náhled|Lidé bez domova, sousoší vytvořené v roce 1978 Břetislavem a Milanem Bendovými na paměť násilného vyklizení Sedlčanska. Je umístěno na Sukově náměstí v Sedlčanech
Vysídlení obyvatel Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska se uskutečnilo v letech 1942 až 1944. Na území mezi Vltavou a Sázavou vymezeném těmito řekami, státní silnicí č. 3, železniční tratí Praha – Tábor, železniční tratí Olbramovice – Sedlčany a silnicí Sedlčany – Příbram vznikl výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku (SS-Truppenübungsplatz Beneschau, později přejmenovaný na SS-Truppenübungsplatz Böhmen, tj. „Výcvikový prostor SS Čechy“) o rozloze 441 km². Vysídlení proběhlo v několika etapách a zasáhlo na 70 politických obcí, 180 osad a 30 000 lidí.
Germanizační plány náhled|vpravo|Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942–1945
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 započali Němci s „konečným řešením české otázky“. V první fázi šlo o vytvoření oblastí, ze kterých mělo být stávající české obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno německým. V srpnu 1940 oznámili svoje rozhodnutí rozšířit stávající vojenská cvičiště v Milovicích, v Brdech a na Vyškovsku a s jeho realizací započali v roce 1941. Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora se urychlily přípravy vysídlení dalších oblastí. Jako první byl vybrán prostor, který ležel ve středu české části Protektorátu, a jeho germanizací mělo vzniknout německé území uprostřed souvislého českého osídlení. Součástí plánu bylo i úplné vystěhování Benešova, ze kterého se mělo stát SS-Stadt Böhmen. Současně vznikly rámcové plány na vytvoření souvislého německého osídlení od Plzně až k Jihlavě, které měly být zahájeny následně.
Historické souvislosti Vymezování hranic oblasti začalo koncem roku 1941 a omezené informace o plánu unikly mezi obyvatelstvo počátkem roku 1942. Vysídlení velké oblasti bylo generální zkouškou pro další plány. Realizace byla zahájena počátkem roku 1942, kdy se válečné události vyvíjely pro Německo velmi nadějně. Vlastní vysídlování začalo až po atentátu na Heydricha. Plán byl dokončen v roce 1944 za vojenské situace, která byla zcela opačná než při jeho zahájení.
Právní rámec První vysídlení bylo nařízeno dne 14. března 1942 vyhláškou Okresního úřadu v Benešově č.j. 325/pres. Vyhláška se odvolávala na článek 3 zákona o právu vyvlastňovat pozemky při zřizování vojenských objektů a cvičišť ze dne 14. července 1927, což byl původní československý zákon přejatý do právního řádu Protektorátu. Zároveň byla zřízena přesídlovací kancelář v Benešově, která pak řídila další vysídlování. K tomu vydávala vlastní vyhlášky, z nich některé se dále odvolávaly na zákon ze dne 29. března 1935 o vyvlastnění k účelům obrany státu a na říšský zákoník I.S.467 o získávání půdy pro účely branné moci. K vyvlastnění mělo dojít za náhradu a výše odškodnění měla být určena při smírčím jednání.
Realizace náhled|vlevo|upright 1.63|Jedna z prvních vyhlášek Vyhláškou ze 14. března 1942 byla určena první etapa vysídlení (v německých textech nazývaná zóna). Aby bylo možno vystěhování lépe řídit, byly zřizovány pobočky přesídlovací kanceláře, a to nejprve v Netvořicích, po jejich vysídlení v Čerčanech a následně i v Sedlčanech. Přesídlenci byli povinni si nalézt nové ubytování sami mimo území cvičiště. Většina se snažila ubytovat někde poblíž, ale nakonec hledali ubytování po celém Protektorátu. Nejobtížnější bylo najít volnou zemědělskou usedlost, ať už ke koupi nebo pronájmu. K vyhledání ubytování napomáhal Ústav pro péči o přistěhovalce, který byl původně zřízen po Mnichovské dohodě pro obyvatele, kteří museli odejít z pohraničí. Ústav pomocí dotazníku o ubytovacím prostoru zjišťoval u obecních úřadů volné prostory a tyto prostory pak přesidlovací kancelář nabízela přesídlencům. V případě zájmu vydala kancelář majiteli takového prostoru ubytovací příkaz. Přesídlenci získali domovské právo v obci, kam se přistěhovali poprvé. náhled|vpravo|Průběh vysídlení Neveklovska Podmínky vysídlení se lišily podle jednotlivých etap. Zprvu bylo vysídlencům povoleno si s sebou odvézt veškeré movité věci. Později byli nuceni veškerý majetek ponechat na místě. Vysídlení měli nárok na náhradu výloh na stěhování jedné usedlosti ve výši 1500 korun (K) + 2 % její odhadní ceny a měli být odškodněni za ponechaný majetek. Ten byl narychlo oceňován – např. za pozemky se přiznávalo podle velikosti usedlosti od 1000 do 1250 říšských marek (RM) za hektar, za budovy podle stavebního stavu od 15 do 60 RM za m² zastavěné plochy. Proplácelo se nejvýše 80 % ceny, zbytek zůstal jako záruka za případné závady. Celkem bylo přiznáno odškodnění ve výši 297 392 367,80 K. Ve skutečnosti nebyli odškodněni všichni, protože část občanů vyjádřila odmítnutím odškodného svůj nesouhlas s vyvlastněním.
