Broumy

Broumy () jsou obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Žije v nich obyvatel a katastrální území obce zaujímá rozlohu 2858 hektarů. Ve vzdálenosti devět kilometrů severně leží městys Křivoklát, čtrnáct kilometrů jižně město Hořovice, šestnáct kilometrů východně město Beroun, devatenáct kilometrů severozápadně město Rakovník a 28 kilometrů severovýchodně statutární město Kladno. Katastrálním územím obce Broumy je takřka obklopeno území obce Kublov.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Ve středověku vzhledem k blízkosti královských hradů (především Křivoklát, Týřov a Točník) patřily okolní hluboké lesy k významným honitbám českých králů. Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období rudolfínské sklárny. Huť byla známa výrobou technického skla pro císařský dvůr Rudolfa II.

V obci Broumy (946 obyvatel, poštovna, četnická stanice, prům. škola, společenstvo živnostníků) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 85. (česky a německy) lékař, 2 cihelny, obchod s dřívím, holič, 3 hostince, klempíř, 2 koláři, konsum Včela, 3 kováři, 2 krejčí, lom, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 2 obchody s lahvovým pivem, 3 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Broumy, tesařský mistr, 2 trafiky, 5 truhlářů, velkostatek Správy státních lesů.

Přírodní poměry Obec Broumy leží v CHKO Křivoklátsko. Většinu katastrálního území pokrývají lesy. V katastrálním území obce se nacházejí rybníky Veský, Hlinka, Pancnerák, Kučerák, Balaton a protékají jím potoky Prostřední, Luční, Pařezový, Hořejší a Úpořský. Jihozápadně od obce leží přírodní památka Jouglovka, na severozápadě do katastrálního území zasahuje národní přírodní rezervace Týřov. Nejvyšším bodem je Jouglovka (563 metrů).

Obyvatelstvo

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres KřivoklátSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres KřivoklátAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres KřivoklátNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát 1949 Pražský kraj, okres Hořovice 1960 Středočeský kraj, okres Beroun 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.

Hospodářství V roce 2009 byl v obci Martinem Matuškou založen Pivovar Matuška.

Doprava Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou na regionální trati Roztoky u Křivoklátu ve vzdálenosti deseti kilometrů či na hlavní trati Zdice a Praskolesy ve vzdálenosti dvanáct kilometrů. Z obce vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Branov, Březová, Hořovice, Kublov, Skryje, Žebrák. V roce 2026 prochází obcí autobusové linky 528, 637 a 638.

Katastrálním územím obce procházejí červená, modrá, zelená a žlutá turistická značka a část naučné stezky Údolí ticha.

Sport

Fotbal

V sezóně 2025/26 hraje tým mužů 9. ligu v rámci OFS Beroun.

Historie

Založení klubu Historie organizované kopané v Broumech se začíná psát v roce 1928. V obecní kronice se o této události objevuje pouze krátká zmínka, která zní: „V dubnu založen Sportovní klub.“Státní okresní archiv Beroun. Fond Archiv obce Broumy. Inv. č. 1. Kronika obce Broumy 1904-1955. s. 78. Podrobnější informace o založení klubu pochází ze zápisu první valné hromady, která se uskutečnila dne 22. dubna 1928 v hostinci „Na Vinohradech“. Na této schůzi byl oficiálně založen oddíl kopané pod názvem „Sportovní klub Broumy“, byly přijaty stanovy klubu, které klub získal na požádání od pražské Sparty,Muzeum Mikroregionu v Broumech, expozice sportu - Vzpomínka prvního předsedy Sportovního klubu v Broumech pana Rudolfa Opatrného, s. 1. a zvoleno předsednictvo klubu. Prvním předsedou klubu se tak stal R. Opatrný, místopředsedou E. Pejša, jednatelem B. Suchý, pokladníkem A. Pertl, správcem J. Šlepr, revizory účtů J. Pergler a Fr. Pergler mladší. Kapitánem byl zvolen R. Bartoníček. Po volbě předsednictva bylo rozhodnuto o sehrání historicky prvního fotbalového utkání nově vzniklého klubu.Muzeum Mikroregionu v Broumech – Protokoly Sportovního klubu Broumy 1928-1938, s. 1.

