Nakadžima E8N (: 九五式水上偵察機 Gjúgo-šiki suidžó teisacuki, Průzkumný hydroplán Typ 95, ve spojeneckém kódu Dave) byl jednomotorový dvoumístný dvouplošný průzkumný plovákový letoun, který používalo japonské císařské námořní letectvo před a během druhé světové války. Byl vyvinut pro nasazení z lodí japonského námořnictva, ze kterých startoval pomocí katapultu. Byl vybaven jedním centrálním plovákem a dvěma malými vyvažovacími plováky na konci dolního křídla. Byl vyráběn v letech 1934–1940 a celkem bylo vyrobeno 755 kusů.
Vývoj Letoun, určený pro katapulty plavidel císařského námořnictva, vznikl na základě specifikace 8-Ši na lehký dvoumístný taktický průzkumný letoun s dobrými manévrovacími a především nautickými vlastnostmi. Měl být náhradou za průzkumný typ Nakadžima E4N, ze kterého konstruktéři Nakadžimy vycházeli při navrhování prototypu Nakadžima model MS.Vejřík, str. 58 Nový typ měl upravené křídlo, zvětšenou směrovku a silnější motor. Kostra byla kovová, potažená plátnem. Bylo postaveno sedm prototypů a první vzlet se uskutečnil v březnu 1934. Prototypy byly podrobeny zkouškám, kterých se zúčastnily se svými prototypy i firmy Ajči (s Ajči AB-7) a Kawaniši (s Kawaniši model P). Ze soutěže vyšel vítězně právě model MS, který byl následně přijat do výzbroje jako E8N.
Letoun poháněl hvězdicový motor Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1, pohánějící dvoulistou vrtuli. Posádka se skládala z pilota a pozorovatele/radisty/zadního střelce, který mohl letoun bránit jedním 7,7mm kulometem.
Firma Nakajima Hikoki K. K. vyrobila celkem sedm prototypů a 700 kusů obou sériových verzí. Firma Kawanishi Kokuki K. K. vyrobila dalších 48 strojů.
Již v roce 1934 byla vyhlášena soutěž o nástupce typu E8N, kterým se nakonec stal Micubiši F1M.
Nasazení náhled|Nakadžima E8N Námořním průzkumným hydroplánem typu 95 byly postupně vybaveny všechny tehdejší bitevní lodě císařského námořnictva, šestnáct křižníků a pět nosičů hydroplánů. Poprvé byl nasazen během bojů za druhé čínsko–japonské války, kde kromě průzkumných úkolů a řízení palby, prováděl i útoky na pozemní cíle.
Na začátku druhé světové války v Tichomoří byl postupně nahrazován výkonnějšími Micubiši F1M a Aiči E13A, neboť jeho dolet již nedostačoval pro zabezpečení průzkumu. Ale ještě během bitvy u Midway vyslala Haruna svůj E8N2, aby prozkoumal prostor severně od Nagumova svazu letadlových lodí.
Po stažení z prvoliniové služby dosloužil E8N u jednotek v druhé linii.
Varianty E8N1 – první varianta s hvězdicovým motorem Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1 E8N2 – pozdější varianta se silnějším motorem Nakadžima Kotobuki 2 Kai 2
Specifikace (E8N1) náhled|Třípohledový nákres náhled|Nakadžima E8N Technické údaje Osádka: 2 Délka: 8,81 m Rozpětí: 10,98 m Výška: 3,84 m Nosná plocha: 26,5 m² Plošné zatížení: 71,7 kg/m² Hmotnost prázdného letounu: 1320 kg Vzletová hmotnost: 1900 kg Max. vzletová hmotnost: ??? kg Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Nakadžima Kotobuki 2 Kai 1 Výkon motoru při hladině moře: 580 hp (432,5 kW) Výkon motoru ve výšce 3000 metrů: 480 hp (357,9 kW)
Výkony Nejvyšší rychlost: 300 km/h ve výšce 3000 metrů Cestovní rychlost: 185,2 km/h Dostup: 7270 m Výstup do výšky 3000 m: 6 minut, 31 sekund Dolet: 898,2 km (485 námořních mil)
Výzbroj 2× 7,7mm kulomet typ 92 (1 pevný, 1 pohyblivý) 2× 30kg puma pod křídly
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kamufláže letounu Nakadžima E8N
Kategorie:Japonská průzkumná letadla E8N Kategorie:Plováková letadla Kategorie:Dvouplošníky