Stěhovací plány se často měnily a doplňovaly, což mělo za následek nesrovnalosti ve vyhláškách přesídlovací kanceláře. Z obcí mělo být vysídleno veškeré obyvatelstvo, kromě těžko nahraditelných profesí jako např. kominíci. Tento plán byl dodržen pouze u některých obcí, převážně z I. zóny. Méně kvalifikovaná pracovní síla měla být nahrazena vězni z koncentračních táborů. Toto schéma muselo být opuštěno, protože přineslo naprostý hospodářský neúspěch, neboť vzniklý pokles zemědělské produkce byl ve válečné době nenahraditelný. Proto z dalších zón byly intenzivně vysídleny pouze obce se strategickým významem. V ostatních obcích mohla zůstat větší část obyvatel, ovšem pouze jako námezdní pracovní síla. Národně socialistický charakter okupačního režimu dokládá skutečnost, že vystěhováni byli především majitelé polností, kdežto dělníků se vysídlení dotklo jen v menší míře. Ani tito obyvatelé však nezůstali ve svých domovech a byli nuceni se stěhovat, a to i vícekrát.
Po skončení války se během května 1945 vraceli domů ti, kteří nebyli vysídleni. Většina ostatních se vracela na přelomu let 1945/1946. Část obyvatel, především vlastníci zcela zničených usedlostí, se již nevrátila a mnozí se přestěhovali do oblastí, ze kterých byli odsunuti Němci.
Rozsah náhled|Podíl vysídlených z původního obyvatelstva Údaje o počtech se v literatuře liší. Podle sčítání lidu v roce 1930 na území žilo 24 905 obyvatel; před vystěhováním zde bydlelo 29 831 osob, tj. 8 619 rodin v 5 582 domech. Prostor cvičiště během vysídlení opustilo 17 647 osob.
V tabulce je uveden seznam všech sídel, která jsou v pramenech uváděna, jde o 73 politických obcí (z toho 14 částečně) a 180 osad z pěti soudních okresů.Zdrojem pro tabulku byly jednotlivé vyhlášky. Ty však obsahují věcné chyby. Například Tloskov je v nich uváděn jako osada obce Stranný, přestože byl součástí politické obce Neveklov. Některé obce byly vystěhováním dotčeny jen okrajově (např. Hrachov, kde byla vystěhována část osady Buzice, zaniklé po výstavbě Slapské přehrady). Zřízené cvičiště zasahovalo mimo to i do katastru obcí Bezmíř, Kosova Hora, Mrač, Solopysky a Tomice, ale šlo o území bez osídlení. Naproti tomu nebyly vůbec vystěhovány osady Brodce a Zbořený Kostelec z obce Pecerady, které ležely uvnitř území, a to proto, že většina jejich obyvatel pracovala v blízké továrně Jawa, jež byla převedena na zbrojní výrobu. V Sedlčanech a Benešově (236 domů v jižní části ohraničené silnicí a nádražím a k němu přilehlému obytnému bloku) byli vystěhování i obyvatelé žijící mimo hranice cvičiště. ObecVčetně osadDatum vystěhováníZónaSoudní okresPoznámkaBlaženiceMěřín 1942-09-15I.NeveklovDalešice1942-09-15I.NeveklovHostěradiceRakousy1942-09-15I.JílovéHradištkoPikovice, Brunšov 1942-09-15I.JílovéJablonná Nebřich 1942-09-15I.NeveklovKamenný Přívoz1942-09-15I.Neveklovčást obceKrňany1942-09-15I.NeveklovPodělusy1942-09-15I.NeveklovRabyněLoutí, Nedvězí 1942-09-15I.NeveklovTeletín1942-09-15I.NeveklovTřebsínZávist 1942-09-15I.NeveklovTuchyněLhota, Maskovice 1942-09-15I.Neveklov obec ve dvou zónáchVysoký ÚjezdVětrov 1942-09-15I.NeveklovBřežanyVensov1942-10-15I.NeveklovLešanyNová Ves 1942-10-15I.NeveklovBěliceNetluky 1943-04-01II.NeveklovBukovanyVidlákova Lhota, Buková Lhota 1943-04-01II.BenešovChářovice Dunávičky 1943-04-01II.NeveklovChlebyDunávice 1943-04-01II.NeveklovChrášťanyBenice, Černíkovice, Lipka, Ouštice, Soběšovice 1943-04-01II.NeveklovKonopištěChlístov, Zbožnice, Žabovřesky1943-04-01II.Benešovobec ve dvou zónáchKrusičanyHamry 1943-04-01II.NeveklovNespekypouze osada Hvozdec 1943-04-01II.Benešov část