3. června 1928 byl sehrán zápas mezi Sportovním klubem Broumy a S.K. Kublov na hřišti v Kublově. O důležitosti tohoto prvního utkání pro klub nejen po sportovní stránce, kdy na hráče bylo apelováno „by se na hřišti chovali sportsmansky jak se sluší a patří“,Muzeum Mikroregionu v Broumech – Protokoly Sportovního klubu Broumy 1928-1938, s. 2. svědčí i stránka kulturní. Na utkání, které mělo být zahájeno v půl druhé odpoledne, se z obce vycházelo za doprovodu živé muziky K. Zikmunda, která doprovodila hráče a jejich příznivce až do Kublova. Po skončení utkání byla navíc uspořádána taneční zábava, kde opět vystoupila hudba pod vedením K. Zikmunda.Muzeum Mikroregionu v Broumech – Protokoly Sportovního klubu Broumy 1928-1938, s. 3. Jestli se na zábavě oslavovalo vítězství nebo panovala chmurná nálada z prohry, se už bohužel nejspíše nedozvíme. Veškeré záznamy o výsledcích z roku 1928, ve kterém sehrál Sportovní klub celkem 10 zápasů s fotbalovými oddíly, kterými byly například již zmíněný S.K. Kublov, dále S.K. Tetín a S.K. Líšná, se ztratily.Muzeum Mikroregionu v Broumech - Kniha zápasů 1928-1934.

1929–1938 Dne 19. ledna 1929 se konala druhá valná hromada, na které došlo k další zlomové události v historii klubu, která do jisté míry určila jeho budoucí fungování a rozvoj. Odsouhlasen byl bod programu jednání, který spočíval v podání žádosti klubu o členství v Podbrdské fotbalové župě. Podbrdská fotbalová župa byla jednou ze soutěží v rámci československé kopané. Byla založena v roce 1921 v Hořovicích a působila na území Příbramska a Berounska. Její sídlo bylo později přesunuto do Zdic. V systému Československého svazu footballového zaujímala pozici samostatné jednotky, ve které bylo pořádáno župní mistrovství. Stejně tak tomu bylo i v ostatních fotbalových župách, mezi které patřily v Čechách župa Západočeská, Severozápadočeská, Jihočeská, Středočeská, Severočeská a Východočeská. Dalších šest žup se nacházelo na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.

Popularita kopané v obci rostla značným tempem. Sportovní klub mohl díky širokému kádru sestavit kromě prvního mužstva i mužstvo druhé a tým složený z dorostenců. Kromě toho existoval v Broumech další fotbalový klub označovaný jako „Rudá Hvězda“ Broumy, o jehož působnosti se ovšem nedochovaly žádné záznamy.  

Mistrovské zápasy v rámci Podbrdské župy začali hrát broumští fotbalisté v sezóně 1930. Z tohoto důvodu byly zavedeny povinné tréninky, které se konaly každou středu a sobotu večer. Poněvadž se zápasy hrály nejčastěji o víkendu, byl později sobotní trénink přesunut na pátek. Trénink měl pro hráče velkou váhu, což dokazují pravidla, kterými se hráči museli při trénování řídit. Každý hráč měl povinnost zúčastnit se alespoň jednoho tréninku týdně, jinak mu hrozila pokuta. Naopak hráč s nejvyšší účastí se stal zástupcem kapitána. Bylo zakázáno trénovat v kopačkách a dresech, neboť se během tréninku ničily a nebylo tak možné v nich odehrát zápasy.Muzeum Mikroregionu v Broumech – Protokoly Sportovního klubu Broumy 1928-1938, s. 38.

