalším roce postihl stejný osud výpravní budovu ve stanici Domina a většinu vejprtského nádraží. Roku 2014 Správa železniční dopravní cesty zbořila také výpravní budovu v Černovicích. Zchátralou budovu v Kovářské z roku 1880 koupil v roce 2014 nový majitel a postupně ji opravuje.

Navazující tratě

Chomutov Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov Železniční trať Chomutov–Cheb

Křimov Železniční trať Křimov–Reitzenhain (zrušená trať)

Vejprty Trať Vejprty – Annaberg-Buchholz unt Bf

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Webové stránky spolku Vejprtská dráha Popis trati 137 Chomutov–Vejprty Jízdní řády SŽDC

Chomutov - Vejprty Kategorie:Železniční doprava v okrese Chomutov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Chomutov Kategorie:Doprava v Krušných horách Kategorie:Stavby v Chomutově Kategorie:Černovice (okres Chomutov) Kategorie:Málkov (okres Chomutov) Kategorie:Křimov Kategorie:Hora Svatého Šebestiána Kategorie:Výsluní Kategorie:Stavby v Měděnci Kategorie:Kovářská Kategorie:Stavby ve Vejprtech Kategorie:Doprava na česko-německé státní hranici Kategorie:Buštěhradská dráha Kategorie:Rozchod 1435 mm