Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.
Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.
Předkové proband, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako „JÁ“ nebo latinsky „EGO“), rodiče – otec a matka, otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé), matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř), prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů, děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní), babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé), stařeček – matčin otec, dnes běžně děda, stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička, pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnukPodle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v .
Sourozenci sourozenec – bratr nebo sestra, bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé), sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).
Potomci dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci, syn – mužský potomek, prvenec – první syn, následník, dcera – ženský potomek, vnouče – synovo nebo dceřino dítě, vnuk – synův nebo dceřin syn, vnučka – synova nebo dceřina dcera.
Strýcové a tety strýc – otcův bratr, stryna – žena otcova bratra nebo otcova sestra, dnes teta, ujec – matčin bratr, dnes strýc, ujčina – žena matčina bratra, dnes teta, teta – otcova sestra, matčina sestra, tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc, posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.
Bratranci, sestřenice strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec, strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice, ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec, ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice, tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec, tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice, vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene, vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene, pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.
Synovci, neteře synovec – bratrův syn, též bratrovec, synovkyně – bratrova dcera, dnes neteř, sestřenec – sestřin syn, též potet, dnes synovec, neteř – sestřina dcera, též neť, pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.
Příbuzní na základě sňatku choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského manžel – mužský člen manželství, též muž manželka – ženský člen manželství, též žena švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára švagrová – bratrova žena, též bratřina, deveř – manželův bratr, dnes švagr, šurin (stč. šir/Sír) – manželčin bratr, dnes švagr zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová, tchán – ženin otec, též test, švekr, pratchán – ženin nebo mužův děd tchyně – ženina matka, též testa, švekruše, pratchyně – ženina nebo mužova babička, zeť – dceřin muž, prazeť – vnuččin muž, snacha – synova žena, prasnacha – vnukova žena, svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hostaViz např. báseň Vodník (Kytice) Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice: „Vdala jsem se, vdala již, ale byly chyby: starosvati - černí raci a družičky - ryby!“, svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka, svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec, nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes novomanželka na svatbě. ženich – přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.
Příbuzní křtem kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch, kmotra – žena, která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná, kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře, kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.
Nevlastní příbuzní otčím – nevlastní otec, macecha – nevlastní matka, pastorek – nevlastní syn, pastorkyně – nevlastní dcera, zmoklý otec – otec neznámý, levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard
Polorodí příbuzní
polobratr/polosestra – bratr/sestra, s nímž má proband jen jednoho společného rodiče: jednobřišní polobratr/polosestra – matka je společná, jednokrevní polobratr/polosestra – otec je společný.
Chybějící příbuzní sirotek – syn, který přišel o otce a matku, sirota – dcera, která přišla o otce a matku, polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů, polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů, pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce, vdovec – muž, který přišel o manželku, vdova – žena, která přišla o manžela, slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.) zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.
Reference
Literatura
Související články Abecední seznam členů rodiny Genealogie Rodina Příbuzenství
Externí odkazy
Rodina