Soupeři v III. třídě Podbrdské župy, do které byl Sportovní klub zařazen, se nacházeli v téměř celých dnešních okresech Beroun a Rakovník. Jelikož v té době nebyla veřejná a osobní doprava dostatečně rozvinutá, na zápasy se fotbalisté dostávali různými způsoby. Doprava do vzdálených míst, kterými byli například Olešná, Kolešovice nebo Ruda, byla zprostředkována nákladními automobily, které si klub zapůjčoval od místních obchodníků, kteří tyto automobily vlastnili. Do okolních vesnic fotbalisté chodívali pěšky nebo jezdili na kolech. Toto řešení bylo ovšem jednak fyzicky náročné, neboť hráči vydali spoustu sil a energie ještě před zahájením utkání při cestě tam, jednak způsobovalo nemalé komplikace, jak dokazuje tento zápis o utkání ze dne 6. srpna 1933 proti S.K. Roztoky: „Zápas hraný celkem dobře 9 hráčích a to ještě s třemi náhradníky. Tento zápas prohráli jsme 3-0.(… ) Druhou půli jsme hráli až ½ 7 hodině. Hráli druhou půli Pergler R. a Pergler Jos., kteří přijeli pozdě neb se jim na cestě porouchalo kolo Perglera R.“Muzeum Mikroregionu v Broumech – Kniha zápasů 1928-1934. S postupným rozvojem a dostupností autobusové a železniční dopravy se později přešlo na tento způsob dopravy.

I přes vynikající skóre 59:24 skončila sezóna 1930 zklamáním, neboť první mužstvo ze sedmnácti zápasů vyhrálo pouze pět. O poznání lépe se fotbalistům dařilo v následujícím roce 1931, kdy z dvanácti zápasů získali šest výher, čtyři prohry a dvě remízy.

Přímo o ději na hřišti se nejvíce dozvídáme ze zápisů z let 1932-1934, ve kterých zachytili průběh zápasů tehdejší kapitáni Josef Pergler, František Pergler a Rudolf Bartoníček. Kromě střelců branek, sestav a konečného výsledku popisují například počasí, jednotlivé akce, herní projev hráčů a v neposlední řadě také výkon rozhodčího. Na mistrovské zápasy byl župou delegován svazový rozhodčí. Jelikož se mnohokrát stalo, že soudce se k zápasu nedostavil, musel být zápas odpískán jiným rozhodčím, čímž se ovšem zápas změnil z mistrovského na přátelský, nebo byl pro absenci svazového soudce zrušen. Pro tyto případy měl mít každý tým svého soudce, který musel u župy absolvovat soudcovský kurz. Poněvadž byl „klubový soudce“ členem svého klubu, mohl tak rozhodováním získávat pro klub v zápase výhodu, což přirozeně u protistrany vyvolávalo vůči jeho osobě negativní emoce. Téma špatných výkonů rozhodčích, které se velmi diskutuje v dnešním moderním fotbale, bylo aktuální již v počátcích kopané, jak dokazuje zápis Františka Perglera ze zápasu dne 8. října 1933 proti Nové Huti: „Zápas byl hraný velmi ostře. Prohráli jsme 5-1 a branka nebyla uznána prý pro ofside ale nebyla to pravda. Soudcoval člen jejich velmi špatně a stranicky. Tři góli jsme obdrželi s vyloženého ofside a on je uznal.“

S koncem sezóny 1934 byla ukončena i Kniha zápasů, ve které byly zaznamenány veškeré zápasy od vzniku klubu s výjimkou roku 1928. Bohužel žádný z dalších kapitánů v této činnosti nepokračoval, a proto o konkrétních soupeřích a výsledcích z následujících let neexistuje celkový přehled. Podstatné informace o činnosti klubu lze však vyčíst z jednání klubového výboru. Klub se v letech 1935 a 1936 i nadále účastnil III. třídy Podbrdské župy. V roce 1936 obdrželi broumští fotbalisté návrh ze strany S.K. Kublov na sloučení obou celků, ale ten byl z broumské strany většinově odmítnut.Muzeum Mikroregionu v Broumech - Protokoly Sportovního klubu Broumy 1928-1938, s. 156. Do ročníku 1937 nebyl kvůli nesplnění požadavků oddíl připuštěn a tak byla hrána pouze přátelská utkání. V roce 1938 bylo veškeré úsilí věnováno stavbě nového hřiště „V Plekáru“. V témže roce byl ovšem podán návrh, aby byl klub od příštího roku opět přihlášen do mistrovské soutěže Podbrdské župy.

1939–1945