Povidla jsou potravina kašovité konzistence, vyráběná v Čechách, na Moravě, v Haliči (Polsku), na Slovensku a v Rakousku ze sladkého ovoce, nejčastěji ze švestek či hrušek.
Výroba Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek.
Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně též už přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů.
Užití Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků aj.) a dalších pokrmů (např. kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
Původ slova Slovo povidla nebo povidlí je v češtině doloženo od 14. století (Klaretův slovník) a vyskytuje se i v polštině (powidła) a v ukrajinštině (povydlo). Ze slovanských jazyků je převzala rakouská němčina (Powidl). Podle Machkova etymologického slovníku patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu;Machek, V., Etymologický slovník. Praha: Academia 1971, str. 476. Rejzek však slovo odvozuje od slovesa vít, povidla jsou tedy něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Odkazy Reference
Související články Džem Marmeláda Zavařenina Ovocné pyré
Externí odkazy
Tradice výroby povidel na Kouřimsku a Českobrodsku Návod a recept na výrobu švestkových povidel Návod a recept na výrobu jablečných povidel Švestková povidla podle babičky: tři suroviny a párkrát zamíchat Padám na záda… prý povidla!
Kategorie:České potraviny Kategorie:Ukrajinská kuchyně Kategorie:Ovocné pomazánky