obceNetvořice1943-04-01II.NeveklovPeceradyHůrka, Větrov 1943-04-01II.BenešovPoříčí nad Sázavou1943-04-01II.Benešovčást obceStrannýMlékovice, Radslavice1943-04-01II.Neveklov obec ve dvou zónáchTuchyněVšetice 1943-04-01II.Neveklov obec ve dvou zónáchTýnec nad Sázavou1943-04-01II.Benešovčást obceÚročnice1943-04-01II.BenešovVáclaviceVatěkov 1943-04-01II.BenešovBenešov1943-04-15—Benešovčást obce na západ od tratiSedlčany1943-08-01—SedlčanyČervený HrádekLhotka, Vítěž 1943-10-31IV.Sedlčany část obceDublovice1943-10-31IV.SedlčanyHořetice Brdečný, Hodětice, Hůrka 1943-10-31IV.NeveklovHrachovpouze osada Buzice 1943-10-31IV.Sedlčany část obceKňovice Kňovičky, Úsuší 1943-10-31IV.SedlčanyKřepenice1943-10-31IV.SedlčanyLíchovy Bučily, Zvírotice 1943-10-31IV.Sedlčany část obceNalžovice Chlum, Nová Ves1943-10-31IV.SedlčanyNalžovické Podhájí Hluboká, Oboz1943-10-31IV.SedlčanyOsečany Velběhy1943-10-31IV.Sedlčanyobec ve dvou zónáchProsenická LhotaBřišejov, Luhy, Prosenice1943-10-31IV.Sedlčanyobec ve dvou zónáchPříčovy1943-10-31IV.SedlčanyRadíč Dubliny, Hrazany, Žďár1943-10-31IV.SedlčanySestrouň Hradišťko, Zberaz1943-10-31IV.SedlčanySuchdol1943-10-31IV.SedlčanyŠtětkoviceChrastava1943-10-31IV.Sedlčany část obce, obec ve dvou zónáchBlažim1943-12-31III.NeveklovBystřice1943-12-31III.Benešovčást obce na západ od tratiJírovice Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Semovice1943-12-31III.BenešovKonopištěPomněnice1943-12-31III.Benešovobec ve dvou zónáchKrchleby1943-12-31III.NeveklovKřečoviceSkrýšov, Zhorný 1943-12-31III.NeveklovNahorubyPoličany 1943-12-31III.NeveklovNesvačilyPetrovice 1943-12-31III.BenešovNeštěticeDoloplazy, Chvojínek 1943-12-31III.NeveklovNeveklovDubovka1943-12-31III.NeveklovOsečanyPaseky1943-12-31III.Sedlčanyobec ve dvou zónáchPřibyšiceKožlí 1943-12-31III.BenešovStrannýBorovka, Břevnice, Heroutice, Hůrka Kapinos, Spolí, Tloskov, Zádolí, Zárybnice 1943-12-31III.Neveklov obec ve dvou zónáchTisem1943-12-31III.BenešovTvoršoviceMlýny 1943-12-31III.BenešovVlkoniceStrážovice 1943-12-31III.NeveklovZahrádkaBezejovice, Dlouhá Lhota, Libeč, Zaječí, Zálesí 2. díl 1943-12-31III.NeveklovZderadiceMstětice, Řehovice, Tikovice, Vráce, Záhoří 1943-12-31III.NeveklovŽivohošť Ústí 1943-12-31III.Neveklovčást obceBožkovice Radošovice, Tožice1944-04-01V.VoticeDrachkov Zahořany1944-04-01V.VoticeKřešicepouze osady Podolí, Slavkov1944-04-01V.Voticečást obceMaršovice Podmaršovice, Zálesí 1. díl 1944-04-01V.NeveklovMinartice Sledovice1944-04-01V.VoticeOlbramovicepouze osada Zahradnice1944-04-01V.Voticečást obceProsenická LhotaKlimětice1944-04-01V.Sedlčanyobec ve dvou zónáchRudoltice Hůrka, Libohošť, Manělovice1944-04-01V.VoticeŠebáňovice Sedlečko, Strnadice 1944-04-01V.NeveklovŠtětkoviceBořená Hora1944-04-01V.Sedlčany část obce, obec ve dvou zónáchVrchotovy Janovice Braštice, Janovice, Mrvice1944-04-01V.Voticečást obce
Vysídlení v literatuře O osudech obyvatel z vysidlované oblasti pojednává novela Markéty Vrlové (vl. jm. RNDr. Eva Hertlová) Psané skály, vydaná roku 1949 a 1992. Kniha se dočkala rozhlasového zpracování v roce 2005.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Příběh rodiny z Ouštic (centrum vystěhované oblasti)
Související články Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku Konečné řešení české otázky Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940–1945) Koncentrační tábor Hradištko
Externí odkazy
SS – Truppenűbungsplatz Beneschau Stránky projektu „Zítra se stěhujem...“ Neveklovské ohlédnutí Nacisté postavili v Česku obří výcvikový prostor. Obyvatele vystěhovali nebo zotročili
Kategorie:Deportace Kategorie:Protektorát Čechy a Morava