Chara (Beta Canum Venaticorum, β CVn) je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Honicích psů po Cor Caroli. Jde o blízkou hvězdu hlavní posloupnosti spektrální třídy G0 V a o sluneční analog. Ze Země je viditelná pouhým okem jako hvězda zdánlivé hvězdné velikosti 4,25. Podle paralaxy z katalogu Gaia DR3 se nachází ve vzdálenosti (27,63±0,04) světelného roku, tedy (8,473±0,011) parseku.
Pojmenování Označení β Canum Venaticorum je Bayerovo označení hvězdy; používá se také Flamsteedovo označení 8 Canum Venaticorum. V Novém všeobecném katalogu je hvězda vedena také pod označením NGC 4530.
Tradiční jméno Chara se původně vztahovalo k „jižnímu psu“ v souhvězdí Honicích psů a později se ustálilo jako jméno této hvězdy. Řecké slovo znamená „radost“. Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro jména hvězd (WGSN) schválila jméno Chara pro β Canum Venaticorum v roce 2016.
V tradiční čínské astronomii je Chara součástí asterismu 常陳 (Cháng Chén, „Císařská stráž“) společně s hvězdami Cor Caroli, 10 Canum Venaticorum, 6 Canum Venaticorum, 2 Canum Venaticorum a 67 Ursae Majoris. Samotná Chara nese označení 常陳四 (Cháng Chén sì, „čtvrtá hvězda Císařské stráže“).
Vlastnosti Chara je žlutý trpaslík spektrální třídy G0 V. Její spektrum patří mezi kotevní standardy Morganovy–Keenanovy klasifikace, podle nichž se určují spektrální typy dalších hvězd.
Modelový odhad hmotnosti činí 0,91 M☉, zatímco interferometricky určený poloměr je (1,02±0,02) R☉. Její zářivý výkon dosahuje (1,254±0,009)násobku zářivého výkonu Slunce a efektivní teplota fotosféry je (6 013±91) K. Hodnota metalicity [Fe/H] = (−0,20±0,01) ukazuje, že je oproti Slunci mírně chudší na železo. Odhady stáří závislé na použité metodě se pohybují přibližně od 3,4 do 7,1 miliardy let. Hmotností, rozměry i vývojovým stavem se proto podobá Slunci, není však jeho přesným dvojčetem.
Složky prostorové rychlosti Chary jsou (U, V, W) = (−25, 0, +2) km/s. Dříve byla pokládána za možnou spektroskopickou dvojhvězdu, pozdější rozbor však navrženou oběžnou dráhu nepotvrdil. Průzkum pomocí adaptivní optiky rovněž neodhalil hnědého trpaslíka v okolí hvězdy v mezích citlivosti měření.
Hledání planet V roce 2006 označila astronomka Margaret Turnbullová Charu za jeden z nejvhodnějších blízkých cílů pro hledání planet s podmínkami příznivými pro život. Podrobnější studie z roku 2020 vyhodnotila dvacet let měření radiálních rychlostí z přístrojů Keck/HIRES a Automated Planet Finder. Vyloučila planety hmotnější než Saturn do vzdálenosti 10 astronomických jednotek od hvězdy, menší planety však tato měření nevylučují. Numerické simulace ukázaly, že bez rušivého vlivu obří planety by v obyvatelné zóně mohlo dlouhodobě obíhat až přibližně šest planet o hmotnosti Země; jde pouze o výsledek dynamického modelu, nikoli o objev planet.
Žádná planeta u Chary dosud nebyla potvrzena. Hvězda je přesto zařazena mezi 164 blízkých cílů vytipovaných pro budoucí přímé zobrazování potenciálně obyvatelných exoplanet observatoří Habitable Worlds Observatory.
Reference
Externí odkazy
Chara v databázi SIMBAD
Kategorie:Žlutí trpaslíci Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Honicích psů Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu