náhled|Oliver SacksOliver Wolf Sacks (9. července 1933, Londýn – 30. srpna 2015, New York) byl britský neurolog, historik vědy a spisovatel žijící v New Yorku.

Narodil se v Londýně a v roce 1958 získal lékařský titul na Queen's College v Oxfordu. Poté se přestěhoval do Spojených států, kde prožil většinu své kariéry. Absolvoval stáž v nemocnici Mount Zion Hospital v San Franciscu a dokončil rezidenturu v oboru neurologie a neuropatologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Od roku 1965 žil v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Působil jako neurolog v zařízení pro chronickou péči Beth Abraham Hospital v Bronxu, kde pracoval se skupinou přeživších epidemie spavé nemoci (encefalitis lethargica) z 20. let 20. století, kteří nebyli schopni se po desetiletí sami pohybovat. Léčba těchto pacientů se stala základem jeho knihy Awakenings (česky Probouzení) z roku 1973, která byla v roce 1990 zfilmována. Snímek s Robinem Williamsem a Robertem De Nirem v hlavní roli byl nominován na Oscara. Sacksovy další bestsellery byly převážně sbírky případových studií lidí s neurologickými poruchami, včetně jeho samotného. New York Times ho nazval „básníkem současné medicíny“ a „jedním z nejvýznamnějších klinických spisovatelů 20. století“. Některé z jeho knih byly zadaptovány jako divadelní hry významných dramatiků, celovečerní filmy, krátké animované filmy, opery, taneční představení, výtvarná umění a hudební díla v klasickém žánru. Publikoval také stovky recenzovaných vědeckých článků i článků pro širokou veřejnost o neurologických poruchách, historii vědy, přírodopisu a přírodě. Jeho deníky a dopisy byly objeveny až po jeho smrti a naznačují, že některé jeho práce byly nepravdivé nebo zveličené. V roce 2008 byl oceněn Řádem britského impéria třídy Commander (CBE). Je po něm pojmenována planetka 84928 Oliversacks, objevená roku 2003.

Mládí a studia Oliver Sacks se narodil v Cricklewoodu v Londýně jako nejmladší ze čtyř dětí v židovské rodině litevského lékaře Samuela Sackse a Muriel Elsie Landau, jedné z prvních ženských chirurgů v Anglii, která pocházela z 18 sourozenců. Někdy přinášela domů z práce deformované plody, které se synem pitvala, aby se naučil lidskou anatomii. Sacks měl velmi početnou rodinu vědců, lékařů a dalších významných osobností, včetně režiséra a spisovatele Jonathana Lynna a bratranců, izraelského státníka Abbu Ebana a nositele Nobelovy ceny Roberta Aumanna.

V prosinci 1939, když bylo Sacksovi šest let, byl spolu se svým starším bratrem Michaelem evakuován z Londýna, aby unikl bombardování, a nastoupil do internátní školy v anglickém Midlands, kde zůstal až do roku 1943. Spolu s bratrem Michaelem ve škole dostávali pouze skromné příděly tuřínu a červené řepy a trpěli krutými tresty od sadistického ředitele. Situaci Sachs podrobně popsal ve své první autobiografii Uncle Tungsten: Memories of a Chemical Boyhood (Strýc Tungsten: Vzpomínky na chemické dětství). Po návratu domů v 10 letech se pod vedením svého strýce Davea stal nadšeným amatérským chemikem. Později navštěvoval St Paul's School v Londýně, kde navázal celoživotní přátelství s Jonathanem Millerem a Ericem Kornem.

Studium medicíny V dospívání sdílel s přáteli intenzivní zájem o biologii a později projevil stejně jako jeho rodiče nadšení pro medicínu. Rozhodl se studovat lékařství na univerzitě a v roce 1951 nastoupil na Queen's College Oxfordské univerzity, kde v roce 1954 získal bakalářský titul z fyziologie a v roce 1958 lékařský titul. Následující rok absolvoval stáž v Middlesex Hospital v Londýně a v roce 1960 působil jako chirurg v Queen Elizabeth Hospital v Birminghamu.

Život v Americe V den svých 27. narozenin odletěl do Kanady, kde pracoval krátce v lékařském výzkumu v Montrealském neurologickém institutu a tři měsíce strávil cestováním po Kanadě, které popsal ve svém osobním deníku, později vydaném pod názvem Canada: Pause, 1960. V roce 1961 odešel do Spojených států, kde absolvoval stáž v Mount Zion Hospital v San Franciscu (1961–62) a pracoval v oboru neurologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (1962–65). V roce 1965 se stal lektorem na Albert Einstein College of Medicine v newyorské čtvrti Bronx a nakonec se stal klinickým profesorem neurologie (1966–75).

Kromě toho pracoval jako neurolog v Beth Abraham Hospital v Bronxu (1966–2007). Zde se setkal se skupinou pacientů, kteří onemocněli spavou nemocí (encefalitis lethargica) během epidemie, která vypukla v letech 1917 až 1927. Pacienti přežili, ale vyvinul se u nich typ parkinsonismu, který způsobil různý stupeň nehybnosti, nemluvnosti a deprese. Sacks popsal krátkodobé uzdravení, které pacienti zažili po podání léku l-dopa, a následné vedlejší účinky tohoto léku ve své knize Awakenings z roku 1973 (Probouzení, 2010). V roce 1990 vznikl podle knihy stejnojmenný film s Robinem Williamsem v roli lékaře a Robertem de Niro v roli pacienta.

Působil jako profesor neurologie na Lékařské fakultě New York University (1992–2007; 2012–15) a jako konzultant neurolog v univerzitním Centru pro komplexní léčbu epilepsie (1999–2007). Byl také profesorem neurologie a psychiatrie v Lékařském centru Columbia University v New Yorku (2007–12).

Sacks měl v New Yorku také soukromou praxi. Přijímal velmi omezený počet pacientů, přestože po jeho konzultacích byla velká poptávka. Působil v představenstvech Neurosciences Institute a Newyorské botanické zahrady.

Vědecké pochybení V prosinci 2025 publikoval časopis New Yorker článek citující ze Sacksových soukromých deníků a dopisů, které poskytla Nadace Olivera Sackse. Sacks v nich popsal některé aspekty svých knih jako „čisté výmysly“ a „falzifikáty“ a uvedl, že své případové studie považoval za sebevyjádření nebo „jakýsi druh autobiografie“. V soukromém dopise svému bratrovi popsal knihu Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem jako knihu „pohádek“ a napsal: „Pocit viny je od ‚Klobouku‘ mnohem větší kvůli (mimo jiné) mým lžím a falzifikacím.“ Někteří z jeho bývalých pacientů a jejich rodiny nesouhlasili s tím, jak byly jejich příběhy prezentovány, zejména manželka „Muže, který si spletl svou ženu s kloboukem“.

Osobní život Sacks se nikdy neoženil a většinu svého života prožil sám. O své homosexualitě se poprvé zmínil ve své autobiografii z roku 2015 s názvem On the Move: A Life. Od svých čtyřiceti let žil asi 35 let v celibátu a v roce 2008 navázal přátelství se spisovatelem a přispěvatelem New York Times Billem Hayesem. Jejich přátelství se pomalu vyvinulo v oddané dlouhodobé partnerství, které trvalo až do Sacksovy smrti. Hayes o tom napsal v memoárech z roku 2017 s názvem Insomniac City: New York, Oliver, and Me.

V rozhovoru z roku 2001 Sacks poznamenal, že silná plachost, kterou popsal jako „nemoc“, mu celoživotně bránila v mezilidských vztazích. Věřil, že jeho plachost pramení z prosopagnosie, lidově známé jako „obličejová slepota“. Jedná se o stav, který zkoumal u některých svých pacientů, včetně muže z knihy Muž, který si spletl manželku s kloboukem. Toto neurologické postižení, jehož závažnost a dopad na svůj život Sacks plně pochopil až ve středním věku, mu někdy dokonce bránilo v rozpoznání vlastního odrazu v zrcadle.

Po celý život denně dvě hodiny plaval, snídal a večeřel stejné jídlo a téměř půl století docházel dvakrát týdně ke stejnému psychoanalytikovi.

Nemoc a úmrtí V roce 2006 podstoupil radioterapii kvůli uveálnímu melanomu v pravém oku. O ztrátě stereoskopického vidění způsobené léčbou, která nakonec vedla ke slepotě na pravé oko, psal v článku a později ve své knize The Mind's Eye.

V lednu 2015 nádor metastazoval do jater. Sacks zemřel ve svém domě na Manhattanu obklopen svými nejbližšími přáteli 30. srpna 2015 ve věku 82 let.

Dílo Je znám také svými knihami, v nichž čtenáře seznamuje s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlí nad otázkami vztahu mozku a duše, vztahu nemoci a duše apod. Za svůj život napsal třináct knih, včetně své autobiografie, které byly přeloženy do 25 jazyků. Kniha Awakenings (1973, česky Probouzení) se stala předlohou pro stejnojmenný film (USA 1990, česky pod názvem Čas probuzení), nominovaný na Oscara.

Byl pravidelným přispěvatelem New York Times a časopisů New Yorker, New York Review of Books, London Review of Books a autorem mnoha dalších odborných lékařských článků i publikací pro širokou veřejnost. V roce 2001 obdržel za své publikace o vědě cenu Lewise Thomase.

Česky vyšlo Muž, který si pletl manželku s kloboukem a jiné klinické povídky. [The Man Who Mistook His Wife for a Hat.] Přeložila Alena Čechová. Praha: Mladá fronta, 1993. . Muž, který si pletl manželku s kloboukem: neuvěřitelné příběhy a podivné případy lidí s neurologickou nebo psychickou odchylkou. 2. vyd. Praha: Dybbuk, 2008. . – 3. vyd. Praha: Dybbuk, 2015. . – 4. vyd. Praha: Portál, 2024. Antropoložka na Marsu: sedm paradoxních příběhů. [An Anthropologist on Mars.] Přeložila Alena Čechová. Praha: Mladá fronta, 1997. . Antropoložka na Marsu: podivuhodné a výjimečné životy geniálních a psychicky odlišných osobností. 2. vyd. Praha: Dybbuk, 2009. . – 3. vyd. Praha: Dybbuk, 2015. . – 4. vyd. Praha: Portál, 2025. . Na čem si stojím. [A Leg to Stand On.] Přeložil Dušan Zbavitel. Praha: Makropulos, 1997. . Na čem si stojím: prožitky odcizení části vlastního těla a cesta zpět k původní celistvosti. 2. vyd. Praha: Dybbuk, 2009. . Musicophilia: příběhy o vlivu hudby na lidský mozek. [Musicophilia: Tales of Music and the Brain.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2009. . Dostupné online zde [cit. 2012-12-18]. – 2. vyd. Praha: Dybbuk, 2015. . Probouzení: příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci. [Awakenings.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2010. . Zrak mysli. [The Mind's Eye.] Přeložil Václav Petr. Praha: Dybbuk, 2011. . Migréna. [Migraine.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2012. . Halucinace. [Hallucinations.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2013. . Vděčnost. [Gratitude.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2016. . Život na cestě: autobiografie. [On the Move: A Life.] Přeložila Zuzana Hulvová. Praha: Dybbuk, 2016. . Řeka vědomí. [The River of Consciousness.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2018. . Vše je na svém místě: první lásky a poslední příběhy. [Everything in Its Place: First Loves and Last Tales.] Přeložila Dana Balatková. Praha: Dybbuk, 2019. .

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky Olivera Sackse Nakladatelství Dybbuk – profil autora

Kategorie:Angličtí spisovatelé Kategorie:Britští neurologové Kategorie:Britští neurovědci Kategorie:Komandéři Řádu britského impéria Kategorie:Angličtí ateisté Kategorie:LGBT spisovatelé Kategorie:LGBT vědci Kategorie:Narození 9. července Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Úmrtí 30. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 2015 Kategorie:Muži Kategorie:Zemřelí na melanom Kategorie:Britští popularizátoři vědy Kategorie:Židovští ateisté Kategorie:Úmrtí v New Yorku